Článek
Nevím, jestli se to přesně tak stalo, ale umím si to živě představit. Když mechanici Martina Prokopa chtěli svou Máňu, jak jí familiárně říkají, brzo ráno na Silvestra v přístavu nastartovat, museli napřed odvzdušnit palivové čerpadlo. A když se 12,8litrový šestiválec konečně roztočil, nešla zařadit rychlost. Přítlačný talíř spojky se totiž rozsypal jak vánoční cukroví. Bylo zle.
Aby bylo jasno, tohle se stalo na Silvestra dopoledne, po třech dnech nekonečného čekání v karanténě na hotelu, když jsme konečně mohli vyzvednout auta z přístavu. MP-Sports má ještě druhý kamion, ale bílý Man je až po střechu naložený náhradními díly, proviantem i našimi osobními věcmi, takže se bez něj rozhodně neobejdou. Závodní Ford Raptor potřebuje dát dohromady po testovacím závodě v Hailu a v plánu bylo ještě vyzkoušet nové tlumiče, které s námi přiletěly letadlem mezi osobními zavazadly. Když se daří, tak se daří.
„Když jsme startovali, tak to dlouho nešlo. Z vedlejšího kamionu nám mechanici přispěchali na pomoc s takovou tou zázračnou chemií, a když motor naskočil, tak místo nabízených sto euro jen zamávali a rozloučili se se slovy: „To je Dakar.“ Pak jsme zkoušeli Man zapřáhnout za náš druhý kamion, ale to bohužel nešlo – neseděla velikost ok a sklon tažné tyče by byl příliš velký. Takže jsme sháněli pomoc v bivaku u vedlejšího týmu, což byli Francouzi z rychlé asistence, jestli by nás jejich velký kamion mohl z přístavu odtáhnout do servisní zóny, kde jsme si mezitím stihli domluvit novou spojku přímo v továrním servisu Manu, který je na Dakaru k dispozici. Souhlasili. Ale že těch dvacet kilometrů bude stát dva tisíce euro. I to je Dakar…“ Když to Quirin Müller, týmový manažer MP-Sports vypráví, jen přitom krčí rameny.
Máňu nakonec do servisu dovezl na tyči kamion organizátorů, a když píšu tyto řádky, tak se na něm pilně pracuje. A nový setrvačník, který byl potřeba, objednali v servisu ve městě, který se kvůli tomu dnes otevřel – pátek mají v Saúdské Arábii jako neděli.
Celé včerejší odpoledne pak byla jedna velká improvizace, aby Prokop se Shrekem najel alespoň pár kilometrů na shakedownu „Práci navíc to přineslo hlavně pro mechaniky,” krčí smířlivě rameny. „Nenajeli jsme toho tolik, ale co už. Ráno moudřejší večera.“
Jestli vás napadlo, kdo tu spojku zaplatí, tak nejste sami. Said to jistě nebude, na to jeho výplata nestačí a jen Alláh ví, jak se to celé skutečně seběhlo.
„Budeme to řešit s organizátory, protože jsme auto odevzdávali do přístavu v pořádku, a když jsme si ho převzali, tak už s ním nešlo ujet ani metr, ale kdo ví, jak to dopadne,“ říká k tomu lakonicky Müller. A pak dodává: „Tenhle rok stál za starou bačkoru, tak doufám, že ten nový bude lepší.“
A začal dobře. K večeři byly bramboráky a celá párty skončila ve tři hodiny ráno. A když píšu párty, tak tím myslím výměnu poloos, ložisek, pérování a předělání geometrie. V Saudské Arábii je Silvestr bez alkoholu a ohňostrojů, už takhle jsme jim museli dělat chutě s klobásami, které s námi poslal Martin Kolomý.
Budíček byl ráno v šest, snídaně v půl sedmé a krátce po sedmé se odjíždělo na další test. Přes den je pětatřicet stupňů, ale včera večer strašně lilo. A z loňska víme, že v poušti okolo Hailu se budou teploty motat kolem nuly. Dakar už pomalu začíná!