Článek
Dost možná každý automobilový nadšenec, ať už to bylo v dětství, ve středním věku, nebo po nabrání dostatečných životních zkušeností, zatoužil po voze značky Ferrari. Tradice, rodokmen, vášeň – to jsou základní pilíře, na kterých staví italská automobilka, a ze kterých těží její vozy dodnes. Je však nabíledni, že koupit, vlastnit a provozovat vůz Ferrari není zrovna levná záležitost. Ale tentokrát by se na nás mohlo usmát štěstí – nebo raději ne?
Zde je pro srovnání jedno zachovalé Ferrari 308 GT4, konkrétně kus z roku 1979 v klasické červené barvě
V Británii je totiž momentálně na prodej tohle Ferrari 308 GT4 – čtyřmístné kupé s uspořádáním 2+2, které ve své době mělo být jakousi praktičtější alternativou k ostatním ryze sportovním výrobkům značky Ferrari.
Kupodivu 308 GT4 zpočátku ani nebyla „pravým“ Ferrari – znalci jistě vědí, že existovala jakási „dostupnější“ divize vozů Ferrari, známá pod názvem Dino. Takto se původně označovaly některé závodní vozy jako 166 P nebo 206 S, poté přišla i silniční 206 GT, 246 GT a vylepšená 246 GTS, po níž následoval právě typ 308 GT4. Podznačka Dino odkazovala na tragicky zesnulého syna zakladatele Enza Ferrariho – Alfreda, kterému se podomácku přezdívalo Alfredino nebo právě Dino. Teprve v roce 1976 se Ferrari 308 dočkalo pravověrného označení Ferrari.
Vůz svého času „nakreslil“ významný designér Marcello Gandini, takže není divu, že má auto velmi klínovitou siluetu a hranaté tvary. Pohon zajišťoval čtyřvačkový 3,0l atmosférický osmiválec o výkonu 240 koní. To tehdy stačilo ke zrychlení z nuly na stovku za přibližně 6,5 vteřiny a maximální rychlost 240 km/h.
Kdo v hloubi duše doufal, že alespoň interiér bude „jakž takž“ zachovalý, doufal marně
A v tom je právě ten háček, tedy jeden z mnoha, abychom byli přesní – tento konkrétní kus nemá motor. A jak jste si jistě stačili všimnout, ani z karoserie se toho příliš nedochovalo – zub času tady zahlodal pořádně.
Přesto prodejce nabízí tuto zrezlou „kostru“ kdysi krásného sportovního kupé za částku 15 tisíc liber, tedy 450 tisíc korun. To už je cena hezky vybavené nové Fabie.
U vozu jako je tento se pochopitelně počítá s investičním potenciálem, ale právě počáteční investice bude velmi, velmi vysoká. Pravda, ceny klasických vozů v posledních letech stoupají téměř raketovým tempem – ceny 308 GT4 se za posledních zhruba patnáct let ztrojnásobily. Potíž je ale v tom, že v daném případě by bylo potřeba investovat do vozu tolik prostředků, že by byl člověk rád, kdyby nakonec vyšlo alespoň lidové „nula od nuly pojde“.
Jeden by řekl, že se může hodit na díly – ale otázkou je na které. Téměř celá karoserie momentálně podléhá zkáze, a tak by se pro majitele vozů Ferrari 308 mohly hodit třeba pětipaprsková litá kola, čelní okno, či snad podle všeho stále funkční budíky z přístrojové desky.
Sluší se říct, že motor sice není uvnitř auta, ale je k mání – prodejce jej totiž z auta vyjmul, zrenovoval a nabízí jej k prodeji, ovšem zvlášť. Patnácti tisíc liber, téměř půl milionu korun. Může se vůbec vyplatit – ať už časově nebo materiálně – investovat do takového auta?