Článek
Když na mě na internetu vypadla úvodní fotka, jen jsem zalapal po dechu. Panebože, co to je?! Obří motor, pár trubek, jedno kolo a to všechno krotí chlápek, který má na nohou dětské lyže?
No dobře, s těmi dětskými lyžemi to nebude tak žhavé, protože když se podíváte pořádně, zjistíte, že ty lyže jsou součástí celé té konstrukce a chlap na nich jen stojí. Ale zbytek sedí. Nicméně ty zadní lyže jsou tady v v zájmu udržení přímého směru (nebo se tak alespoň tváří), protože tahle věc má sice řídítka, ale ta nejsou k řízení – na nich se jen přidává plyn a jezdec se jich drží.
Asi vás nepřekvapí, že tyhle bizarní stroje pochází z Ameriky a regulérně se tam na nich závodí. Nám z Evropy to přijde stejně zvrhlé jako závody sekaček či zahradních traktůrků, ale proti gustu žádný dišputát. Alespoň tak to říkala moje babička. Stejně jako v předchozích zmíněných disciplínách, i tady platí, že jde primárně o zábavu amerických farmářů, kteří mají rádi rychlost, techniku a závodění. A zatímco automobilové závody jsou extrémně drahá zábava, tak tady vám stačí jen motor a šikovné ruce.
No dobře, není to jen o o motoru. Je tady i jedno kolo a pár trubek. Pravidla Unicycle race se starají jen o objem motoru, respektive jeho plnění a použité palivo, podle toho se totiž stroje rozdělují do jednotlivých tříd, ale zbytek už je na šikovnosti každého jezdce, respektive konstruktéra.
Používají se automobilové i motocyklové motory, které jsou často nosným prvkem celé konstrukce. Jen jedno kolo se stará primárně o přenos síly, protože stroj se spíše klouže, než aby jel.
Jak je vidět na fotkách i videu, nejezdí se na asfaltu, ale spíš na šotolině, škváře nebo na obyčejné louce. První podobné stroje vznikly někdy v 70. letech, a zatímco podobné závodění do Evropy nikdy nedorazilo, v USA jde o poměrně oblíbenou kratochvíli a záminku k tomu dát si pár piv bez ohledu na to, zda jste divák, konstruktér nebo závodník. Unicycle race zatím nemá žádné oficiální místrovství, ale to by se mohlo časem změnit. Jezdí se většinou tratě dlouhé čtvrt míle (400 metrů) nebo podle délky konkrétního závodiště a nejsilnější stroje hravě atakují rychlost 200 km/h.