Pět nejlepších závodních aut firmy Prodrive

Prvním počinem co stojí za pozornost je rallyové BMW M3 z roku 1985. Vzniklo pro třídu A a mělo bojovat hlavně na asfaltových podnicích. V té době na tratích erzet ještě válčily speciály skupiny B, ale jejich doba se chýlila ke konci. Prodrive navrhoval stavět i speciál M3 s pohonem všech kol, ale nakonec v rámci cílení na národní šampionáty byla zvolena pouze klasická koncepce. Po autě skočila firma Rothmans, která se rozhodla financovat starty Bernarda Béguina ve francouzském mistrovství. Další vůz si objednalo belgické zastoupení BMW, v jehož kultovních barvách firmy Belga měl startovat Marc Duez. Prvním startem v Mistrovství světa byla Tour de Corse 1987, kde startovali oba jmenovaní. Béguin celou soutěž vyhrál a postaral se tak o poslední vítězství atmosférické zadokolky, Duez skončil šestý. Další rok pak stejnou soutěž dokončil Chatriot na čtvrté a Béguin na sedmé pozici. V roce 1988 byl Chatriot druhý, Béguin pátý a Duez šestý. Ještě v roce 1990 dojel Chatriot na třetí pozici, pak už přeplňované čtyřkolky třídy A8 tenhle speciál na přední pozice nepustily. Slavným pilotem byl i Patrick Snijers, jehož jízda na Manx International rally na ostrově Man je kultovní záležitost.

Prodrive hodně vycházel z originální okruhové verze BMW, musel jí ale výrazně upravit pro soutěžní účely. Například nádrž měla objem jen 60 litrů místo okruhových 110. Řadový čtyřválec 2.2 dokázali u Prodrive naladit až na 270 koní (později 295 koní), celé stádo pohánělo zadní kola přes pětistupňový manuál Getrag. Původní hmotnost 1050 kg se postupně dostala až na 1025 kg, takže auto bylo o 200 kg lehčí než Lancia. Od roku 1988 Prodrive připravil i šotolinový setup, s jehož vývojem pomáhal firmě Ari Vatanen. Na nezpevněném povrchu ale automobil na čtyřkolky brutálně nestačil, o to krásnější podívanou však nabízel divákům podél tratí. Úspěchy s typem M3 nakonec přiměly automobilku Subaru, aby Prodrive oslovila s vývojem jejich nového auta…

…Prodrive na nabídku kývl a počínaje typem Legacy RS začala dlouhá léta úspěšné spolupráce s japonskou značkou. Za lepší ovšem považuji až nástupce Legacy, model Impreza 555. Technicky šlo sice o sedan WRX STI, ale název Prodrive odvodil od tehdejšího hlavního sponzora. Impreza se na závodění hodila skvěle, měla pohon všech kol, přeplňovaný boxer, nižší těžiště a výhodnou geometrii náprav s dostatečným propružením kol. Prodrive přidal poloautomatické řazení pádly pod volantem a vyslal na první start Ari Vatanena, který dojel druhý. Prý se moc mlžilo čelní sklo, jinak by vyhrál.

Druhým týmovým jezdcem byl nadějný mladík a dvojnásobný mistr Británie Colin McRae. Po odchodu Vatanena jej vystřídal Carlos Sainz, který se týmu odvděčil druhým místem za Toyotou Celica Turbo GT-Four Didiera Auriola. O rok později pak McRae slavil v Impreze titul Mistra světa a tým Subaru Prodrive vyhrál i hodnocení poháru konstruktérů. O rok později se navíc pohár mezi týmy podařilo obhájit, byť v jednotlivcích byl McRae poražen Mäkinenem na Mitsubishi. Subaru už ale tou dobou přepravovala Imprezu WRC na základě modernizované verze ve variantě kupé, která v roce 1997 také vyhrála hodnocení týmů. S firmou Subaru Prodrive spolupracoval až do konce jejich působení ve WRC v roce 2008, Mezitím získali ještě tituly jejich jezdci Richard Burns (2001) a Petter Solberg (2003).

