Článek
Ford Cortina Lotus, běžně známý jako Lotus Cortina, byl hvězdou soutěží cestovních vozů v 60. letech. Začátky Lotusu Cortina se datují do roku 1961. Tehdy potřeboval šéf a zakladatel Lotusu Colin Chapman stavět své vlastní motory, protože jednotky Coventry Climax, jež dosud používal, byly příliš drahé. Chapman se proto obrátil s prosbou na svého blízkého přítele Harryho Mundyho, který onu jednotku navrhoval – cílem bylo postavit dvouvačkovou verzi forďáckého motoru Kent.
Vznikly tak dvě slušné jednotky, jedna o litrovém objemu a jedna třináctistovka. V roce 1962 však Ford představil svoji novou patnáctistovku 116E a z vývoje sešlo. Chapman se rozhodl motor otestovat ještě téhož roku na Nürburgringu v Lotusu 23. Svezl se s ním Jim Clark, tehdy teprve budoucí hvězda Formule 1 – vynikající Skot se nemalou měrou podílel na celkovém vývoji auta. Motor se prvně objevil ve sporťáku Lotus Elan. Byl převrtán na objem 1,6 litru a Walter Hayes, jeden z představitelů Fordu, požádal Chapmana, zda by nemohl tento vylepšený motor namontovat do tisíce kusů sedanu Cortina za účelem homologace pro Skupinu 2. Nakonec se první verze (Mark I) vyrobilo přes tři tisíce kusů, druhé verze (Mark II) dokonce čtyři tisíce exemplářů.
Chapman se nenechal dlouho přemlouvat, a tak vzniklo něco, co sám Jim Clark tehdy v jednom dobovém rozhovoru popsal jako „vlk v rouše beránčím“. První opravdu rychlý Ford. 106 koní silniční verze stačilo na maximálku 173 km/h, což je na začátek 60. let hodnota z říše snů. Závodní verze uměla upalovat dokonce až 232 km/h. Šlo o první opravdu rychlý rodinný sedan. Dalo by se říci, že jde o takového praotce všech těch Audi RS6, BMW M5 a Mercedesů-AMG, jak je známe dnes.
Jim Clark v jednom dobovém rozhovoru pro televizi. „Je to vlk v rouše beránčím,“ řekl tehdy o prvním sportovním Fordu
Sportovní Cortiny „vycvičené“ Lotusem dnes běžně stojí od 22 tisíc eur a výš, tedy řekněme od 560 tisíc korun. Jenže cena tohoto konkrétního kusu se vyšplhala až na těžko uvěřitelných 243 tisíc eur, tedy 6,2 milionu korun, tedy více než desetinásobek „běžného“ kousku Lotus Cortina.
Proč? To je poměrně prosté. Jde o originální závodní kus z roku 1965, který soutěžil v Evropském šampionátu cestovních vozů (ETCC) a vyhrál 8 z 9 startů! Auto tehdy připravoval tým Alan Mann Racing, aby s ním mohl Sir John Whitmore řádit jako černá ruka. Po skončení sezony pak tato Cortina cestovala po dealerstvích Fordu jako promoční vůz. V roce 1967 auto dokonce koupil sám Whitmore, který jej vlastnil až do roku 1995. Auto pak změnilo párkrát majitele, přičemž ten poslední jej nedávno přihlásil do aukce.
Společnost Silverstone Auctions na stejné akci dražila také Ferrari Testarossa z roku 1991, dvě raritní F430 s manuální převodovkou nebo i Lamborghini Gallardo Superleggera, ale žádné z těchto aut svojí hodnotou Cortinu v aukci nepřekonalo. Nejblíže pak byl černý Mercedes SLR McLaren s cenovkou 208 963 eur, tedy necelých 5,4 milionu korun.
Pestrá a jasná historie, urozený rodokmen, významný jezdec, který dokonce sám byl majitelem, to je slušný recept na klasiku a pojízdnou investiční komoditu. A nezapomeňme, že Lotus Cortina byl významný sám o sobě – v podstatě byl zakladatelem segmentu rychlých sedanů a nenápadných, avšak nečekaně rychlých aut, kterým se přezdívá sleepery. Je to takový „Praotec Sleeper“. Jim Clark, zdá se, s tím vlkem v rouše beránčím nekecal…