Článek
Zhruba v polovině devadesátých let se seriály cestovních vozů, zejména Deutsche Tourenwagen Meisterschaft a International Touring Car Series, pyšnily velkou oblibou a kupodivu také prestiží. Jak DTM, tak ITC byly atraktivní pro nesmírně napínavé a vyrovnané souboje, a technika vozů neměla daleko k těm v tehdejší Formuli 1. Soutěžícími výrobci tehdy byly automobilky Mercedes-Benz, Alfa Romeo a Opel.
Alfa Romeo 155 V6 TI byla svého času velmi úspěšným „Cestovním vozem“, za svou kariéru nasbírala v seriálu 38 vítězství
Jedním z účastníků byla i tato Alfa Romeo 155 V6, zkonstruovaná týmem Alfa Corse, který si možná vybavíte pod původním názvem Autodelta. Do sezony DTM (potažmo ITC) pro rok 1995 s ním nastoupil někdejší jezdec Formule 1 za tým Lotus, Michael Bartels.
Vůz s číslem šasi 005 si nevedl špatně – 6. místo na berlínském rychlostním okruhu Avus. V německém Diepholzu se dokonce podařilo jedno pole position a vítězství v obou startech – přestože zbytek italských strojů trápila spolehlivost. Suma sumárum se Bartels v sezoně umístil celkově desátý a nechal tak za sebou všechny kolegy z Alfa Corse, mezi nimiž byli i dřívější, respektive pozdější jezdci Formule 1 Alessandro Nannini a Giancarlo Fisichella.
Pro rok 1996 se příprav šasi 005 zhostili ostřílení mazáci z týmu JAS Motorsport, této konkrétní Alfě také zůstal její původní řidič Bartels. Sezona však nepřinesla zásadní zlepšení, spíš naopak – 4. místo v Helsinkách a po dvou 8. místech v Diepholzu a následně v britském Silverstone. Výsledkem bylo ne zrovna uspokojivé 21. místo v šampionátu, jehož hodnocení se od onoho roku počítalo jako DTM a ITC dohromady.
Fantastický 2,5l atmosférický šestiválec dával 426 koní, výkon šel přes šestistupňovou sekvenci na všechna čtyři kola
Šasi 005 v roce 2003 padlo do rukou soukromnického týmu Alpi Racing, než jej v roce 2011 koupil sběratel závodních vozů Piergiorgio Furlanetto. Od tohoto sběratele vůz koupil současný majitel, který jej nechal zrenovovat u odborníků – o šasi se postaral Fabrizio Pandolfi, motor si vzali na paškál u Lindlmaier Motortechnik, a o podvozek se postarali ve Scuderii GT. Celkově jen samotné servisní zásahy vyšly na 170 tisíc eur, tedy na téměř 4,3 milionu korun!
Teď je vůz v naprosto úžasném stavu a pochopitelně v původních „válečných barvách“. Motor a převodovka jsou prakticky nové, dle informací prodejce použité pouze na brzdě pro ověření výkonu pohonného ústrojí. Je možné, že nový majitel vůz zaparkuje do hermeticky upravené garáže a bude jen pozorovat, jak roste jeho cena, k tomu ale postaven nebyl. Dnes se koneckonců pořádají soutěže jako DTM Revival či různé seriály závodních youngtimerů. Takový vůz by byla škoda nechat stát jen tak v garáži.
Typ 155 V6 TI vznikal v letech 1993 až 1996. V přídi ocelové konstrukce se ukrýval famózní 2,5l atmosférický V6 s úhlem rozevření válců 60 stupňů. Blok i hlava byly z lehkých slitin a motor měl vysoký kompresní poměr 12,5:1, přičemž dával výkon 426 koní v závratných 11 500 tisících otáčkách. Poměrně nízký točivý moment 294 Nm byl dostupný v rovných 8 000 otáčkách za minutu, ale v závodech jde hlavně o výkonovou špičku. Agregát disponoval obdivuhodným měrným výkonem 168 koní na litr.
Síla motoru putovala u závodního auta nezvykle na všechna čtyři kola, a to přes šestistupňovou sekvenční převodovku. Hmotnost činila pouhých 1 100 kilogramů. Typ 155 V6 TI jako takový byl potom velmi úspěšný – ve své době posbíral rekordních 38 vítězství, a další tři vítězství mimo šampionát DTM/ ITC. Na skvělých výsledcích se podílelo celkem sedm jezdců – kromě 2 vítězství výše zmíněného Bartelse jich 17 posbíral Nicola Larini, 13 Alessandro Nannini, 2 si připsal Stefano Modena, rovněž 2 Christian Danner a po jednom Kris Nissen a Gabriele Tarquini.