Článek
1. MG Metro 6R4

Metro 6R4

Metro 6R4

Metro 6R4

Metro 6R4

Metro 6R4

Metro 6R4

Metro 6R4
Metro možná přece jenom někdo z vás znát bude. Rover nebo-li Austin nebo-li MG Metro byl kompaktní hatchback, původně zamýšlený jako náhrada za původní Mini. Renomé „Miníka“ samozřejmě Metro nikdy nedosáhlo, i tak se jej ale vyrobilo přes 2 miliony kusů. Většina z nich pak skončila v rukou mladých maminek a důchodců.
A teď si představte, jak perverzní myšlenky se musely Britům honit hlavou, když se z takového auta rozhodli postavit Metro 6R4 pro seriál Skupiny B… 6R4 byla přímo kapesní raketa v tom pravém smyslu slova – na délku mělo lehce přes tři a půl metru, široké bylo lehce přes metr osmdesát a vážilo jen 980 kilogramů! A Britové do něčeho takového nacpali šestiválec o výkonu 410 koní a pohon všech kol… Tato bestie Skupiny B bývá často přehlížena. A neprávem.
Mimochodem, nedávno se objevil jeden kus na prodej v síni Silverstone Auctions s takřka nulovým nájezdem a ve stavu jako z fabriky, takže s odhadovanou cenou 200-240 tisíc liber – tedy 5,7-6,9 milionu korun.
2. Audi Sport Quattro RS002 Group S Prototype

Audi Quattro Group S

Audi Quattro Group S

Audi Quattro Group S

Audi Quattro Group S

Audi Quattro Group S

Audi Quattro Group S

Audi Quattro Group S

Audi Quattro Group S

Audi Quattro Group S

Audi Quattro Group S

Audi Quattro Group S

Audi Quattro Group S

Audi Quattro Group S
Svého času Audi Sport quattro, nebo jen Audi Quattro, chcete-li, doslova vládlo Skupině B. Jenže pak se objevila ještě brutálnější, a navíc obratnější Lancia Delta S4 s motorem uprostřed. A Quattro s motorem vpředu bylo najednou těžkopádné, byť pořád drtivě rychlé.
Tohle měla být odpověď – Audi Group S Prototype, šílenost s motorem uprostřed a pochopitelně pohonem všech kol a karoserií jako u tehdejších sportovních vozů. Přeplňovaný pětiválec tady měl dosahovat až 1 000 koní výkonu a přísně tajný vývoj tehdy probíhal v jedné malé velké zemi… v Československu.
Roland Gumpert, tehdejší vedoucí divize Audi Sport, dobře věděl proč – pro takto extrémní projekt byla nejlepší ochranou naprostá anonymita, německá média neměla ani tušení, že něco podobného Audi vyvíjí. Jenže ještě než Group S Prototype stihl vejít do ringu, byla Group B ukončena, a rozkaz z vedení automobilky zněl jasně: Všechna auta musí být zlikvidována!
Přesto se podařilo zachránit alespoň jeden kus, jenž poprvé spatřil světlo světa až v roce 2016 na akci Eifel Rallye Festival, který se pořádá na počest této extrémní epochy motorsportu.
3. Citroën BX 4TC

Citroën BX 4TC

Citroën BX 4TC

Citroën BX 4TC

Citroën BX 4TC

Citroën BX 4TC

Citroën BX 4TC

Citroën BX 4TC

Citroën BX 4TC

Citroën BX 4TC

Citroën BX 4TC

Citroën BX 4TC
V době, kdy Bertone navrhoval Škodu Favorit, se mu na pracovním stole válel také projekt Citroënu BX, který se stal hned po 2CV druhým nejprodávanějším modelem francouzské automobilky. A jelikož v 80. letech byla Group B v kurzu, rozhodli se v Rennes, že se také zapojí do rvačky.
Citroën BX 4TC byl představen v roce 1985 jako rallye speciál pro Mistrovství světa v rallye na rok 1986. Soutěžní verze 4TC Evo však neslavily velký úspěch, při Rallye Monte Carlo v následujícím roce ani jeden z vozů nedojel do cíle. Ve druhém podniku sezony dojel jeden vůz na šestém místě a v dalším závodě v pořadí, při Rallye Akropolis, opět nedojela ani jedna posádka. Paradoxně zvítězil krajan Peugeot 205 T16 s Juhou Kankkunenem za volantem. Citroën pak BX 4TC Evo s výjimkou několika regionálních soutěží přestal nasazovat.
I přesto se v Rennes stihlo vyrobit 86 silničních verzí, přičemž dnes se ví o zhruba polovině dochovaných kusů. Zajímavé je, že jak „silnička“, tak soutěžní verze 4TC Evo měly hydropneumatické odpružení, řazení si potom 4TC vypůjčila z modelu SM a brzdy byly z CX. Nevalný úspěch angažmá Citroënu v rallye však má jednu výhodu – silniční BX 4TC dnes mají hodnotu kolem 1,5-2 milionů korun, čímž jde o jeden z vůbec nejdostupnějších vozů s rodokmenem legendární Skupiny B.
4. Toyota Celica Twincam Turbo TA 64

Toyota Celica Turbo

Toyota Celica Turbo

Toyota Celica Turbo

Toyota Celica Turbo

Toyota Celica Turbo

Toyota Celica Turbo
O věhlasu Skupiny B se dokonce doslechli až v dalekém Japonsku, a tak se i Toyota rozhodla porvat o mistrovský titul v rallye. Nevýhodou Celicy Turbo sice byla absence pohonu všech kol, na druhou stranu byla velmi spolehlivá a robustní, což bylo ve spartánských podmínkách rychlostních zkoušek Group B k nezaplacení.
Přeplňovaná osmnástistovka tu byla naleděna na 290 koní, přičemž koncepce s motorem vpředu a zadním pohonem jí dávala velmi rozevlátý charakter, zvlášť na nezpevněném povrchu. Pozdější verze dosahovaly výkonu až 370 koní.