Článek
Jeep Willys je jedním z nejikoničtějších vozů vůbec. Vojenský vůz určený do terénu se proslavil natolik, že ho dodnes používáme jako synonymum - džíp prostě není jen Jeep, ale jakýkoliv teréňák, stejně jako je lux jakýkoliv vysavač. Vývojáři ve Willys-Overland si už v roce 1942 byli zatraceně jistí, že mají v rukou hit nejen pro vojenský sektor a začali makat na marketingu i doma. Prezentovali tehdy ještě vojenskou verzí Willyse jako mocný nástroj pro období obnovy. Válkou zocelený vůz bude dobře sloužit i v dobách míru.
Inzeráty často útočily na srdíčko, když ukazovali vojáky, jak sní o tom, že až opustí zákopy, vezmou rodinu k jezeru... a v čem jiném, než v Jeepu. Nebylo by super, kdyby se tito stateční muži mohli znovu setkat s věrným ocelovým ořem, kterým jim během krušných časů tak dobře sloužil?
A tak už v roce 1945 automobilka představila Jeep CJ-2A (CJ = Civilian Jeep, 2A byla první verze po testovacích várkách, co šla do prodeje), který se pak bez přestávky vyráběl až do roku 1985. První CJčka se vlastně stavěla z vojenských součástek, které se nestihly použít, takže mělo CJ nejen stejný motor jako Willys, ale také celou řadu dalších dílů. Cílilo se především na zemědělce a další zákazníky, kteří potřebují odolné a všehoschopné auto. Vůz se prodával pod hlavičkou Willys-Overland, k přejmenování celé řady (na Jeep CJ) došlo až v padesátých letech, když automobilka několikrát změnila majitele.
A to už se přesouváme do roku 1976, kdy byla na trh uvedena poslední generace Jeep CJ-7. Skvělé prodeje se na začátku osmdesátých let zadrhly - zákazníci chtěli pohodlnější podvozek a modernější design, a tak automobilka začala pracovat na nástupci. Auta z posledního roku výroby mají mimochodem plaketu "Last of a Great Breed", nebo-li Poslední ze slavného rodu, odkazující na přímou návaznost na legendární Willys z druhé světové války.
Dává to smysl, protože Jeep Wrangler, představený v roce 1986, sice vypadal na pohled jako modernější CJ, ale ve skutečnosti měl technicky mnohem víc společného s Jeepem Cherokee (XJ). Cherokee byl pro Jeep velkým úspěchem a automobilka do jeho vývoje nalila hodně peněz. Proto bylo logické, že se Cherokee o novinky podělí s Wranglerem.
V polovině osmdesátých let si totiž Jeep nechal vypracovat průzkum veřejného mínění, ze kterého už tenkrát vyšlo, že zákazníci chtějí... SUV. Tedy to pravé, které bude na silnici jako doma, nabídne prostor, pohodlí a vychytávky moderního sedanu, ale v terénu bude stejně nepřekonatelné jako původní Willys. Cherokee navazoval na větší Jeep Wagoneer ze šedesátých let. Opravdovým nástupcem byl sice až Grand Cherokee, ale menší model zaujal novináře a následně pak i zákazníky. K dispozici byl jako dvoudveřový a čtyřdveřový, byl menší a kompaktnější než všechny ostatní offroadové modely na trhu a nabízel se s řadovými šestiválci - nejdřív s objemem 2.8, a od roku 1987 i s prémiovým čtyřlitrem.
Cherokee byl skutečným SUV své doby, jak o něm sníme dodnes. Model XJ je v USA populární dodnes a hned v roce uvedení posbíral řadu cen. Wrangler byl pak vyplněním díry na trhu, která vznikla po CJ. A zdědil to nejlepší z obou světů - po stařečkovi Willysovi neuvěřitelnou flexibilitu (přední sklo se dá sklopit, dveře lze odmontovat, střechu odzipovat), po Cherokee zase moderní technologie své doby, skvělé jízdní vlastnosti a pohodlný podvozek, který byl ovšem díky unibody konstrukci a tradiční čtyřkolce v terénu schopnější než ostatní. Oba modely byly obrovským hitem a není divu, že po automobilce v roce 1987 sáhnul Chrysler. Všem bylo totiž jasné, že Jeep bude vládnout svému segmentu ještě pevnější rukou.
První generaci Wranglera si rozhodně nespletete. Má hranaté světlomety a tradiční vzhled, na který odkazuje i generace současná. V designu se ostatně příliš nezměnilo, snad jen aktuální generace, vyráběná od roku 2006, má předek trochu sešikmený (předchozí Wranglery jsou prostě kolmé jako skalní útes) a je tak trochu, ale opravdu jen trochu zaoblená.
Na test jsme měli Wranglera mnohokrát, takže můžeme jen potvrdit jeho báječnou užitnou hodnotu a stoprocentně americkou náturu, která vás praští do nosu, jakmile do něj sednete. A to i v případě, že jedete s "evropským" dieselem. Je to prostě ten pověstný kus auta, se kterým se v terénu neztratíte a na normální silnici si budete připadat tak nějak víc chlapsky, aniž by z vás Wrangler vytřásl duši. Letos se opět naplnila tradiční obměňovací perioda, která u Wranglerů činí deset let.
Koncern FCA slibuje v případě dalšího Wranglera radikální změny, kterých se pravověrní fanoušci trochu děsí, ale žebřinový rám a tuhé nápravy, dvě největší zbraně v souboji s jakýmkoliv terénem, zůstanou na svém místě. Do bitvy s emisemi povolá automobilka především hliník, ale ať už to dopadne jakkoliv, zůstane Wrangler v portfoliu oním poctivým teréňákem pro hardcore fandy, zatímco Cherokee se bude dál nořit do kategorie SUV a Renegade bude oním navoněným "džípem" pro rekreační ježdění v terénu a všeumělem pro každodenní použití.
A tak to má být, ať už tohle motto sahá do roku 1941 nebo "jen" 1986. Na nového Wranglera se těšíme. A určitě v tom nejsme sami.
