Závodní auto na Dakar postavili za 5 týdnů

Martin Prokop o havárii v Maroku moc mluvit nechce. A není se čemu divit. Za pár dní odstartuje na svém pátém Dakaru a tyhle vzpomínky jsou jak železná koule na noze. Nebo spíš jako gumový špalík pod plynovým pedálem. Ale pojede. Jendu Tománka, který se bude ze zranění hlavy ještě pár měsíců léčit, nahradil narychlo povolaný, ale již jednou vyzkoušený Viktor Chytka. Ale tenhle článek nebude o nich dvou. Nebude ani o Martinu Kolomém a Jirkovi Strossovi, kteří pojedou s druhým autem. Bude o neviditelných, bezejmenných hrdinech, kteří dokázali za pouhý měsíc a pár dní postavit úplně nové závodní auto, a to druhé připravit. O lidech, kteří jsou hrdinové nejen na Dakaru…

„Když mechanici viděli, co z auta zbylo, ani se mě nesnažili utěšovat,“ řekl mi Martin Prokop, když mě před pár týdny nechal ve své jihlavské dílně sednout do novotou vonícího Shreka. „Nezbylo z něj skoro nic. Vlastně… Zbyl jen motor, převodovka a pár drobností. Jinak je to opravdu úplně nové auto.“ To, že se jim za pouhých pět týdnů povedlo postavit úplně nové auto, není jen heroický výkon, ale taky důkaz toho, jak schopný tým a lidi kolem sebe Martin Prokop za ty roky shromáždil. Sám totiž udělal to nejlepší, co mohl, a když pořešil vše potřebné, tak zabalil plavky, jetsurf a odjel do Ameriky. „Potřeboval jsem prostě vypadnout a vyčistit si hlavu.“

Za normálních okolností by tohle nejspíš nešlo. A pro většinu závodníků by taková rána znamenala výpadek minimálně na několik měsíců, ne-li na celou sezónu. Jenže hned po návratu z Maroka začaly drnčet telefony a lidi kolem Prokopa začali dělat svou práci. „Měli jsme naplánovaný vcelku pohodový listopad i prosinec, ale víte, jak to v životě chodí,“ směje se šéfmechanik Ivan Matoušek, který je s Prokopem už od dob jeho účinkování ve WRC. „Na závodech zvládneme postavit nové auto přes noc,“ říká s trochou nadsázky. „Ale to máme to druhé auto v náhradních dílech…“

Právě sehnat všechny potřebné komponenty bylo to nejtěžší. Firmy a lidé, kteří tohle dělají a umí, mají nasmlouvané termíny měsíce dopředu. A tady se stavělo opravdu od začátku, takže nechat udělat rám, vyrobit nový podvozek, udělat kapoty, chladiče, elektriku i elektroniku… „Nikdo, ale fakt nikdo nečeká na to, že mu zavoláte, že potřebujete něco vyrobit. A to hned,“ říká lakonicky Ivan Matoušek.

Nový Shrek je téměř identický jako to auto, kterému se stalo osudné křížení dvou pist v Maroku. Za ty roky byl už dost vyladěný a letošní sezónu tým MP-Sports podřídil právě Dakaru 2020. Tedy aby vyzkoušel a nastavil Shreka tak, aby s ním mohl pomýšlet na vylepšení loňského šestého místa. A staré přísloví praví: Nepředělávej věci, které fungují. Vzít na Dakar nevyzkoušené komponenty, to by byl holý nerozum. „Takhle přesně víme nejen, co a jak funguje a co se může pokazit, ale hlavně známe životnost jednotlivých komponentů a víme, kdy je včas vyměnit,“ říká Ivan Matoušek.

Když se na dílně v MP-Sports objevil rám, tedy základ celého auta, bylo jasné, že už se to nějak stihne. Ale byly to intenzivní čtyři týdny práce pro osm párů rukou a další lidi kolem. Skládání, pasování, řezání, rozebírání a další skládání. A tak pořád dokola. „Tušili jsme, že to zvládneme, byť jsme často dělali od rána do rána, největší vítr jsme ale měli z toho, aby neselhal nějaký dodavatel,“ přiznává Ivan Matoušek. A pak mi říká, ať určitě napíšu, že tímto všem zúčastněným děkuje jménem celého týmu za jejich nasazení a obětavost. „Není to úplně normální a rozhodně to není jen o penězích,“ dodává.

Nový Shrek se zrodil doslova z ničeho. Voní jako nové auto a vypadá tak. Jenže když si prolezete druhé auto, se kterým pojede Martin Kolomý, tak to je v téměř podobném stavu. „Jo, ale tak je to skoro před každým závodem. Nepostavíme přece na start techniku, která nebude fungovat a vypadat, ne?“ diví se Ivan Matoušek, že o tom vůbec pochybuji.

Ne všichni mechanici, kteří jsou kolem něj, jsou zaměstnanci na plný úvazek. Jsou to profíci, kteří se motorsportem živí a nechávají se v průběhu roku najímat na jednotlivé projekty. Za ty roky je však lze považovat za klíčové členy týmu a zdaleka to není jen kvůli tomu, že znají celé auto nazpaměť. Většina z nich má zkušenosti z WRC a právě tenhle jasný smysl pro pořádek a pravidla na vás dýchne, jen co do dílen MP-Sports nakouknete. Detaily jsou stejně důležité jako celek, jezdci se podřizuje všechno, každá součástka má svoje místo, rodokmen i jasně danou životnost. Ale i díky tomu se jim ale povedlo postavit nové auto v tak krátkém čase.

Když jsem v Jihlavě byl, zbýval necelý měsíc do Štědrého dne a tři dny do odletu nového Shreka do Emirátů na testy. Ano, odletu, protože lodí by to trvalo příliš dlouho. Mechanici už měli celé auto téměř složené, aby ho pak zase rozebrali, naložili na paletu a poslali ho do Emirátů, kde s ním Martin Prokop absolvoval pár stovek kilometrů. Jednak aby se odhalily případné dětské nemoci, ale taky aby si Prokop trochu osvěžil spolupráci se svým staronovým navigátorem Viktorem Chytkou. A taky aby pár kilometrů natočil i druhý Martin, Martin Kolomý, který byl na Dakaru sice už desetkrát, ale pokaždé v kamionu a tohle pro něj bude velká premiéra.

Už teď vám mohu prozradit, že jsem byl u toho, ale o tom až příště. V mezičase se určitě podívejte na video od Honzy Koubka. Teď je na místě napsat, že jedno se Martinu Prokopovi povedlo už dávno - dokázal kolem sebe shromáždit partu šikovných a obětavých lidí, kteří dokázali skoro nemožné. Za měsíc a kousek postavili a otestovali nové závodní auto.

PS: Podobných příběhů se v motorsportu napsaly tisíce. Stojí za nimi bezejmenní hrdinové, kteří makají dnem i nocí. Nikdo je však nezná, píše se jen o lidech, kteří sedí za volantem a kteří s tím autem pak něco dokáží zajet, nebo rovnou vyhrát. Nicméně bez umění a píle těch bezejmenných by nebylo závodění, na což se často zapomíná… Tohle je tedy poděkování všem mechanikům, kteří dělají svoji práci s nadšením a láskou. A speciálně těm, kteří dokázali postavit Shreka v rekordně krátkém čase. Dobrá práce, pánové!