Článek
Mercedes-Benz Sprinter, Volkswagen Crafter a Ford Transit. Všechny s dlouhým rozvorem a prázdným nákladovým prostorem, všechny s dvoulitrovým turbodieselem o výkonu zhruba 170 koní. Dva zadní náhony, jeden přední, dvě manuální převodovky, jedna automatická. Všechna auta se postaví na startovní rošt letiště (samozřejmě s pořádnou zásobou novin a svačin – jak taky jinak u dodávky) a sotva je odmávnuto, předvedou svoje maximum.
Jako první vyšel z klasického souboje na čtvrt míle (402 metrů) Mercedes-Benz Sprinter s poměrně slušným náskokem. Za ním dojel druhý Ford Transit a za ním jen velmi těsně třetí Volkswagen Crafter. A jaká byla konkrétní čísla? Sprinter sprintoval za 21,2 sekundy, Transit za 22,6 sekundy a Crafter za 23,2.
Jak moc jsou ale tato čísla vzdálená běžným osobákům? Paradoxně víc, než bychom si mysleli. Normální osobní auta s běžným výkonem jsou schopná zvládnout čtvrt míle do sedmnácti sekund, pomalejší jsou akorát auta s velmi nízkým výkonem. Naopak i lehce sportovní auta s výkonem přes 200 koní zvládají časy kolem čtrnácti sekund a jedenáct sekund je považováno za hranici, pod kterou se dostanou až opravdu hodně rychlá auta.
Ve videu se dále objeví ještě test pružnosti, kdy dodávky naráz vyrazí z rychlosti 30 mil v hodině (48 km/h), ovšem výsledek je stejný jako u závodu s pevným startem. Naopak přesně opačně skončil test nouzového brždění. Tady brzdil Sprinter nejdál, kousek za ním zastavil Transit a úplně nejdřív zabrzdil Crafter. A nutno poznamenat, že tenhle výsledek je v reálném světě důležitější, než ten porovnávající zrychlení.