Článek
Toyota Supra je legenda filmového plátna a sen nejednoho automobilového nadšence. V průběhu let se z ní stala kouřící driftovací mašina, okruhová pila či dokonce postrach exkluzivních supersportů při závodech ve sprintu. Důvod je prostý – tuning a rozsáhlé úpravy jí nevadí. Ba dokonce by si jeden řekl, že k nim byla stvořena.
Vůz je po vizuální stránce ve velmi dobrém stavu – dokonce i kola jsou až na drobné oděrky na levém předním kole nesmírně zachovalá. Design jako takový pak v průběhu let krásně dozrál
Z fabriky však Toyota Supra čtvrté generace vyjížděla coby relativně pohodlné cestovní GT vhodné i na každodenní cesty do práce – na hladkých japonských silnicích tedy rozhodně. To až filmaři a tuningová scéna z vozu udělali legendu trhající asfalt a zneklidňující majitele mnohem dražších aut. Japonských sporťáků, které většinou spadají do množiny JDM neboli Japanese Domestic Market, je pochopitelně víc. Například v tomto textu jsme vybrali jen několik málo z těch nejikoničtějších.
Naše dnešní Toyota Supra tedy nemá daleko ke svatému grálu. Jde o verzi Turbo, takže má ten správný motor – dvakrát přeplňovaný 3,0l řadový šestiválec 2JZ-GTE, ale pokud jste fanoušci Supry, tak jste to nepochybně věděli.
Zajímavostí je, že na rozdíl od konkurenčního motoru RB26DETT od Nissanu nemá paralelní turbodmychadla, ale zde spínají sekvenčně. Je tu tedy jedno malé pro lepší zátah od nízkých otáček a jedno velké, které se připojí někde v oblasti středního pásma. Motor tedy hezky táhne už „odspodu“, má silný střed, ale přesto má i nějakou tu výkonovou špičku. Výsledkem je (na poměry přeplňovaných motorů) poměrně lineární nástup výkonu, který máme tak rádi u atmosférických motorů.
2JZ-GTE. Zaklínadlo, při jehož vyslovení se většině lidem zježí chlupy na předloktí
Spousta natěšených potenciálních kupců velmi rychle vychladne ve chvíli, kdy zjistí, že jejich „vyvolená“ má automatickou převodovku – tohle však není ten případ, je tu poctivý manuální šestikvalt, samozřejmě se samosvorným diferenciálem na zadní nápravě. Nesmí chybět odnímatelný střešní panel (jak si mnozí jistě pamatují z prvního dílu ságy Rychle a zběsile), který lze uložit za přední sedadla, a pětipaprsková 17palcová litá kola s chromovaným nástřikem. K výbavě patří automatická klimatizace, tempomat, elektrické stahování oken a vyhřívaná vnější zpětná zrcátka.
Vůz byl původně nově přihlášen v americkém státě New York, poté strávil nějaký čas v Massachusetts a v Kalifornii, než ho koupil v září letošního roku, tedy před pouhými dvěma měsíci (!), současný prodejce. Nájezd vozu 58 tisíc mil (circa 93 tisíc km) značí poměrně pravidelné používání, což u takového auta rozhodně není na škodu. K vozu jsou i katalogy od výrobce a nářadí.
Kabina je orientována na řidiče. Řadí se poctivým manuálem Getrag
Vůz je v zelené barvě Deep Jewel Green Pearl v limitované edici 15th Anniversary. 17palcová kola obouvají pneumatiky Michelin Pilot Sport o rozměrech 235/45, respektive 255/40 vzadu. Zpoza ráfků pak prosvítají brzdové třmeny s emblémy „Supra“, bohužel však ani tato kola neunikla hladovým zubům obrubníků, jak je vidět na levém předním kole na jedné z fotografií. Jinak je však vůz ve skvělém stavu.
K černé přístrojové desce ladí černé koberečky a sedadla jsou potažena béžovou kůží. Za koženým čtyřramenným volantem se nachází centrálně umístěný otáčkoměr s červeným polem v 6 800 otáčkách, vpravo je pak rychloměr cejchovaný do 180 mil za hodinu (290 km/h). Panel přístrojů je nakloněn směrem k řidiči, před ním se tyčí hlavice řadicí páky poctivé manuální převodovky od firmy Getrag, vedle ní je pak páka ruční brzdy, zde nezvykle umístěná ještě před řadicí pákou, protože vůz pochází ze země, kde se zrodily drifty.
Podle webové služby Carfax monitorující historii vozidel vůz během svých téměř 25 let života neprodělal žádné karamboly, rozvody byly dle inzerátu naposledy měněny v červnu 2020. Tato Supra ve skvělém stavu byla nakonec „odklepnuta“ za 137 890 dolarů, tedy při aktuálním kurzu 3,3 milionu korun. Což je o pořádný kus víc, než kolik dáte za zbrusu nové auto.