Článek
V automobilovém průmyslu podobný projekt v podstatě nemá obdoby. Sochy sice odhalují základní designové prvky, klíčové detaily však zůstávají oku pozorovatele skryty. „Design běžných modelů Škoda zraje třeba dva roky,“ říká Franck Le Gall, designér z oddělení exteriéru, který měl vzhled soch na starosti. „V případě naší šestice soch vznikal design tři týdny a na celý projekt jsme měli jen něco málo přes dva měsíce.“
Značka tak skalním fanouškům naznačuje své budoucí plány a vzhled vozů, které se veřejnosti v plné produkční kráse ukážou až za pár let. V současnosti automobilové „sochy“ vznikají zpravidla virtuálně, tyto však mají fyzickou podobu, takže si je pozorovatel může nejen prohlédnout, ale i osahat (ale pouze v rukavičkách!).
„S kolegy z oddělení komunikace jsme vymýšleli, jak bude prezentace vypadat,“ říká Petr Petzet, projektový manažer a grafický designér, který měl na starosti řízení projektu soch. „Zkoumali jsme, jak svou budoucnost prezentovaly i jiné automobilky, ale chtěli jsme se vyhnout jakémukoli kopírování. A tehdy mě napadla myšlenka uměleckých soch,“ vysvětluje.
K finální podobě soch vedla zdlouhavá a strastiplná cesta. Modeláři s nimi zacházeli doslova v rukavičkách, aby je nepoškodili, lakýrníci pak museli dávat pozor, aby jim matný lak neschl pod rukama – a to doslova.
Designéři jako vždy začínali virtuálními verzemi soch ve 3D modelovacím programu. Následně bylo potřeba odstranit několik klíčových detailů jednotlivých vozidel – částečně kvůli zachování anonymity, částečně kvůli vyniknutí ryzí podoby designového jazyka Modern Solid, který u soch není narušován detaily, jako jsou znaky, mřížky či směrová světla.
Zjednodušený vzhled soch měl pro designéry i několik výhod – oproti svojí běžné práci měli poměrně volnou ruku. „Jsme automobilka, která se zaměřuje na rodiny, a zároveň ctíme náš lidský přístup, proto jsme se rozhodli, že sochy budou fyzické a ve skutečné velikosti. Cílem je ukázat proporce, nechat diváky pochopit účel auta, aniž bychom toho odhalili příliš,“ objasňuje Petzet.
Přesto zdaleka nešlo jen o odpočinkovou práci, projekt narazil i na řadu překážek – jednak byl problém sehnat dostatečné množství materiálu, dalším zádrhelem byla i samotná manipulace se sochami. Ty totiž nejsou z klasické modelářské hlíny, jak se může na první pohled zdát.
„Z tohoto materiálu obvykle vyrábíme takzvané hard modely, tedy modely, které už mají vkládané díly jako světla, plastové doplňky, ale také okna a podobně,“ říká Klára Vanlentová odpovědná za digitální podporu stavby designových modelů. „Sochy nic takového nemají, což byla při práci trochu výzva.“
Klasické modely mají většinou vkládané prvky jako světla, okna a podobně. Sochy nic takového nemají, což celou práci paradoxně komplikuje.
Z trojrozměrných dat od designérů pak modeláři pečlivě vyfrézovali modely v poměru 1 : 4, ty posloužily jednak k praktickému ověření vzhledu a zároveň pro doladění barevné palety jednotlivých modelů. Tým pracující na zmenšených modelech tak musel nasadit tempo, neboť druhá skupinka pracovníků už tou dobou dokončovala první dva modely v životní velikosti.
„V případě soch jsme nebyli omezeni technologickými detaily, které musíme u sériových aut dodržet,“ vysvětluje Petzet. „Jsou tu třeba větší kola, sochy mají krásné ostré linky, které by jinak nebylo možné vyrobit. Sochy vznikaly skutečně od nuly, nevycházelo se z žádného předchozího modelu.“
V útrobách soch se ukrývají speciální opěrné rámy, na nich je pěnová výplň a až poté se nanáší takzvaná model pasta. Potíž je, že zejména na velkých plochách ještě dlouho po nanesení přirozeně pracuje a nedá se ani tepelně vytvrdit. Při schnutí na slunci by zase pro změnu popraskala.
Sochy jsou tedy podobně křehké jako skutečné muzejní exponáty. Zaměstnanci Škodovky jednu naložili do kamionu, který pak jezdil po Mladé Boleslavi, aby se prověřila odolnost celé struktury. Hotové kusy dostaly matný lak, při jehož nanášení museli lakýrníci pracovat rychle a zároveň precizně, neboť jim lak doslova schnul pod rukama.
Pro přepravu pak sochy dostanou úzká rezervní kola, která jsou schovaná za kopiemi těch skutečných. Samotné sochy se přesouvají pomocí speciálních vozíků, přičemž se s nimi vzhledem ke křehkosti musí zacházet jako v rukavičkách – a to doslova, neboť na povrchu mohou ulpět otisky prstů.
Tři modely ve čtvrtinovém měřítku budeme moci potkat na výstavě věnované designu, která začíná už 19. května ve Škoda Muzeu v Mladé Boleslavi. Sochy v životní velikosti plánuje automobilka vystavit na akcích věnovaných designu a umění, uvažuje se i o prezentaci na veřejných místech. S trochou štěstí si tedy tenhle jedinečný mix automobilového designu a výtvarného umění budete moci prohlédnout naživo.