Zemřel geniální malíř automobilových obrazů Maestro Zapadlík

Ve věku nedožitých 75 let zemřel včera, 21. srpna 2018, český automobilový malíř a ilustrátor Václav Zapadlík... Věřte mi, je mi to moc líto. Jeho přátelé mu neřekli jinak než Maestro a já si pořád říkal, že bych se s ním měl potkat a udělat s ním rozhovor. Nestihl jsem to. Další důkaz, že bych se nic nemělo odkládat...

Václav Zapadlík je člověk, o kterém kritici i fanouškové shodně tvrdí, že patřil k nejtalentovanějším automobilovým malířům a ilustrátorům na světě. Jak už to často bývá, v zahraničí byla jeho tvorba víc oceňovaná než u nás, vystavoval v západní Evropě a hlavně pak v USA, kde měl ve vybraných sbírkách celé svoje expozice. Měl neuvěřitelný talent pro věrné, až fotografické zachycení automobilů, přesto mají jeho obrazy až poetickou atmosféru a na spoustě z nich najdou znalci propašované malé žertíky, které třeba mohou pobavit jen zasvěcené. Maestro, jak mu říkali jeho přátelé i kritici, dokázal zkrátka v divákovi vyvolat emoce a přiblížit mu atmosféru daného období či konkrétního závodu. Zvládal přitom různé techniky - od jednoduchých pérovek přes lavírované tuše až po akvarely a olejomalby. Na jeho tvorbě je pak znát, že se velmi dobře vyznal v automobilové historii, měl vytříbený smysl pro kompozici a smysl pro detail.

Mám doma dvě jeho knížky, pár pohlednic a čas od času koukám po internetu, protože by se mi líbil nějaký jeho obraz. A teď je mi z toho všeho smutno. A nejsem sám. „S Václavem Zapadlíkem jsem se znal asi deset let, ale nejvíc si vybavuji naše společné soukromé odpoledne u kávy před zahájením jeho výstavy Benzínové opojení v pražském Mánesu,“ vzpomíná pro Garáž.cz můj kolega novinář a kamarád František Vahala, který pomáhal výstavu organizovat. „Seděli jsme spolu asi tři hodiny, maestro procítěně vyprávěl někdy až neskutečné příběhy ze života a já hltal každé jeho slovo. Oba jsme kouřili jednu cigaretu za druhou, protože to prostě k tomu patřilo, a já už tehdy tušil, že jsem s ním zažil něco výjimečného, co ve mně navždy zůstane. Nebyl jen mistrem realistické kresby námi obdivovaných automobilů a výjevů, ale zároveň i milovníkem života, jehož si vážili přední světoví sběratelé klasických automobilů, celebrity i důležité osobnosti kulturního dění. I proto je zpráva o jeho smrti pro mě zdrcující a smutek těžko vyjadřuji. Každopádně doufám, že se nejen my postaráme o to, aby se na jeho dílo nikdy nezapomnělo a bylo oslavováno nejen v zahraničí, ale i v jeho domovině.“

Václav Zapadlík se narodil 23. září 1943 a už jako malý kluk pomáhal v otcově autoservisu, což ovlivnilo jeho zájem a smysl pro technické detaily. Nakonec se ale vyučil truhlářem. Projevoval zájem také o hudbu a výtvarné umění. V 70. letech dvacátého století pak začal své kresby aut otiskovat v časopisech Automobil a Svět motorů, teprve v 90. letech pak začalo být jeho umění známé i v zahraničí. V Čechách pak znají Zapadlíkovu tvorbu lidé hlavně z poštovních známek, které Česká pošta vydává od roku 2012 podle jeho návrhů - jde o sešitky Světová auta, Česká auta a Škoda.

Poprvé (a vlastně i naposled) jsem se s ním osobně setkal na výstavě Benzínové opojení, která byla v dubnu 2016 v galerii v pražském Mánesu. Strašně příjemný a skromný člověk, který o sobě nechtěl moc mluvit a raději odváděl hovor směrem k autům, která maloval... Několikrát jsem si říkal, že bych s ním měl udělat rozhovor, ale pořád nebyla příležitost. A teď už nebude nikdy. Je mi to líto, Maestro.