Maďarsko

Dříve narozeným jméno Csepel ještě něco říká. Tuto značku po válce dostaly výrobky starého závodu Manfred Weiss R.T. v budapešťském Csepelu, jehož historie sahá do předminulého století. Bratři Manfred a Bertold Weissové položili základy později největšího maďarského podniku už v roce 1882 a postupně jej rozšiřovali. Kromě ocelárny vznikla zbrojovka, pod značkou MW (Manfred Weiss) se mimo jiné před válkou vyráběly také nákladní vozy, traktory, motocykly a letecké motory; pro šicí stroje a některé typy traktorů se už tehdy používala značka Csepel podle lokality, kde byl závod postaven.

Byla to velká událost i u nás a nyní tato sláva přišla i do Rakouska a Maďarska. Trochu nadneseně hovoříme o zavedení jednodenní dálniční známky, kterou nicméně budou muset zavést ve finále všechny členské země EU. Zjistili jsme, kolik denní známky u našich sousedů stojí, jaká je jejich platnost a zda se takový nákup vůbec vyplatí.

Nový okruh, nové závodní série, startovní pole našlapané početnou konkurencí. Na čerstvě vzniklou juniorku Orlen Janík Motorsport čekala o víkendu pořádná výzva. Mladíci ji však zvládli se ctí.

Facelift s pořadovým číslem 2 nejúspěšnějšího evropského modelu Suzuki, který se vyrábí v Maďarsku, je tady. Japonská automobilka Vitaru lehce omladila a přidala nový infosystém, nicméně důležité ovládací prvky včetně čtyřkolky zachovala. Podruhé modernizovaný evropský model navíc půjde do prodeje už brzy.

Zkraje listopadu přibyl na oficiálním e-shopu s elektronickými dálničními známkami edalnice.cz nový rozcestník, který uživatele navede na stránky oficiálních e-shopů okolních zemí, kde je možné koupit elektronickou vinětu bez dalších dodatečných poplatků. Je to však v každém ohledu výhra?

Ikarův vzestup a pád byly zjevně nechtěnou předlohou pro historii maďarské továrny na autobusy, která v době největší slávy sice vyráběla až dvanáct tisíc autobusů Ikarus ročně, ale v devadesátých letech po změně politických poměrů zkrachovala. Nepomohly ani časté změny majitelů, průnik na severoamerický trh a levnější pracovníci.

Když jsme v srpnu 1986 poprvé vyjížděli na Velkou cenu Maďarska Formule 1, vůbec nás nenapadlo, že se závod poblíž Budapešti stane stálicí mistrovství světa a na rozdíl od jiných se pojede každoročně dodnes. Před 35 lety to byla senzace, lidé za železnou oponou dostali úžasnou šanci vidět Grand Prix F1 na vlastní oči; cestování západním směrem bylo totiž za minulého režimu značně omezeno.

Československé podniky koncem padesátých let hledaly vhodnou náhradu za dosluhující přestárlé nákladní „ereny“ (tedy Pragy RN a RND), jejichž výroba skončila a nástupce Praga S5T zcela nesplnil očekávání (vycházel z vojenské terénní V3S). Na náš trh tak pronikly nejen automobily z východní části Německa (Garant, Robur) a Rumunska (Carpati, Bucegi), ale také maďarský Csepel.