Když se Subaru ze šampionátu stáhlo, dali si u Prodrive pauzu a vyčkávali na nasazení nových speciálů s motory 1,6 Turbo v roce 2011. Tady pak představili po boku Citroënu DS3 a Fordu Fiesta svůj speciál na bází crossoveru Mini Countryman a vrátili tak britskou značku (dnes v německých rukou) opět na tratě Mistrovství světa. Motor vyvinula mateřská automobilka ve svém oddělení BMW Motorsport pro použití v dalších disciplínách, například i ve WTCC. Nakonec se ale BMW od tohoto projektu odvrátilo, nedostatek financí pak zapříčinil jeho pád do zapomnění. Ještě před tím ale prokázal své kvality, týmoví jezdci vyhrálo Tour de Corse 2012 (Dani Sordo) a Lurgan Park Rally 2012 (Kris Meeke). S dalším kouskem opanoval dvakrát po sobě marockou rally Nasser Al-Attiyah. Countryman ve slabší specifikaci S2000 1.6 Turbo jsme potkávali i u nás v rukou Václava Pecha mladšího, ten jej ale několikrát přestavěl dle specifikace WRC. I dle slov Prodrive bylo tohle auto nejlépe fungujícím Countrymanem na světě.

A pojďme se také podívat na okruhy, kde má firma Prodrive taktéž bohatou tradici. Co bychom si měli pamatovat nejvíc, to je závodní Aston Martin DBR9 odvozený z civilního „bondovského“ DB9. A opravdu odvozený je, používá ze sériové verze šasi, blok motoru a hlavu válců. Zbytek je ale zcela nový a vyvinutý speciálně pro závody. Karoserie je však maximálně podřízena aerodynamice a kvůli odlehčení vyrobena z karbonu. Stovka za 3,4 sekundy je úchvatná.

V roce 2005 vyhrává Aston svou kategorii LMGT1 ve dvanáctihodinovce na Sebringu, v Le Mans končí až třetí za Corvettami kvůli technickým problémům. O rok později jej Corvette poráží i na Sebringu, což znamená pro Aston Martin možnost vyzvat Corvetty na opravdový souboj ve zbytku šampionátu American Le Mans Series. Astony vyhrály šest závodů a vybojovaly druhé místo, což je automaticky kvalifikovalo na Le Mans 2007. A tady se automobilka (i Prodrive) dočká a vítězí ve své třídě, navíc do cíle dojedou všechny odstartované vozy. O rok později se zase fanouškům vůz do paměti vryl slavným zbarvením Gulf. S tímto autem vyhrála trojice Turner, Garcia a Brabham svou třídu.

Pojďme se ale vrátit do rally, kde se Prodrive angažoval asi nejvíce. Mně se hodně líbí jeho poslední kreace na základech aktuální generace Volkswagenu Golf. Céčkový segment prostě rally autům sluší víc, než menší Polo. Prodrive představil Golfa SCRC poprvé v roce 2014 a v mnohém byly uplatněny poznatky z vývoje WRC. Mezinárodní nasazení se ale nikdy neplánovalo, účast byla vždy vyhrazena čínskému mistrovství CRC. Prodrive použil pětidveřový model, dodatečně jej vyztužil a doplnil ochranným rámem dle předpisů FIA WRC. Zvenku má Golf větší nárazníky a blatníky z kompozitních materiálů.

Pod kapotou je dvoulitrový čtyřválec s 35 mm velkým restriktorem turbodmychadla a plnícím tlakem omezeným na 2 bary. Výkon je rovných 300 koní a putuje na všechna kola přes šestistupňovou sekvenci XTrac a samosvorné diferenciály vepředu a vzadu. Nechybí zavěšení McPherson s tlumiči Prodrive Öhlins s hydraulickými dorazy. Brzdy dodával AP Racing, pro asfaltové soutěže se jednalo o kotouče 355 mm pod osmnáctipalcovými koly, na šotolinu byly patnáctky a za nimi 300 mm kotouče, vždy ale se čtyřpístkovými třmeny. Ty dokázaly hravě zastavit 1200 kg těžké auto. V čínském šampionátu se autu opravdu dařilo, vyhrálo mistrovský titul v roce 2015 i 2016.