Hlavní obsah

Suzuki Swift GTi – Kapesní raketa

Foto: Archiv Garáž.cz

Malý a zábavný - těmito atributy se ještě před dvěma dekádami pyšnilo mnoho aut. Dnes však jakoby se po nich v nabídce slehla zem. A čím více ubývají, tím více se nám po nich stýská, takže jsme si museli půjčit jeden mini hothatch z dob minulých!

Článek

Víte, 80. léta byla bezvadná doba. Zvláště pro japonské výrobce, protože tehdy každý z nich chrlil zábavná a populární auta. Některým to vydrželo dodnes, ale v showroomech už to prostě nevypadá tak dobře, jako tehdy.

Se svou troškou do mlýna se tehdy přidalo i Suzuki, které v roce 1988 vrhlo na trh druhou generaci malého hatchbacku Swift. Tedy pro nás je to Swift, jinde je znám jako Suzuki Cultus či Forsa, Subaru Justy, Geo Metro, Pontiac Firefly, Holden Barina, Chevrolet Swift a Sprint nebo Maruti 1000. Někdo má jen rozdvojenou identitu, Swift je takový multischizofrenik. Nejde totiž jen o jména, ale také o jízdní vlastnosti. Obyčejné verze moc zajímavé nejsou, ale dá se narazit také na variantu s pohonem všech kol. Jinak je tenhle svišť označovaný jako mk.3, ale je to vlastně druhá generace po faceliftu.

Foto: Archiv Garáž.cz

Nicméně, i přes všechny jeho tváře, šlo o povedený automobil. Jinak by se nemohl vyrábět 15 let, až do roku 2003. Tedy, abych byl úplně upřímný, v pákistánském Karachi se vyrábí dodnes. Pod kapotou byste vznětové motory hledali marně, na výběr byly jen zážehové jednotky od jednoho litru (tříválec, výkon 53 koní) po šestnáctiventilovou šestnáctistovku (dostupnou jen v sedanu), některé i s přeplňováním (jen v Japonsku a Kanadě). Kromě motorů vám zbyla ještě volba karoserie – sedan nebo tří- či pětidveřový hatchback. GTi bylo pochopitelně třídveřové a ačkoliv vypadá dost jednoduše, s nízkou siluetou nadělá i dnes nějakou tu parádu. Zvlášť, když si vyberete správnou barvu, třeba jako Lukáš, který má červenáčka. Je to prý barva sportu a dravosti, takže se ke GTi docela hodí, navíc v ní prcek vypadá dost optimisticky. A i trochu svalnatě díky originálním nástavcům prahů a jinak tvarovaným nárazníkům. Jako celek působí auto čistě a aerodynamicky.

Foto: Archiv Garáž.cz

Ten nejzajímavější model Swiftu je právě GTi s třináctistovkou G13B. A protože tenhle svišť je z doby, kdy se sportovní auta dělal pořádně, má prcek řádně upravenou strojovnu. Jiné vačky, upravený blok, předělané sání, upravená řídící jednotka, to vše znamenalo finální výkon 100 koní. Jenže rychlost a výkon není to nejdůležitější, musíte být schopní auto i zastavit. Právě proto dostalo GTi kotoučové brzdy na všechna kola. A aby si mohl Lukáš doopravdy maximálně užívat za volantem, nazul na kola semislicky Toyo Proxes R888. S těmi se auto prostě neutrhne a drží, i když se pokoušíte alespoň vytušit, kde jsou jeho limity. Možná je dobře, že jsem je nenašel, pak už by s nimi asi nešlo nic dělat. Snížený sportovní podvozek Eibach (cca o 25 mm) posunuje možnosti malého sviště blíže k jízdním vlastnostem motokár. Potlačené náklony, přesné řízení, precizní ovladatelnost, točivý motor a v zádech jistota z brzd jsou ingredience, ze kterých postavíte neskutečně zábavnou hračku pro volné dny na prázdných okreskách. Osobně ho považuji za jedno z nejlepších aut s motorem do objemu 1500 ccm.

Foto: Archiv Garáž.cz

Rachot, který auto vydává po nastartování, dává tušit, že výfuk není zcela sériový. On by i byl, ale už se prostě nedá sehnat. Takže je tu nerezový kousek, který moc pěkně bublá a práská do okolí. Zvláště, když Swifta pobídnete plynem a hezky ho vytáčíte. A že se nechá, klidně až k 7000 otáček. Miluji točivé japonské motory a Suzuki mi tu servíruje jeden z nich- lační po otáčkách jak štěně po tenisáku a vy mu je ochotně dopřejete, abyste si mohli hrát až do zblbnutí. Přitom je ovšem potřeba řadit a i to si užijete, protože Swift je navzdory maďarským kořenům pravý Japonec s kraťoučkými a chirurgicky přesnými dráhami řazení. Strkat páku hned sem a hned tam je činnost, ze které vám koutky úst zamíří k uším, a vy nebudete chtít přestat, stále budete držet ideální pásmo otáček jen proto, abyste mohli kvedlat pravou rukou z místa na místo. Přitom můžete nohama tancovat po pedálech jako profi baleťák z národního souboru, protože jsou perfektně poskládané. Lukáš ani neměl potřebu měnit originální sedačky, protože i ty senzačně drží vaše tělo v zatáčkách.

Foto: Archiv Garáž.cz

Když ale máte ostré jízdy po krk, dáte tam pětku, necháte čtyřválec prdlat na 2500 otáček a v pohodě a klídku (a celkem tiše) si můžete nenápadně plout provozem. Alespoň se pokocháte sportovním volantem, který nahradil původní originál. Nebo si všimnete chybějící klimatizace, která tu sice původně byla, ale lepší je uspořit pár kilo. Přitom sama automobilka také s váhou neplýtvala, například chladič je jen přes polovinu přední stěny. U verze GTi je ale alespoň tlustší, než jaký mají ty běžné verze.

Foto: Archiv Garáž.cz

Suzuki Swift GTi je prostě hračka, ale zato jedna z těch dokonalých pro velké kluky. V pátek s ní můžete vyrazit na závody a zajet dobrý výsledek, v neděli pak do Lidlu pro nákup. Každá cesta v něm vás bude bavit a pokaždé dojedete někoho, kdo nebude chápat, kde jste se za ním s tím prckem vzali. Rozhodně jde o tu nejzábavnější okrskovou hračku, kterou jsem měl tu čest řídit.

Moderní potomek

Sice v vodu lamentuju, že už to u japonskch automobilek nenco bvalo, ale zrovna Suzuki se stle snaž. V jejich nabdce figuruje prcek Swift Sport. Z jeho parametrů vm sice nenaskoč hus kůže, ale s jeho točivm motorem se můžete dosyta pobavit. Vkonově to sice možn nen prav hot-hatch, ale řadu vkonnějšch aut by mohl o zbavnosti doučovat.

Načítám