Zaplavte si s Amphicarem

Osobní obojživelná auta nejsou příliš rozšířená. Leda tak pro válečné účely, tam se Jeep, GAZ nebo Schwimmwagen uplatní. Nebo pro nějaké stavební firmy či záchranné složky, ostatně před nějakou dobou jsem vzpomínal na Amphi-Ranger 2800 SR, za jehož výrobou nestála žádná automobilka, ale firma vyrábějící potrubí. Ovšem v čistě civilním sektoru se myšlenka moc neuchytila. Možná si vzpomenete na velkou propagační akci rychlého Gibbs Aquada, ale jediným relativně úspěšným obojživelníkem zůstává Amphicar z šedesátých let.

Vzpomněli jsme si na něj proto, že do aukce v Dallasu, kterou pořádá aukční síň Mecum, míří jeden krásně zrenovovaný exemplář z roku 1967. Auto se vyrábělo v Německu a zůstává zajímavou raritou. Ekonomika byla tehdy na vzestupu a dost lidí kroužilo kolem pobřeží v malých lodičkách. Konstruktéři si mysleli, že zákazníky potěší, když si místo nákupu lodi a přívěsu koupí jen obojživelný kabriolet a zajedou si na moře, kdykoliv a kdekoliv se jim zachce. K vodě si dojedou po ose jako s klasickým autem a bez vystupování se na hladině změní v malý člun. Hans Trippel nejprve sestrojil prototyp se jménem Alligator a ukázal jej na ženevském autosalonu.

Větší šanci ale takové praštěné auto mělo v Americe. Amphicar ukázal v roce 1961 na autoshow v New Yorku už pod novým jménem. Možná proto má ty ploutve vzadu, aby tamním řidičům připomněl jejich velké koráby, které sice vynikaly pohodlnou jízdou, ale plavat opravdu neuměly. Spodní část karoserie ale dostala překrytí a byla vytvarována tak, aby ve vodě kladla co nejmenší odpor a také aby se nemohla poškodit při nájezdu z vody na břeh. Vzadu z auta trčí dva lodní šrouby, takže účel Amphicaru je jasný na první pohled.

Jenže ambiciózní auto narazilo na tradiční problém obojživelníků. Sice bylo schopné jet po souši a plout po vodě, ale ani v jedné z těchto disciplín nebylo moc dobré. A hlavně v obou živlech bylo příšerně pomalé. Z nějakého důvodu Hansu Trippelovi, konstruktérovi tohoto vozítka, přišlo, že vhodným motorem bude čtyřválcová dvanáctistovka z Triumphu Herald, která nabízela maximálně 38 koní. Na silnici jste se tak mohli rozjet na pouhých 110 km/h. To ještě na tu dobu nebylo tak zlé, ale dobové recenze uvádějí opravdu pomalou akceleraci, na stovku přes 12 sekund. Ve vodě se pak rychlost pohybovala kolem 12 km/h, což je 6,5 uzlu.

Výhodou byla ale snadnost změny živlu, protože přes utěsněné dveře po zamčení neteklo. Jen se změní pohon, takže síla motoru jde místo do kol do dvou nylonových lodních šroubů. Zatímco na silnici máte k dispozici čtyřstupňovou převodovku, ve vodě umí Amphicar jet jen vpřed a vzad. Zrenovovaný kousek nemá na své ocelové karoserii ani jedno rezavé místečko. Dražit se bude už o víkendu od 15. do 17. října, ale odhad ceny aukční síň neuvedla. Ale jestli se vám podobné auto hodí třeba na ryby a koupíte si jej, tak se nám ozvěte, chtěli bychom jej vidět zblízka.