Článek
7 titulů Mistra světa, 91 vítězství, 155 umístění „na bedně“ a 1 566 bodů. Michael Schumacher už statisticky možná není nejúspěšnějším jezdcem historie, přesto nepochybně patří k legendám motorsportu.
Na pokraji slávy
Typ F300 byl jedním z prvních konkurenceschopných monopostů, v roce 1998 však nájezdy ambiciózního Němce odrazil finský kliďas Mika Häkkinen
Do hypotéz, zda je Schumacher lepší jezdec než Lewis Hamilton, nebo ne (či zda byl nejlepší třeba takový Fangio), se nehodláme pouštět – zaprvé má každý svého favorita a zadruhé každý z těchto borců kraloval trochu jiné éře královny motorsportu.
Jedním z pomyslných schůdků k Schumacherově cestě do výšin a k následné dominanci stáje Ferrari byl i typ F300 z roku 1998. V roce 1998 se sice poprvé stal mistrem světa jeden finský sympaťák, tento rok (a částečně i v roce 1997) však Schumacher měl konečně konkurenceschopné auto a Ferrari tedy bylo silou, se kterou je třeba počítat.
Výsledkem byly jedny z nejnapínavějších soubojů, které Formule 1 v devadesátých letech zažila. Byli jsme svědky velké rivality mezi Häkkinenem a Schumacherem, ale také vzájemného respektu jednoho vůči druhému, což je dnes už poměrně vzácné a záblesky této vzájemné úcty tu a tam vídáme mezi Maxem Verstappenem a Charlesem Leclercem.
Typ F300, konkrétně šasi číslo 187, byl jeden ze Schumacherových nejúspěšnějších monopostů, přestože se mistrem světa nestal. Šasi 187 zvítězilo ve čtyřech ze čtyř závodů, do kterých bylo nasazeno, čímž nám vychází špičková 100% úspěšnost. Jen pro připomenutí – Schumacher společně s šasi 187 zvítězil na Velké ceně v kanadském Montrealu, ve francouzském Magny-Cours, v britském Silverstone a také v italské Monze.
„Měl tohle auto rád“
Na období u Ferrari za éry Michaela Schumachera zavzpomínal i tehdejší šéf stáje Jean Todt
K představení tohoto významného monopostu byl aukční síní pozván sám Jean Todt, tehdejší prezident Scuderie Ferrari osobně – přirozeně na pozvání rád kývnul. „Na tohle období moc rád vzpomínám,“ vybavuje si stále ještě velmi živé vzpomínky 76letý gentleman francouzského původu.
„Bylo to období, kdy jsem s Michaelem velmi intenzivně a také velmi úzce spolupracoval, zároveň jsme se ale stali dobrými přáteli – vždy měl v mém srdci zvláštní místo jako žádný jiný jezdec,“ vzpomíná Todt na období, které předcházelo naprosté dominanci stáje Ferrari. „Vzpomínám si, že měl tohle auto rád. Pečoval o něj skoro jako o vlastní dítě a moc si vážil práce a úsilí, které do vozu lidé kolem něj investovali.“
Vysokootáčková nirvána
Moderní monoposty jsou možná soustředěnější a efektivnější, ale ruku na srdce – nic se nevyrovná vytí vysokootáčkových atmosférických desetiválců z období 90. let a začátku milénia. Typ F300 poháněl 3,0l V10 s úhlem rozevření válců 80 stupňů, který točil až do fantastických 17 tisíc otáček. Maximální výkon byl 800 koní.
Současný majitel vůz koupil na konci roku 1999 přímo od stáje Ferrari, je tedy v naprosto vynikajícím stavu. Je evidentní, že tohle nemůže dopadnout levně, ale kolik, ptáte se? Aukční síň odhaduje rozmezí někde mezi 6 a 8 miliony dolarů (145 až 193 milionů korun).