Článek
Klasická auta z šedesátých let mají mezi sběrateli velkou oblibu. Částečně je to díky tehdejšímu designu, částečně je to také proto, že řidičský zážitek byl u aut z této doby tak čirý a tak bezprostřední, že je mnohdy radost s takovým autem už jen jet bez ohledu na rychlost. K takovým nepochybně patří i druhá generace Mercedesu třídy SL, často přezdívaná „Pagoda“.
Zajímavým tématem jsou přirozeně auta vlastněná celebritami a jinými známými osobnosti. V tomto případě však nejde jen tak o nějakou „hvězdičku“, ale o opravdovou legendu – tímto Mercedesem SL se totiž v šedesátých letech vozil legendární britský závodník Stirling Moss!
Ano, prvním majitelem této „Pagody“ byl opravdu jeden z největších mistrů volantu, co kdy chodili po světě. Je to však ještě o něco lepší – bystrý čtenář už možná něco tuší – jasně, vzhledem k tomu, že tento konkrétní kousek byl navržen přesně na míru pro fenomenálního Brita, tak nejde o jen tak ledajaký Mercedes SL.
Na první pohled se vůz jeví jako celkem běžná 230 SL, zdání však někdy klame – když Moss na jaře 1966 vybíral nové „civilní“ auto, Mercedes SL byl na jeho žebříčku vysoko – toužil však po verzi se silnějším motorem označované jako 250 SL, jenže to byla tehdy žhavá novinka a nebylo snadné ji sehnat (zejména s pravostranným řízením). Moss však využil svého šarmu a dobrých vztahů z minulosti s německou automobilkou a nakonec si prosadil svou.
Automobilka se tedy rozhodla muži, který s vozy značky Mercedes-Benz vyhrál jak Velkou cenu Formule 1, tak i distanční závod Mille Miglia, vyhovět. Naštěstí se v Británii nacházel jeden vůz, který k tomuto účelu byl jako stvořený – šlo o předváděcí vůz vystavený na autosalonu v britském Earl's Court, stačilo do něj tedy „jen“ usadit onen silnější motor a bylo hotovo. Alespoň tedy částečně…
Pochopitelně šlo o anomálii a dokumentace byla tehdy dokonce označena speciálním kódem, který na tuto vzácnost odkazoval – každý, kdo tedy s vozem přišel do styku, záhy zjistil, že jde o „to“ SL, které bylo postaveno na míru slavnému závodníkovi.
Motor ze silnějšího modelu však nebyl jedinou zvláštností tohoto konkrétního „es-elka“. Model označovaný zkratkou sousloví Sport-Leicht pochopitelně patřil do segmentu sportovních vozů a pro takové bylo tehdy zcela běžné, že se dodávaly s plátěnou skládací střechou. Ovšem ne v případě Mossova vozu.
Pilot si totiž navzdory konvencím typu SL vyžádal speciální pevnou (a navíc odnímatelnou) střechu, v jejíž zadní části byla malá větrací klapka pro odvod horkého vzduchu. Traduje se, že za dobu výroby generace W113 Mercedesu SL šlo o jediný exemplář s takovou úpravou.
Když si Moss svůj speciální vůz vyzvedával, nesl speciální poznávací značku „M7“. Písmeno M pak odkazovalo na luxusní londýnskou čtvrť Mayfair, kde Moss tehdy žil, číslice sedm měla mnohem prozaičtější důvod – šlo o Mossovo šťastné číslo. Vůz mu v garáži parkoval pěkných pár let, než jej v roce 1968 prodal, přičemž za tu dobu společně najezdili 11 136 mil (necelých 18 tisíc kilometrů).
Ceny druhé generace Mercedesu SL mají dnes různé rozpětí – slušný kus seženete za dva miliony korun, ovšem u skvěle zachovalých kusů s nesmyslně nízkým nájezdem se není problém dostat až na čtyři miliony. Aukční síň u tohoto konkrétního kusu odhaduje cenu v rozmezí 100 až 120 tisíc liber (aktuálně 2,9 až 3,5 milionu korun).