Škoda 120

Škoda 742, známější pod obchodními názvy 120, 105 nebo 130, je auto, které není v českém prostředí nutné blíže představovat. Vždyť mezi staršími generacemi není snad nikdo, kdo by v ní alespoň jednou ve svém životě nejel.

V našem seriálu Století českého automobilu půjdeme dekádu po dekádě a skrze články Tomáše Hyana odhalíme nejvýznamnější auta od 20. let až do současnosti. Nakonec v anketě právě vy rozhodnete, který český automobil byl v historii naší země tím vůbec nejvýznamnějším. Škoda interního označení 742 je prvním vozem z Mladé Boleslavi, jehož produkce překročila dva miliony. Postupně vylepšované se jako Škoda 105 nebo 120 (označení podle objemu motoru) sice staly nejrozšířenějšími automobily našich silnic, ale také uzavřely už překonanou koncepci s motorem vzadu, vycházející ze známého „embéčka“, tedy z roku 1964.

Po revoluci se Češi starých škodovek zbavovali, protože jich měli po třiceti letech už plné zuby. Házeli je do kopřiv, měnili za lahev rumu. Staré stopětky a stodvacítky byly bezcenný šrot, který na silnici jen překážel a kdekoli se objevil, všechny obtěžoval.

Když se čas legendární Škody 100 (a její silnější verze 110) nachýlil, přišly na řadu hranatější a modernější modely 105 a 120. A právě vrcholnou verzi, typ 120 GLS, jsem měl možnost vyzkoušet hned ve třech verzích.

Stodvacítkou jsem jel už několikrát, dřív to ostatně byla běžná součást našich silnic. Jenže na téhle není vlastně běžné vůbec nic. I označení má jiné, a když už poznáte nějaký známý díl, najdete jej na opačné straně auta – tohle je totiž britská Škoda Super Estelle 120 Le.