Kia Rio: První jízdní dojmy

Čtvrtá generace Kie Rio právě přijíždí na český trh a již nyní je jasné, že tohle auto bude sázet na praktičnost. Je to totiž jedno z nejdelších aut ve třídě, měří 4065 mm, což se pozitivně projevilo ve vnitřním prostoru. Zavazadelník má objem 325 litrů a na zadních sedadlech to vypadá jako v autě o třídu výše - průměrně vzrostlý člověk se nemusí bát, že by koleny drhnul o sedadlo vepředu. 

Nejprodávanější model Kie přichází s líbivým, nicméně ne extravagantním designem. Přední světla mají diody pro denní svícení, zadní jsou rovněž diodová. V mnohém se však automobil podobá svému předchůdci, což ovšem není vyloženě špatně, protože ten vypadal k světu. 

V interiéru pak můžete najít na danou třídu velmi slušnou výbavu v čele se sedmipalcovým dotykovým displejem s navigací. Nechybí třeba vyhřívaný volant, parkovací kamera či adaptivní tempomat. Výplně dveří jsou sice jednodušší, palubní deska však vypadá pěkně, zejména pokud zvolíte variantu s obložením a nenecháte jí tak pouze černě plastovou. Pochválit je rovněž nutné možnosti nastavení volantu a sedadla, pohodlně se tedy usadí snad každý. Jen kdyby to bylo vepředu o chlup širší...

Pod kapotou můžete mít šestici motorů - dva litrové přeplňované tříválce, dva atmosférické čtyřválce a dvě naftové čtrnáctistovky. My jsme však měli k dospozici pouze tři motory - slabší litr se 100 koňmi a pětistupňovým manuálem, nejsilnější nafťák s 90 koňmi a šestikvaltem, a rovněž základní atmosférický čtyřválec 1,25 litrů s 84 koňmi.

Mé první kroky vedly k litrovému agregátu, přičemž tohle auto jezdilo na sedmnáctipalcových kolech. Rovnou mohu říci, že tato verze se mi líbila nejméně. Podvozek byl na velkých kolech tvrdý a hlučný, litrový tříválec pak nemá sílu z nízkých otáček, v těch vysokých však rovněž nijak nezáří a ještě ke všemu je poměrně žíznivý. Jeho dynamiku otupují rovněž dlouhé převody pětikvaltu. Tuto verzi bychom tedy při výběru vynechali a zaměřili se buďto na atmosférickou čtrnáctistovku o stejném výkonu, anebo již rovnou na vrcholný litr se 120 koňmi a šestikvaltem. Již u této varianty však bylo cítit, že zatáčky jsou pro nové lehčí Rio tím správným světem.

Vlohy Ria se naplno projevily u druhé testované varianty, základního čtyřválce 1,25. Dynamika sice byla dle očekávání jen dostatečná, pro nenáročného řidiče, na šestnáctipalcových kolech se však naplno projevilo výtečné nastavení podvozku. Tohle auto zatáčky miluje, nájezdy do nich jsou i díky výtečnému, dobře nastavenému řízení přesné. Uprostřed oblouku se dá auto stále pěkně řídit, je agilní a hravé. Pokud však narazíte na nerovnost, zůstává Rio stabilní a dokáže jí dobře odfiltrovat. Motor je potřeba pořádně točit, nicméně i když nejede lépe než konkurenční litrové tříválce, vynahradí vám to lepší kultivovaností. Tato méně vybavená varianta měla navíc příjemnější kulatou hlavici řadicí páky, mechaničtější chod v kulise a kratší převody. Takové poctivé, lehce oldschool auto v moderním hávu, což se nám velmi líbilo.

Na závěr jsme si vyzkoušeli nejsilnější naftovou čtrnáctistovku, která dokázala na šestnáctipalcových kolech zkombinovat pohodlí a ovladatelnost základního motoru s dynamikou přeplňované jednotky. Ve výsledku se nám tato verze líbila nejvíce, ačkoliv nemá mnoho šancí na větší prodejní úspěchy, protože bude pravděpodobně docela drahá.

Celkové hodnocení? Pokud bude cena Ria začínat na předpokládaných 220 tisících Kč, bude to silný hráč. Není to revoluce, ale spíše evoluce slušného auta. Pochválili bychom vnitřní prostor, hravý a obratný podvozek i skvělou výbavu, chtělo by to ovšem trochu lepší odhlučnění kol.

První dojmy tedy máme za sebou, detailnější popis auta včetně cen a technických specifikací přineseme až později.