Článek
Asi jen málokdy se najde taková kuriozita, jako je tento Sno-Motor. Tenhle kousek totiž v určitých aspektech překoná leckterý veterán Porsche nebo superluxusní Bugatti – má se za to, že je jediný na světě.
Toto pozoruhodné vozidlo původně bylo nasazeno při výstavbě lyžařského střediska poblíž hory Mount Hood v americkém státě Oregon jen několik měsíců před vypuknutím druhé světové války. Později Sno-Motor sloužil k údržbě svahů a přepravě lyžařů.
Více o pracovních vozidlech:
Ve dvacátých potažmo třicátých letech se vozidla pro přepravu po sněhu a ledu teprve rozvíjela, a tak byl Sno-Motor svým způsobem revoluční. Tehdy bylo potřeba vyvinout stroj, který by dokázal sloužit k přepravě nákladu, dřeva či personálu ve ztížených podmínkách divoké oregonské přírody.
Tento úkol byl zadán jistému T. P. Flynnovi, vrchnímu strojnímu inženýrovi tamní lesní stráže. V zimních měsících stát Oregon trpěl velmi silnými vánicemi, které mnohdy dokázaly paralyzovat i ostřílená terénní vozidla – na Flynnovi tedy ležela velká tíha očekávání.
Flynn se rozhodl na zimu vyzrát lišácky. Tehdy bylo poměrně běžné, že podobně koncipované stroje měly obvykle vzadu dva hnací pásy po stranách a vpředu byla kabina, pod níž se nacházely dvě ližiny, pomocí nichž se zatáčelo. Flynn se však rozhodl pro jeden široký hnací pás s větší styčnou plochou umístěný vpředu, kabina se potom posunula dozadu, načež by za sebou vůz táhl sáně plné dříví, pasažérů a podobného harampádí.
Zajímavý je způsob, jakým Flynn vyřešil zatáčení. Ony zmíněné sáně totiž měly podstatně důležitější roli, než by jeden byl řekl – právě s jejich pomocí se zatáčelo. Sáně sloužily jako jakýsi opěrný bod, který v závislosti na natočení pomáhal celou soupravu „natlačit“ do levého nebo pravého oblouku. Ve své době šlo o naprosto revoluční technický postup a dodnes jde o velmi vzácné řešení.
Hnací sílu tu poskytuje šestiválcový naftový motor Hercules o výkonu 90 koní, který měl být schopen vyšplhat až 40stupňové stoupání, což byl na svou dobu velmi slušný výkon. Díky tomuto houževnatému motoru pak Sno-Motor údajně utáhnul náklad o hmotnosti až 2,5 tuny, případně osazenstvo více než osmnácti pasažérů, a byl schopen rychlosti až 25 mil za hodinu, tedy 40 km/h.
Na celé této koncepci je pozoruhodná jeho překvapivá efektivita – samotný motor je totiž uložen právě v přední hnací části, díky čemuž sám o sobě tlačí svou vlastní vahou pásy k podkladu, a tak pomáhá celkové adhezi. Po stranách přední „strojovny“ návrhář Flynn umístil revizní dvířka pro zlepšený přístup pro mechaniky, a tím i lepší údržbu.
Tohle obdivuhodné vozidlo vzniklo v továrně Monarch Forge and Machine Works of Portland ve státě Oregon a v průběhu let dokonce vzniklo několik dalších variant, má se však za to, že tento konkrétní kus z roku 1938 je úplně poslední svého druhu.
Sno-Motor sloužil převážně v zimních měsících v oregonském středisku Mount Hood Ski Lodge, kde pomáhal také s přepravou nákladu, dříví nebo třeba zraněných lyžařů k lékaři, když na to přišlo. Nedávno byl za svoji oddanou službu odměněn rozsáhlou renovací a nyní je po letech opět plně pojízdný.
Více o dražbách jedinečných vozů:
Kdo už začal shánět letenku do USA, toho bychom rádi zastavili, a ušetřili mu tak peníze za cestu – Sno-Motor už zná svého nového majitele. A věřte nebo ne, milí čtenáři, tento pozoruhodný kus meziválečného inženýrství se vydražil za 101 850 dolarů, tedy něco přes 2,5 milionu korun, což je stejně jako cena základního Porsche 911!