Článek
Juan Manuel Fangio. Když někdo ve společnosti vysloví magické jméno „Fandžo“, většinou zpozorní i tací, kteří vlastně motorsportu příliš neholdují. Jméno jim i tak něco říká – o takovou legendu šlo. Argentinec Fangio se stal ve své době rekordním držitelem pěti mistrovských titulů, které navíc získal pod taktovkou čtyř různých týmů!
Dva mistrovské tituly obdržel coby tovární jezdec týmu Mercedes-Benz, a tak není překvapením, že jen těsně před ukončením závodnické kariéry obdržel od automobilky dar. A jaký dar! Šlo o tehdejší vlajkovou stuttgartské značky, typ 300 SL, který svého času patřil k nejrychlejším silničním vozům světa.
Svou hvězdnou kariéru sice zakončil u italské stáje Maserati, přesto s německým týmem i nadále udržoval dobré vztahy. 24. června 1958, v den jeho 47. narozenin, mu před branami londýnského hotelu Dorchester zástupci automobilky slavnostně předávali jeho vlastní 300 SL Roadster jako odměnu za reprezentaci závodního týmu ve Formuli 1 i v seriálu Sportovních vozů a do značné míry také za „celoživotní dílo“.
Tento exemplář vyjel z fabriky v bledě modré barvě Metallic Light Blue s krémovou kůží a tato kombinace se dle dobových pramenů Fangiovi hned zalíbila. El Maestro si rovněž pochvaloval možnost cestovat s vozem navzdory karoserii Roadster za jakéhokoliv počasí díky odnímatelnému hardtopu. Říká se, že právě 300 SL bylo jedním z Fangiových nejmilovanějších aut – ostatně dle doložené historie vozu drtivou většinu z celkových 72 951 kilometrů najezdil právě on.
Vůz v životě bývalého závodníka plnil v podstatě roli služebního vozu – po ukončení závodní kariéry Fangio působil jako ambasador automobilky, zpočátku v Evropě a poté v jeho rodné Argentině, kde s předními manažery automobilky pomohl založit první oficiální dealerství.
Zajímavá je potom historka, jak se Fangiův „služebák“ dostal z Evropy do Argentiny. Na importované vozy tehdy v Argentině bylo uvaleno poměrně mastné clo, a tak to lidé od Mercedesu vyřešili lišácky – vůz byl před úřady oficiálně evidován jako „trofej“ slavného závodníka, a tak automobilka ušetřila pořádný balík peněz.
Spolupráce automobilky Mercedes-Benz a legendárního Fangia se ukázala jako velmi plodná ještě dlouho po skončení závodníkovy kariéry – dnes už je v regionu trojcípá hvězda pochopitelně pojem, ale před téměř sedmdesáti lety tomu zkrátka musel závodník trochu pomoci právě svojí ambasadorskou činností.
Není divu, že v roce 1974 se stal Fangio předsedou Mercedesu pro region Jižní Ameriky, v roce 1987 se stal dokonce doživotním prezidentem jihoamerické divize. Plody této spolupráce souvisí rovněž s italskou automobilkou Pagani – je známo, že její zakladatel Horacio Pagani byl Fangiovi blízkým přítelem až do konce jeho života, a právě legendární závodník má zásluhu na tom, že vozy Pagani dnes pohání motory z dílen automobilky Mercedes-AMG.
V pokročilém věku už měl Fangio osobního řidiče, a tak byl jeho oblíbený sportovní vůz Mercedes v roce 1986 umístěn do tzv. „Juan Manuel Fangio Musea“, které mapuje a oslavuje slavnou kariéru argentinského závodníka. Vůz zůstal ve vlastnictví rodiny ještě dlouho po Fangiově smrti, díky čemuž vůz zůstal ve velmi dobrém vztahu – renovací však dosud (záměrně) neprošel, zachovává si tedy jakousi „patinu“.
Od smrti Fangia se s vozem jezdilo jen minimálně, a tak je vůz prezentován prakticky tak, jak jej ikonický závodník zanechal. Sériová čísla šasi, motoru, karoserie, převodovky, diferenciálu, rámu, a dokonce i střešního panelu – to vše tu sedí. Vůz je tedy ve skvělém stavu a jeho hodnota se dá jen těžko odhadovat – odhad ceny aukční síň sděluje pouze vážným zájemcům.