Hlavní obsah

Když Toyota podváděla, mělo to styl!

Foto: Archiv Garáž.cz

Neporazitelnost Toyoty na rally v první polovině devadesátých let musela soupeře deprimovat. Jak se nakonec ukázalo, nebylo vše křišťálově čisté. Způsob podvodu si však dodnes zaslouží uznání za své technické řešení.

Článek

V 90. letech prožívala rally svou zlatou éru. Béčka byla zapomenutá a překonaná, přeplňované speciály třídy A8 s pohonem všech kol kralovaly soutěžním tratím. Měly ale restriktor, aby výkon byl nějak limitován a nešplhal do závratných výšin jako u skupiny B. To je zařízení umístěné před sání turbodmychadla, které snižuje objem vzduchu a tedy i výkon motoru. Proud vzduchu je však nasměrován přímo do středu turbodmychadla a auto dosahuje vrcholu točivého momentu v nižších otáčkách. Prý byly ale soutěžní speciály hůře ovladatelné.

Foto: Archiv Garáž.cz

V roce 1992 nařizovala pravidla FIA restriktor o tloušťce v nejužším místě 38 mm. V roce 1994 byl průměr snížen na 36 mm a o rok později ještě více na 34 mm. A právě toto nařízení se Toyota pokusila v devadesátých letech obejít.

Foto: Archiv Garáž.cz

Ve všem figuroval právě zmíněný restriktor, který na pohled vypadal jako obyčejný. Měl klasicky vnější obal a vnitřní difuzor. Vnější část je umístěna v trubce sání a utěsněna gumou, vnitřní je s ní spojena napevno. A v tom byl právě fígl Toyoty, jejíž restriktor byl v této části pohyblivý. Ovšem tak umně, že žádná mezera nebo spára nebyla vidět a tato úprava byla velmi obtížně průkazná.

Foto: Archiv Garáž.cz

Když se restriktor vkládal do sacího potrubí, mechanici jej pomocí nářadí posunuli o 5 mm, takže vzduch se k dmychadlu dostal i okolo difuzoru a nejen přes něj. Podle propočtu se tak k turbu dostalo o 25 % více vzduchu, než u poctivých restriktorů. Tím pádem měla Celica GT-Four měla jasně vyšší výkon, než konkurence. Při demontáži ale membránová pružina opět spojila obě části v jeden celistvý kus a podvod takřka nebylo možné prokázat.

Foto: Archiv Garáž.cz

Jenže všechno jednou praskne. Dnes známe tajné agenty, lidi s diplomem bez studia i dotace bez nároku, provalil se tedy i podvod Toyoty. A Max Mosley trval na exemplárním trestu. Vedoucí technik Dieter Bülling dostal padáka za to, že o tom věděl. Nebylo to ale fér, o podvodném restriktoru věděli v Toyota Team Europe snad všichni. Trest neminul ani trojici jezdců Juhu Kankkunena, Didiera Auriola a Armina Schwarze, kteří ztratili všechny body a umístění v sezóně 1995. Tým byl na celou následující sezónu vyloučen. Z toho měl asi nejmenší radost Carlos Sainz, který tři dny před incidentem podepsal s Toyotou tříletý kontrakt a musel se tedy vrátit za volant Fordu. Toyota se vrátila v roce 1997 už do kategorie WRC s hatchbackem Corolla a piloty Auriolem, Grönholmem a Loixem, o rok později se na dvě sezony do týmu dostal i Carlos Sainz a nakonec bojoval i o titul mistra světa, to vše už se zcela legálním autem.

Načítám