Článek
Píše se rok 1970 a mezi dobře známými škodovkami stojí na výstavní ploše pražské Mototechny zjevení. Vůbec první japonský automobil oficiálně prodávaný u nás – Toyota Corona 1500 za tehdy astronomických 79 tisíc korun. Dovezeno k nám bylo 400 aut (někde bývá uvedeno i číslo 402) a zájem o ně přesáhl nabídku. Jednu si koupil i herec Jiří Grossmann, který ocenil solidnost a kvalitní materiály. Svou poslední jízdu s ní absolvoval ale již v roce 1971, pak kvůli nemoci nebyl schopen řídit. Mezi další slavné majitele patřil pražský biskup František Tomášek, spisovatel Ludvík Souček nebo tajemník tehdejšího ÚV KSČ Gustav Husák. Původní cena byla 110 tisíc korun, následně byla snížena na 79 tisíc korun.
Na sklonku šedesátých let ÚVMV uvažoval o dovozu japonských Toyot Corolla, Corona, nebo Datsunů 1000 a 1600, ovšem Datsun byl nespokojen s finanční nabídkou Československa. Toyota přistoupila na výměnný obchod za traktory Zetor, které se vyvezly do Japonska, navíc slíbila i dodání náhradních dílů a českých návodů. Část aut skončila na ministerstvech, v taxislužbě a také v autopůjčovnách, řada z nich ale zamířila k soukromým majitelům. V Československu se Toyoty na trhu objevily oficiálně dříve, než v Německu nebo Rakousku. Jméno Corona označuje prstenec kolem slunce, což k automobilce ze země vycházejícího slunce sedí.
Jde o třetí generaci T40, která se vyráběla od roku 1964 právě až do roku 1970, někdo jí tedy nazývá výběhovým modelem (přitom se ale v roce 1969 stala nejlepším dováženým autem v USA). Jenže i tak je technologicky o parník před domácími sedany. Vlastně se vyráběla ještě o dva roky déle, ale to už v Jižní Koreji. Doma v Japonsku konkurovala hlavně Nissanu Bluebird a po uvedení malé Corolly mohla rozměrově trochu narůst. Proto je třetí generace o tolik větší, než její předchůdkyně. Design byl na svou dobu moderní, dnes vypadá celkem unikátně a asi vám většinu Toyot připomínat nebude. Zkosená maska se čtyřmi světlomety je dodnes velmi elegantní, nezvykle budou působit i zpětná zrcátko orientované na výšku. Některé kusy je měly prý na blatnících. Hrdlo nádrže se ukrývá pod zadní SPZ uprostřed zadního čela. Lak i chromované díly drží dodnes, navíc je tu chromovaných doplňků opravdu dost.
Českoslovenští zákazníci si mohli pořídit jen klasický sedan, Toyota ale jinak nabízela i kupé, kombi, dodávku a hatchback. Auto se poprvé představilo v září 1964, měsíc před zahájením Olympijských her v Tokiu. Jelikož automobilka plánovala prodávat auta i v Evropě, podílel se na designu Ital Battista Farina. Toyota auto řádně otestovala na dálnici Meishin, kde několik nových Coron najelo přes 100 tisíc kilometrů a dosahovalo rychlosti 140 km/h, jen 5 km/h pod maximální udávanou rychlostí.
Interiér je pohodlný a prostorný, navíc díky velké prosklené ploše a tenkým sloupkům krásně prosvětlený. Výhled z auta by Coroně mohla spousta aut jen závidět. Přitom je ale velmi dobře odhlučněná od zvuku motoru. Přístroje sice působí už dost retro (zvláště vodorovné tacho), ale jsou krásně čitelné, rádio Hitachi hraje dodnes dobře. Jejich ergonomie je v naprostém pořádku, nic jsem nemusel hledat. Jen ručka připomínající rukojeť deštníku může mladší ročníky zmást. Třeba sytič tu ale budete hledat marně, je už automatický. Jediné, co trochu komplikuje užívání, je odstup tenkého věnce volantu od sedáku. Nohu tak musíte pod velkým volantem prostrkávat, auto se ale obejde bez posilovače. Kufr má slušný objem, ale místo v něm trochu zmenšuje rezerva.
Řadový čtyřválec OHV o objemu 1,5 litru pohání zadní kola. Jedna věc na něm mne nadchla - měrka oleje. Když jí vytáhnete, nejen že vidíte zda ho máte dost, ale ještě tam máte napsáno, že do auta patří 3,5 litru a nemusíte nikde po tabulkách hledat. Výkon motoru 82 koní v 5200 otáčkách umožňuje zrychlení na stovku za 15 sekund (podle jiných údajů za 17). Maximum točivého momentu 121 Nm najdete už v 2800 otáčkách a pocitově má auto solidní odpich a působí živě. Při startování není potřeba prošlápnout plyn jako u jiných veteránů, Corona naskočí sama a hladce. Otáčky motoru korigujete na manuálním čtyřkvaltu se synchronizací všech stupňů, jehož odstupňování nelze nic vytknout. Ve své době opravdu nešlo o standard, ani dlouhá páka na podlaze nebyla tehdy ještě ve většině aut. Její chod jde krásně zlehka. Auto váží 971 kg, takže nedostatečné dynamiky se nemusíte bát. Reakce auta jsou navíc jasně čitelné. Ani spotřeba 9,6 litru se nepohybuje v neadekvátních výšinách.
K zastavení pomáhají citlivé brzdy s kotouči na přední nápravě, jen se hodí na pedál zatlačit trochu ostřeji. Jízdní vlastnosti byly nadstandardní, většina produkce východního bloku se Coroně nemohla rovnat. Vinuté pružiny vepředu a listová pera vzadu, pokaždé s teleskopickými tlumiči, fungují skvěle. Corona je nadmíru pohodlná a krásně houpavá, jízda po rozbitých okreskách s ní je velmi příjemná. Jezdí se s ní opravdu hravě, příliš se od moderních aut neliší. A pochopitelně, jako správná Toyota, je i Corona maximálně spolehlivá.
Tato krásná Toyota Corona je letošní novinkou v expozici Retroautomuzea Strnadice. Takže pokud si chcete tuhle klasiku prohlédnout zblízka, rozhodně jej navštivte. Kromě Corony zde uvidíte i další skvosty, které se proháněly po československých silnicích a které jste si mohli koupit v prodejnách Mototechny nebo Tuzexu. S návštěvou neváhejte, exponátů je na výstavě opravdu spousta a brány muzea se otevírají už 14. dubna v 10:00, kdy proběhne i čtvrtý sraz poválečných vozidel.
Na tomto článku jsme spolupracovali s týmem Retroautomuzeum Strnadice
Foto: Mikka
Nabídka západních aut v mototechně
Ačkoliv vchodn blok dělal všechno nejlp, popularita zpadnch aut vMototechně vždy převyšovala nabdku. Jako prvn se knm dostali Renault 4CV a Fiat 600, brzy přišla i pohodln Simca Aronde a Hillman Minx. Opět zFrancie dorazily Renaulty Dauphine a jejich nstupce R8, zBritnie zase Ford Cortina. Postupně se nabdka zpadnch aut rozšřila ještě o Fiat 850, 500 a 127, Renault 16 a 15, Simcu 1301/1501 a Chrysler 180. Ještě vce aut ze zpadu pak dorazilo v80. letech. Toyota Corona zAsie ale byla dlouho uniktem, až později primř Blažej proslavil Hondu Civic a na sklonku režimu se objevilo Daewoo Racer, alias převlečen Opel Kadett.