Článek
Rádi byste, aby na vás bylo vzpomínáno ještě dlouho po smrti? Pak rozhodně zbystřete, protože zvláštnější pohřební vůz dost možná nenajdete – tento pohřebák Toyota Century má totiž v zadní části místo prostoru vyhrazeného pro rakev rovnou pozlacenou svatyni ve stylu šintoismu, tradičního japonského náboženství. Jde tak o dokonalý způsob, jak na poslední cestu vyrazit se vší parádou – a ani není příliš drahý.
Vůz Toyota Century se začal vyrábět v roce 1967 a v Japonsku byl vždy symbolem luxusu. Svého času platil za jednoznačně nejhonosnější model značky, kterým jezdili (pardon, nechali se vozit) jen ti nejvýznamnější členové japonské společnosti jako politici, majitelé velkých korporací, případně příslušníci neblaze proslulé organizace známé jako jakuza. Kupodivu se vlastně dodnes vyrábí, aktuálně už v páté generaci.
Tento konkrétní vůz pochází z roku 1996, jde tedy o třetí generaci s kódovým označením VG40. Pochopitelně jde o automobil s pravostranným řízením a nemůže být v příhodnější barvě, než je černá Onyx, čalounění interiéru je šedé a stejně jako zbytek vozu ve velmi slušném stavu – za 27 let služby najezdil pouze 53 300 (patrně dosti rozvážných) kilometrů.
Luxusní limuzína Toyota Century po desetiletí slouží jako povoz vysoko postavených japonských funkcionářů, v této úpravě jde o velmi netradiční pohřební vůz.
Vůz se aktuálně nachází ve městě Sacramento v americkém státě Virginia, kam byl ze země vycházejícího slunce dopraven začátkem tohoto roku. Dle dokumentace byla konverze na šintoistický pohřebák provedena posledním japonským majitelem, ať už to byl kdokoliv.
V každém případě šlo o pracovitého šikulu – kromě komplikované přestavby zvané „mijagata“ došlo i na vylepšení, jako je zadní parkovací kamera Clarion, lustr uvnitř svatyně a decentní deflektory na bočních oknech.
Věděli jste, že…?
Japonci používali k pohřebním a náboženským obřadům hned tři druhy svatyní? Patří k nim Fudamija, Mitamaja a Mijagata, což je případ i této konkrétní, nezvykle umístěné na zádi luxusního vozu Toyota Century.
Do těchto různě velkých svatyní se umisťovaly talismany nebo sošky strážných bohů, větší svatyně Japonci v minulosti používali k pohřebním rituálům pro uchování duší významných nebo jinak vážených předků ve víře, že blízcí lidé budou svým pozůstalým na blízku už navěky.
Vůz jezdí na továrních 15palcových kolech, černá barva exteriéru je doplněna dekory v chromu na spodní části předního nárazníku, bočních prazích a v okolí podběhů. O pohon se stará 4,0l atmosférický osmiválec o výkonu 190 koní a 288 Nm, který přes čtyřstupňovou automatickou převodovku pohání zadní kola.
Uvnitř bychom kromě šedého čalounění našli dřevěné dekory, elektricky posuvná sedadla, digitální přístrojový štít, funkční klimatizaci, elektrická vnější zpětná zrcátka ukotvená na blatnících a přední rovněž elektrická okna doplněná o výklopná „čtvrtinová “okénka v A-sloupcích. Příjemným detailem je, že se dochovalo originální stereo přehrávající CD a kazety.
Vůz je až na drobné škrábance na karoserii a pár důlků na kolech ve vynikajícím stavu a dá se předpokládat, že ve výborné kondici bude vzhledem k mírnému zacházení i motor. V interiéru vykazují mírné známky opotřebení sedadlo řidiče a volant. Prodejce uvádí povrchovou korozi na zadním nárazníku a koncovém dílu výfukového potrubí.
Vůz hledal nového majitele prostřednictvím internetové aukce a v době psaní článku byla nejvyšší nabídka 11 700 dolarů (asi 260 tisíc Kč). Ovšem druhý den, tedy již po skončení aukce, se cena zastavila na šťavnatých 45 tisících dolarů (zhruba 990 tisíc Kč). Vůz sám o sobě je možná trochu pompézní až kýčovitý, efektnější povoz pro absolvování poslední cesty by však člověk hledal jen těžko.