Článek
Poměrně nedávno jsme testovali nový crossover Crossland X, který byl jedním z prvních plodů spolupráce koncernu PSA a automobilky Opel. Jeho technika je společná s Citroënem C3 Aircross a příští generací Peugeotu 2008. Teď Opel navazuje autem, které už lví předobraz má – Peugeot 3008. Dostává jméno Grandland X, aby bylo na první pohled jasné, že je větší. Míří totiž do céčkového segmentu a tak by měl být alternativou pro zákazníky Astry.
Operativní leasing Opel Grandland X
Opel stavěl svůj nový model na platformě EMP2, která je uzpůsobená pro motory a převodovky od PSA, byť názvosloví motorizací si ponechává své. S Francouzi jej pak pojí některé spínače, startovací tlačítko (ano, pořád mu nestačí jeden stisk a musí se dlouze držet, což je dost otravné) nebo hlavice řadicí páky. Navenek však auta podobná nejsou a Opel díky povedenému tvaru předních partií působí nižší a širší a připomíná Insignii. Záď s výraznou hranou pod oknem pak jasně odkazuje na příbuznost s Astrou, zamrzí jen zbytečně masivní C-sloupek. Dveře jsou protažené až dolů, aby kryly prahy a znesnadnily špíně potřísnit vaše nohavice při vystupování. Opel je jednodušší a uhlazenější a leckomu u nás bude pravděpodobně jeho střídmost sympatičtější. A v té moré vypadá fakt dobře, nemyslíte?
Výrazná podoba nepřichází ani uvnitř. Zatímco Peugeot je ohromně futuristický, Opel sází na osvědčenou klasiku – analogové čitelné a přehledné budíky a svůj infotainment. Opel naštěstí sází na ergonomické uspořádání a tak se francouzských výstřelků bát nemusíte. Pokud si pamatuje naší kritiku klimatizací, které se nastavují pouze přes infotainment, tak to Grandland pochopitelně umí také, ale konvenční tlačítka a kolečka pro nastavení teploty naštěstí zůstala. Díky Opele za záchvěv téhle logiky, máme z něj opravdu radost.Vytýkáme ti jen strašně utopené USB ve středovém tunelu. Dostat se tam prsty a zapojit kabel je dost složitý úkol a většina lidí jej bude nucena řešit nějakou prolužovačkou.
Rozvor je navzdory různým délkám naprosto shodný, zachován zůstal i vyšší posez. Na menší prostor tenhle Opel netrpí a i se střešním oknem není stropnice blízko hlavám posádky. Tradicí jsou i sedadla s certifikátem AGR od německých ortopedů, kterým se nedá nic vytknout. Ve výbavě nechybí ani prodlužovací část sedáku. V tradičním testu řidiče sedajícího za sebe obstál Grandland také, místo zde kolenům nechybí. Navíc i vzadu nabízí Opel odvětrávaná sedadla. Kufr má poměrně vysoko umístěnou podlahu (je dvojitá), objemově je však slušný (514 litrů, po sklopení opěradel 1652 litrů).
Očekávám, že nejpopulárnější bude Grandland ve verzi Turbo, tedy s přeplňovanou tříválcovou dvanáctistovkou (u Peugeotu nese název Pure Tech) s výkonem 123 koní. Logicky tak první volba pro testovací jízdu padla na tuto verzi. Maximum výkonu máte k dispozici až na hodnotě 5500 otáček a točit víc nemá smysl. U točivého momentu disponujete nejvyššími 230 Nm už na 1750 otáčkách. I když se to někomu nemusí líbit, mezi dnešními tříválci patří k nejlepším. Auto není nikterak líné, ale ani nenažrané. Při krátké testovací jízdě jsme se pohybovali kolem devíti, ale šlo nám spíš opravdu o test dynamiky, kde Grandland obstál i na německém Autobahnu. Váží mimochodem 1350 kg, což není mnoho. Auto je krásně tiché, jen v otáčkách má jadrnější zvuk.
Projev motoru brzdí jen nepříjemně gumové řazení francouzského manuálu s leckdy nečitelnými a zbytečně dlouhými drahami. Při snahách o rychlejší změnu stupně se občas nepěkně zadrhává. Tady víme, že to Opel umí mnohem lépe. Naopak jiná je charakteristika podvozku, i když srovnávat mohu jen s 3008 na největších možných kolech, která byla zbytečně moc tvrdá. U Grandlandu jsem ale pozoroval i měkčí naladění v tlumičích (ovšem tužší, než jaké má Crossland X), které znamenalo větší náklony při brzdění a akceleraci. Celkově pohodlnější jízda je však pro charakter auta lepší a komfort ocení cílovka především (byť dle automobilky je cílovka dobře vypadající mladý muž se dvěma dětmi a aktivním životním stylem, aby u auta a v něm dobře vypadal). Znamená to i maximálně utlumený hluk nejen od motoru, ale i ten aerodynamický.
Na druhou jízdu jsem se rozhodl pro vznětovou 1.6 Turbo D (BlueHDi) s výkonem 118 koní (3500 otáček) a točivým momentem 300 Nm (1750 otáček). Lze jej sice kombinovat s manuálem, schválně jsem si ale vybral šestistupňový automat a největší slabina předchozí verze byla rázem pryč. Automat je optimálně naladěný a má jemný chod. Většinou jeho práci vůbec nezaznamenáte a celé auto funguje mnohem lépe, než s nejistým manuálem v benzínové verzi. Kvalitní odhlučnění od vás odfiltruje i další nevýhodu vznětového motoru – dieselový zvuk slyšitelný pořádně jen zvenčí.
Opel částečně poodhalil i další plány – Dvoulitrový turbodiesel s osmistupňovým automatem příští rok a v budoucnu ještě plug-in hybrid, který by z auta díky elektromotorům dělal čtyřkolku. Z uvedených verzí je mi sympatičtější benzínová dvanáctistovka, manuál v jejím případě ale opravdu kazí značnou část radosti. Vznětová verze s automatem je mnohem pohodovější a komfortnější a neobtěžuje vás vlastně vůbec ničím. Pro nadšence to ale není, za zábavností jděte do Astry. A jelikož je auto tak tiché, doporučuji k poslechu i vlastní Grandland Song, který Opel uvedl spolu s novým modelem. Jako písnička je totiž docela chytlavý.
