Článek
V padesátých letech to byla obdivovaná chlouba továrny Enza Ferrariho. S legendárním Ferrari 250 začal velký úspěch italské automobilky na světových silnicích i v motoristickém sportu a továrna vyvinula spoustu derivátů, které dnes jsou jedněmi ze sběratelsky nejžádanějších a nejdražších klasických aut všech dob. Ať už je to ikonické Ferrari 250 GTO, 250 GT Berlinetta SWB, 250 GT Berlinetta Lusso, 250 GT Berlinetta „Tour de France“ nebo 250 GT California Spyder.
Splnit si sen a zaparkovat ve své garáži kultovní Ferrari série 250 je v dnešních dnech už extrémně drahá radost. Jenže stále existuje naděje, že si jej splníte za přijatelnou cenu. Pokud vám nezáleží na vrcholných variantách, jste technicky zruční a nebojíte se trochu ušpinit, jsou vaše naděje o to větší. Nejnovější dokonalou příležitostí byla nedávná britská aukce od Collecting Cars, kde se jedna z ikonických „dvěstěpadesátek“ objevila na prodej v nevšední kondici.
Jen si představte ty večery, kdy jste zavření v garáži a skládáte tam jedno z nejkrásnějších italských GT všech dob
Je to klasické Ferrari 250 GT/E 2+2, první čtyřmístné Ferrari vyráběné ve větší sérii. Italská značka jej začala vyrábět koncem padesátých let a do roku 1963 zvládla vyprodukovat skoro tisícovku kusů. I díky tomuto modelu měla továrna dost peněz, aby v šedesátých letech pokračovala ve velkém závodním nasazení. Sice není jednou z nejvzácnějších „dvěstěpadesátek“, ale záleží na tom, když dnes na ně narazíte zejména na prestižních veteránských výstavách? O to zajímavější nabídka to byla, protože jste do svého nového vozu mohli otisknout kousek sebe.
Ferrari 250 GT/E
Ferrari 250 GT/E 2+2 bylo prvním čtyřmístným luxusním kupé z Maranella, které se vyrábělo ve větším počtu. V letech 1959 až 1963 se vyrobilo 957 exemplářů, z nichž se velká část nedochovala do dnešních dnů. Jedním z hlavních důvodů je i skutečnost, že je renovátoři i úpravci využívali jako základ přestaveb a replik vzácnějších variant tohoto důležitého Ferrari, díky němuž italská továrna vydělávala spoustu peněz na závodění po celém světě.
Ferrari 250 GT/E 2+2 je jednom z méně slavných „dvěstěpadesátek“, ale v dokonale zrenovovaném stavu je chloubou všech sbírek klasických aut
Už jste si jistě všimli, že teď není ve stavu „sednout a jezdit“, ale je jedinečnou příležitostí pro šikovné kutily s láskou k italským autům. Je „levostrannou“ variantou ve stavu nedokončené kompletní renovace, a podle přiložených fotek vypadá, že jen potřebuje trochu dodělat a složit. K odstrojené karoserii od Pininfariny je spousta potřebných dílů včetně originálního třílitrového vidlicového dvanáctiválce „Colombo“ o 240 koních a čtyřstupňového manuálu.
Dvanáctiválec Colombo sice nemá stejné sériové číslo, jako bylo v této karoserii z továrny, ale odpovídá typem i výkonem
K Ferrari sice neexistuje moc autentických dobových dokumentů a dvanáctiválcové srdce svým sériovým číslem neodpovídá konkrétní karoserii. Jenže to jsou drobnosti, jaké dělají tento exemplář jedním z těch levnějších. Kompletně certifikované veterány stojí výrazně více peněz a jediným přiloženým zdrojem informací je originální certifikát Ferrari Classiche. Ten odhaluje alespoň malou část historie vozu, který opustil výrobní halu v roce 1961.
Jediné dnes známé informace říkají, že prvním majitelem tohoto Ferrari 250 GT/E 2+2 byl Carlo Del Ventisette, jehož rodina v Itálii vyráběla luxusní lustry a specializovala se na obchod se starožitným nábytkem. První majitel byl současně přítelem slavného závodníka Sira Jackieho Stewarta, se kterým se seznámil díky společnému zájmu o sportovní střelbu. O příběhu, jak se vůz prodaný v Itálii nakonec objevil až v Anglii, už můžeme jen spekulovat.
Ferrari 250 GT/E 2+2 nejsou z nejcennějších vozů série 250, ale v dnešních dnech jich je málo a všichni sběratelé Ferrari je oceňují
Nový majitel díky bílému základovému laku dostává příležitost volby, jak bude se započatou renovací pokračovat. Originální vůz vyjel z továrny v modrém odstínu Blu Scuro se stejnou barvou na palubní desce. Luxusní interiér pak doplňovala černá kůže na sedadlech, červená středová konzole a červené koberce. A během přemýšlení o dalším postupu se musí obrátit na specialisty, aby mu pomohli s kompletní renovací motoru, převodovky i elektroinstalace vozu.
A za jakou částku se historické Ferrari 250 GT/E 2+2 nakonec prodalo? Je to až překvapivé, ale nikdo neprojevil takový zájem, aby se dnešnímu majiteli vyplatilo ji poslat do světa. Zájemci nabídli jen přibližně tři miliony Kč, což je výrazně méně, než jakou má tohle klasické Ferrari hodnotu. Zrenovovaná auta se totiž prodávají za cenu od minimálně deseti milionů korun. Věříme, že stávající majitel prodej přehodnotí, nakonec jej dokončí sám a pořádně si jej užije.