Článek
U samočinných (automatických) převodovek, které postrádají klasickou třecí spojku, je potřeba zařízení, které umožní přenos síly mezi hřídeli s různými otáčkami, tedy typicky mezi motorem a převodovkou. K tomu slouží hydrodynamický (někdy také hydraulický) měnič točivého momentu, který využívá proudění kapaliny (nejčastěji převodového oleje) a při rozdílu úhlových rychlostí dochází k násobení momentu.
Jelikož u hydrodynamického měniče dochází k přirozenému prokluzu a mechanickým ztrátám, používají moderní vozy tzv. zámek měniče, což je principiálně spojka, která sníží ztráty v převodovém mechanismu, a tím zvýší účinnost motoru, sníží spotřebu paliva a emise.
Z čeho se měnič skládá a jak funguje
Měnič se sestává ze dvou hlavních dílů – z čerpadla a turbíny umístěných ve skříni s olejem. Čerpadlo je pevně spojeno s klikovou hřídelí motoru a jeho otáčení způsobuje, že se olej v měniči opírá do turbíny, která je pro změnu spojená se vstupní hřídelí převodovky. Prostě pokud se točí jedno kolo, přenáší kapalina v podobě oleje točivý moment i na druhé kolo, a činí tak naprosto plynule.
Výhody a nevýhody hydrodynamického měniče
Mezi výhody hydrodynamického měniče patří zejména jeho schopnost násobit kroutící moment motoru, což zvyšuje stoupavost auta, a snižovat prokluz při prudkém startu. Chrání proti přetížení motoru a také tlumí jeho vibrace.
Mezi nevýhody naopak patří potřeba u měniče stále pohánět čerpadlo, což způsobuje ztrátu výkonu.
