Toyota Land Cruiser V6 GRJ76 - Poslední mohykán

Když jí vidíte na dálnici, považujete jí za omyl v časoprostoru, za zapomenutý důkaz existence 80. Let. Tedy do chvíle, než se kolem vás přežene.

Toyota Land Cruiser J7 (sedmé generace) se totiž stále vyrábí. To je na auto z roku 1984 docela obdivuhodné. Jde o nástupce čtvrté generace, který je vlastně posledním pravým off-roadem v modelové řadě Land Cruiser a proto jej pozdější SUV nenahradily. Můžete jej mít jako dvou- nebo čtyřdveřový pickup, třídveřovou dodávku, dvoudveřový nosič nástaveb a nebo tří- či pětidvéřovou osobní verzi. A právě civilní pětidvéřovou HZJ76 4x4 si představíme v rámci testu my.

Lehce modernizovaný pětidveřový off-road nabízí standardních 5 sedadel. I když, sedadlo spolujezdce je vlastně o šířce 1,5 sedadla, takže teoreticky se dopředu vejdou tři lidé. A další dvě lavice se nacházejí v kufru kolmo ke směru jízdy. Nejsou sice nejpohodlnější a nemají bezpečnostní pásy, ale teoreticky se tam vejdou další čtyři lidé. Hezkým detailem je třeba dlouhá teleskopická anténa, která se sama vysunuje po zapnutí rádia a zase sama zajíždí po vypnutí.

Rám automobilu je z pevnostní oceli, a tak i něco váží. Na něm jsou namontované obě nápravy, vpředu s vinutými pružinami, vzadu jsou listová pera. Teprve na tomto rámu je postavená jednoduchá, ale bytelná karoserie. Celkově auto váží přes dvě tuny, 1290 kilo uveze a další tři tuny utáhne na kouli. Nebo dokonce až 3,5 tuny, když si budete přát. V podstatě je limit bez přívěsu nastaven přesně na 3500 kg, a tedy na řidičské oprávnění skupiny B. Reálné možnosti Toyoty jsou ale mnohem větší.

Karoserie se přeci jen od 80. let mírně změnila, je hladší a zaoblenější. Pořád si ale zachovává své proporce, aby se nesnížila průjezdnost terénem. Jak jinak by si Land Cruiser mohl udržet tak vysokou míru popularity v Africe, Asii, Austrálii a na Blízkém východě? Auto samotné slouží jak armádám, tak různým povstaleckým hnutím a teroristům. Je to vlastně taková automobilová obdoba Kalašnikova. V Čechách se s ním v praxi můžete setkat v severočeských dolech. Ostatně jeden z jejich bývalých služebních kousků jsem zkoušel, a ačkoliv měl nalítáno 150 tisíc kilometrů, z nichž prakticky žádný nebyl po asfaltu, fungoval na jedničku. Přejete si lepší důkaz schopností tohoto auta?

Mně by to stačilo i tak, ale měl bych přidat informace k motoru. Ten totiž stojí za řeč, neboť jde o vidlicový šestiválec 4.0 VVT-i 24V, který má výkon 228 koní a točivý moment 360 N.m. A při tom všem plní i nesmysl s názvem Euro 6. Je spárován s manuální pětistupňovou plně synchronizovanou převodovkou s redukcí. Pohon jde trvale na zadní kola, za jízdy si můžete připnout i přední nápravu. Na předním i zadním diferenciálu můžete mít uzávěrku.

Nedá se nepozastavit nad jízdními dojmy. Tenhle Land Cruiser je připravený do terénu a je k tomu účelu i postavený. Objektivně by tak asi ztratil nějaké body za zvukové odhlučnění motoru, aerodynamický hluk ve vyšších rychlostech a náklony v prudších zatáčkách. Jenže to všechno mu odpustíte pro ten pocit pána světa, který máte za jeho volantem. Na střechy dodávek koukáte svrchu, řidiči osobních aut vám na semaforech budou okukovat prahy a lemy kol. Vy naopak sedíte pěkně nahoře a máte dokonalý přehled o situaci a perfektní výhled. Díky velkému profilu gum a značné světlé výšce kašlete na výtluky, retardéry nebo železniční přejezdy.

