Článek
Pokud vás při pohledu na géčko ale nenapadá, že je to blbina pro šejky, ale spíš, jak by se to auto dalo prakticky využít, má váš problém už řešení. To si přichystal autosalon Dajbych, který tím zacelil díru na trhu, kterou způsobil zánik Defenderu a i z něj odvozeného českého speciálu 130 Stabir. V nabídce tak chyběl velký terénní pracovní automobil s dostatečnou nosností a velkou ložnou plochou. Řešení se našlo, protože je tu ještě dovoz Toyot Land Cruiser J7, které přebírají štafetu pracovníků do nepohody. A pro ty nejnáročnější zákazníky je tu verze J79 Pick-up ve verzi 6x6.
Land Cruiser J70 je stálicí na trhu, která se drží ve výrobě už přes 30 let. Kromě pickupu je k dispozici jako třídveřová (J71) či pětidveřová (J76) osobní verze a dodávka (J78). Tradiční spolehlivost a robustnost jí zaručila, že žádný z nástupců jí z výrobních pásů nesesadil. Generace J7 je totiž asi poslední čistě pracovně zaměřená verze Land Cruiseru, nástupci už se specializovaly na luxus a jízdní komfort a cílily spíše na trh Range Roveru, než Defenderu. Afrika, Austrálie nebo Blízký východ, pořadatelé Dakaru, vojáci a bohužel i teroristé, ti všichni by se bez služeb sedmdesátky neobešli.Jelikož i u nás se najde několik lidí, kteří skutečně potřebují funkční terénní auto bez příkras, rozhodli se u Dajbycha dovážet sedmou generaci Land Cruiseru ve všech verzích a nabízet jí k prodeji. A po konci prodloužených Defíků nazrál čas uvést na trh třínápravový pick-up. Ten vyrábí z běžného pickupu dubajská firma NSV.
Karoserie sedí na tuhém žebřinovém rámu, přední náprava je odpružená vinutými pružinami, ta zadní zase listovými péry. Trvale jsou poháněné právě zadní nápravy v poměru 50:50, při připojení té přední se pohon rozděluje v poměru 50:25:25. Na přání je možné dodat uzávěrky všech diferenciálů. Díky unikátnímu systému propojení zadních náprav je vždy jedna z nich tlačena maximálně k povrchu, aby byla zajištěna co nejlepší trakce. Pod kapotu si můžete vybrat vznětové motory 4,2 litru v atmosférické (130 koní, 285 Nm) nebo přeplňované verzi (200 koní, 320 Nm), které plní Euro V. Srdcaře zaujme zážehový přeplňovaný čtyřlitr o výkonu 393 koní a točivém momentu 494 Nm, který se vejde i do přísných limitů Euro VI.
Hlavní výhodou šestikolky je nosnost 3 tuny a možnost táhnout za sebou vlek o hmotnosti 3,5 tuny. Pokud si nezvolíte dvojitou kabinu, ale krátkou pro dva pasažéry, získáte delší ložnou plochu korby. Stejně tak si můžete vymýšlet a připlácet třeba za dvoubateriový systém, navigaci, vzduchové odpružení nebo zadní kotoučové brzdy. A kromě pracovní verze s hliníkovou nástavbou se dělá i karosovaná korba, která z devětasedmdesátky udělá větší stylovku. Ale pokud už vás láká mít ho jako bláznivou hračku, pamatujte, že potřebujete řidičák skupiny C.
Když se soukám přes nášlapku do interiéru, vzpomenu si ještě na široké možnosti individualizace obsahující ochranné rámy, navijáky, nášlapy, šnorchl a další vychytávky. Interiér nepůsobí příliš oldschoolově, protože procházel během let řadou modernizací. Koho to ale zajímá, přede mnou se rýsuje konec louky s velkou bahnitou kaluží a stejně rozmočeným prudkým výjezdem. V blízkém lesíku se nachází testovací terénní polygon, kde mám možnost vyzkoušet schopnosti tohohle obra v praxi. Jediné, co mne v úzkých cestách mezi stromy uklidňuje, je fakt, že když se sem vešel Satbir, nemůže to s šestikolkou být výrazně horší. Jediný problém s bahnem je to, že špiní zářivě bílé boky kabiny. Stejně tak výjezd nepředstavuje výrazný problém, nájezdové úhly jsou velké a možnosti křížení náprav až neskutečné. Jediné, co je trochu limitující, je větší délka a celkem malý rejd. I přesto se ale nakonec vynoříme z lesa ven. 3estikolka zůstala nepokořena a naopak během dne vytáhla z maléru osobní J76.
Jistě, asi to není auto vašich snů, dost možná o něm asi nebudete nikdy reálně uvažovat, ale přesto je fajn, že tu tohle pracovní auto je a že jsem měl možnost si ho vyzkoušet. Pokud ho náhodou skutčně potřebujete, asi vás zklamu, že cena ještě není pevně stanovená. Nicméně možnost předobjednání už existuje.
