Hlavní obsah

Stig Blomqvist – Ten pravý STIG (Mistr světa 1984)

Foto: Archiv Garáž.cz

Stig Blomqvist patří dodnes mezi aktivní jezdce, kteří i ve svém důchodovém věku pomáhají automobilkám s vývojem. Přitom za vrchol jeho kariéry bychom mohli označit rok 1984, kdy vyhrál titul Mistra světa v rally

Článek

Jako správný Švéd začínal Stig na domácích automobilech. Poměrně rychle se vypracoval až na továrního jezdce týmu Saab a za volantem typu 96 V4 startoval i v mistrovství světa. Od roku 1967 byl na domácí švédské rally pravidelně v první desítce, v roce 1970 skončil druhý a o rok později jej tým přihlásil už do několika soutěží po celém světě. Stig se postupně vypracoval na pozici týmové jedničky a švédskou, finskou a britskou rally dokonce vyhrál.

Foto: Archiv Garáž.cz

Saaby ale postupně začaly na konkurenci ztrácet, a tak se nadějný Švéd musel stěhovat do týmu Talbot a následně do Audi. Tam sice nastoupil jako testovací pilot, jeho styl jízdy s brzděním levou nohou ale šéfy týmu uchvátil. Quattro v jeho rukou bylo schopné prosmykovat zatáčku mnohem vyšší rychlostí, než jaké dosahovali ostatní týmoví jezdci. A ještě se na to lépe koukalo i divákům.

Foto: Archiv Garáž.cz

V roce 1983 byl Stig nejúspěšnějším jezdcem v týmu, Quattro však sužovala řada dětských nemocí a na celkové výsledky nebylo pomyšlení. Dočkal se až o rok později, kdy dominance Quattra automobilce předčasně zajistila titul ve značkách a tak se celý tým soustředil na podporu Blomqvista proti Alenovi na Lancii. Snaha slavila úspěch a sympatický Švéd se dočkal zaslouženého titulu Mistra světa. Byla to ovšem pro Audi labutí píseň, protože ani vylepšené Sport Quattro nedokázalo zastavit speciály druhé generace s lehkou karoserií a motorem uprostřed a jeho nejlepším výsledkem v roce 1985 byla druhá místa ve Švédsku, na Acropolis, ve Finsku a na Novém Zélandu. O rok později Audi dovedl k vítězství na Hong Kong Peking Rally, v Mistrovství světa to ale zkusil s Peugeotem 205 T16 E2 (Třetí místo v Argentině a čtvrté ve Finsku) a Fordem RS200, se kterým vyhrál Švédskou rally. Škoda, že Ford ve zbytku sezony z pietních důvodů upustil od více startů.

Foto: Archiv Garáž.cz

Stig zkusil startovat i na Dakaru, na rally ale nezanevřel. Pokračoval s automobilkou Ford a v modelu Sierra RS Cosworth byl v roce 1987 druhý na RAC a třetí na finské rally. Na domácí švédskou rally vyrazil se slabší čtyřkolkou Sierra XR4 a dojel šestý. Speciál RS200 jej téhož roku dovezl k titulu mistra Švédska v závodech do vrchu, což zopakoval i v dalších dvou letech. Stig tak byl úspěšným závodníkem mnoha motoristických disciplín. V roce 1988 pokračoval s modely Sierra (čtyřkolka ve Švédsku a Cosworth na zbylých soutěžích), nejlepšími výsledky byla druhá místa ze Švédska a Mille Miglia. V roce 1989 vyhrál slavné klání Race of Champions (to zopakoval i v dalším roce, v mistrovství světa se objevil jen dvakrát – s Golfem GTI byl třetí na Safari rally a Audi 200 Quattro jej dovezlo k pátému místu ve Švédsku. Proto v roce 1990 podepisuje s Fordem roční smlouvu a vyhrává švédské mistrovství cestovních aut na okruzích se Sierrou RS500.

Foto: Archiv Garáž.cz

Další rok už je ale opět na erzetách světových soutěží, vyhlédl si jej tým Nissan. Ten se pokoušel prosadit s typem Pulsar GTi-R. Právě Stig s tímto autem zajede ve druhé sezoně nejlepší výsledek, když vyhraje švédskou rally. Ani to ale automobilku nepřesvědčí a tak se Japonci ze soutěží opět stáhnou a on je bez angažmá. Během roční pauzy se opět stává švédským mistrem v závodech do vrchu. Další roky se upíše opět Fordu a s Escortem RS Cosworth se několikrát dostane na stupně vítězů. V roce 1995 ale zahajuje souběžné angažmá u Škody Motorsport a doveze Felicii Kit car na 21. Pozici na RAC Rally. O rok později je tamtéž třetí po fantastickém výkonu, kdy mu nevadily ani zasněžené tratě a nejbližší dvoukolce nadělil sedm minut ztráty. Porazil i řadu aut s pohonem všech kol a bylo to vlastně naposledy, kdy stál na stupních vítězů. Ve stejné době ale řádil i s Mondeem ve švédském mistrovství cestovních aut.

Foto: Archiv Garáž.cz

Ke sklonku kariéry fungoval v továrních týmech často jako náhradník, zaskakoval tak třeba se Subaru Impreza WRC nebo Mistubishi Carisma GT (marketingově překřtěný Lancer Evo), v roce 2000 pak zaskočil ve Finsku i se Škodou Octavia WRC, start si zopakoval v roce 2002 na Acropolis. To už se ale Stig vrátil i na Pikes Peak a s Fordem RS200 byl v letech 2001 a 2002 druhý a v roce 2004 jej i vyhrál. Se staršími Fordy ale slavil i jiné úspěchy, s Capri Perana V8 vyhrál London-Sydney Marathon 2000, často se mu dařilo i za volantem Escortu první a druhé generace. Za volantem soutěžních aut se objevuje dodnes, benzín má tenhle Švéd prostě v krvi.

Načítám