Všechny tyhle standardní překážky zvládá Toyota stejně, jako legendární Defender. Jenže na rozdíl od něj si v Land Cruiseru nepřipadáte jako v náklaďáku. A se silným motorem pod kapotou všem na dálnici smažete úsměv ze rtů. Majitelé luxusních SUV německých značek zprvu nechtějí věřit, že se k nim v levém pruhu přibližuje starožitná škatule, která má aerodynamiku cihly a přesto je schopná je do kopce nekompromisně předjet. Třílitrové sofistikované diesely a dny strávené v aerodynamickém tunelu se rázem jeví jako vyhozené peníze. Land Cruiser HJZ76 V6 je zkrátka důkazem tvrzení Enza Ferrariho, že aerodynamika je pouze pro ty, kteří neumí postavit pořádný motor. Jen pamatujte, že překonat odpor vzduchu znamená spotřebu klidně i okolo 11 litrů (Toyota uvádí mimo město 11,2 l a po městě 13,8 litru, takže jsem byl ještě spořivý). Jen se připravte na devatero otravných pípnutí pokaždé, když překročíte rychlost 120 km/h. A že je uslyšíte mockrát, protože, jak jsme si již řekli, není tahle rychlost pro Land Cruiser žádný problém.

SUV zvládající výborně jízdu po silnici si většinou netroufnou mimo ni na víc, než na polní cestu. Tohle ale v Land Cruiseru řešit nemusíte, máte pravý off-road se kterým je vám jedno, jestli tam vůbec nějaká cesta vede. Světlá výška je solidních 230 mm a nájezdový úhel vpředu 38°, zatímco vzadu 29°. Pokud dojedete k říčce, tak i bez přídavného sání si můžete troufnout do hloubky 700 mm. Nedovedu si v Čechách představit terén, který by vás mohl zastavit. Limitem bude spíše vaše odvaha, než reálné možnosti auta. Prudké rozbahněné stoupání, tvrdé vyježděné rigoly nebo strmé sjezdy nejsou žádný problém. Spíš se asi budete bát o nějaký ten šrám na laku a na chromovaných doplňcích od stromků, než zapadnutí.

Přesto, bál jsem se, že by můj test mohl být ovlivněn mou iracionalitou. Mohla by se do něj promítnout moje láska k youngtimerům a mohlo by to zkreslit reálné hodnocení auta. A tak jsme Land Cruiser vzali na víkendový výlet do Severních Čech. Když obstojí při silničním výletu obsahujícím pár stovek kilometrů po dálnici a následném proplétání se po úzkých venkovských silničkách i v městském provozu, bude to vážně dobré auto. Spartánský interiér by mohl při tak dlouhém výletu odhalit své limity a začít mne otravovat. Ale nestalo se tak, po celý víkend mně neskutečně bavilo s autem jezdit a doslova jsem litoval každé chvilky, kterou jsem nemohl strávit za jeho volantem.

Takže co tedy s tímhle mohykánem dob minulých? No, já jej rozhodně doporučuji. Pokud potřebujete všeho schopné odolné auto, asi neznám lepší řešení. V konfiguraci s benzínovou V6 můžete tohle auto používat kdekoliv. Stačí jen na něj mít ty potřebné finance. Ale v mé garáži snů tohle auto rozhodně má své místo, protože s Ferrari F40 se prostě každý den jezdit nedá.

Foto: Mikka

Ačse to nezd, sedm generace Toyoty Land Cruiser provz mou lidskou generaci tak nějak okrajově po cel život. Jistě, my ve vchodnm bloku jsme neměli moc šanc se s n potkat, ale všude jinde po světě jiznaj nejlpe tam, kde je odoln pracant v ternu potřeba. V Austrlii se v něm prohněj lovci krokodlů, v Africe a Jižn Americe s nm pořadatel zajištuj Rally Dakar a Africa Eco Race, na blzkm vchodě zase slouž jak vojkům UN, tak terosistům.