Článek
Porsche 911 ze 70. let, zvlášť ve vzácné verzi 2.7 RS, je téměř ztělesněním klasiky. Poctivá a jednoduchá konstrukce, téměř žádná elektronika a ke „komfortním“ prvkům interiéru by se dalo přiřadit snad jen topení a otáčkoměr.
Porsche 911 Carrera 2.7 RS, které vlastnil Paul Walker
Z dnešního pohledu je takový koncept auta prakticky nemyslitelný – bez handsfree a bluetooth připojení, alespoň dvouzónové klimatizace, satelitní navigace, adaptivního tempomatu či vyhřívaných a ventilovaných sedadel by řada z nás dnes už nedala ani ránu, o automatické převodovce nemluvě. Ale tyto komfortní prvky omezují zážitek z jízdy a celkové propojení mezi řidičem a strojem. Což věděl i Paul Walker…
Americký herec, kterého proslavila role v Rychle a zběsile, si na závodníka nejen hrál – on jím opravdu byl. Jezdil na profesionální úrovni regionální závody s upraveným BMW M3 E92, kde jeho týmovým kolegou byl kamarád Roger Rodas, který řídil v onen osudný den, kdy životy těchto mladých mužů v listopadu 2013 vyhasly na kalifornské veřejné silnici ve čtvrti Santa Clarita.
Vlastnil i několik zajímavých (i nezajímavých) vozů: BMW M3 E36 Lightweight, BMW M3 E30, tohle upravené BMW M1, BMW 850 CSi, Ford GT z přelomu milénia, bílou Toyotu Supru a bílý Nissan Skyline R34, repliku slavné Shelby GT500 „Eleanor“, Ferrari 360 Challenge Stradale, Nissan Silvia S15, modrý Chevrolet Camaro z filmu Rychle a zběsile 2 či Porsche 911 Turbo generace 930.
Pod kapotou vzadu se nachází atmosférický 2,7l plochý šestiválec – chlazený vzduchem, jak jinak
K těmto skvostům svého času patřila i tato žlutá 911 ve vzácné verzi 2.7 RS. „Dva-sedmička v eresu“ se vyráběla pouze od listopadu 1972 do července 1973, vzniklo pouhých 1 580 kusů.
O pohon se staral charakterní a nádherně znějící atmosférický plochý šestiválec o objemu (překvapivě) 2,7 litru, poctivý pětistupňový manuál přenášel výkon 210 koní výhradně na zadní kola přes samosvorný diferenciál.
Komfortní prvky byste tu hledali marně, ale popravdě – co kromě volantu, tří pedálů a řadicí páky potřebujete k opravdové ryzí jízdě?
210 koní na dnešní poměry přirozeně není hodnota, ze které bychom se posadili na zadek, znalí čtenáři však jistě vědí, že klíčová je hmotnost. A je tomu opravdu tak, koneckonců na nějakých 975 kg je dvě stě koní až až. Důkazem budiž i na dnešní poměry stále slušné výkonnostní parametry jako zrychlení z klidu na stovku za 5,6 sekundy nebo maximálka 240 km/h.
Jde o opravdu jedinečný a nádherně zachovalý exemplář, kde na v tomto případě kanárkově žlutém laku nesmí chybět kontrastní tovární polepy, tradiční kola Fuchs nebo ikonický spoiler často nazývaný „kachní ocas“.
Nádherně zachovalý interiér je dílem mistrů renovace z firmy Autobahn Interiors, částečně kožená sportovní sedadla s černo-bílou tkaninou ve středech tedy vypadají jako nová, stejně jako zbytek jednoduchého, ale účelného interiéru. Vůz má najeto přesně 93 774 kilometrů, což není na sběratelské auto málo, ovšem vzhledem k věku auta to není ani hodně.
Cenu jsme si jako správní ničemové přirozeně nechali až na konec – aukční síň odhaduje, že by se při dražbě v kalifornském Monterey mohl vůz prodat za 1 až 1,25 milionu dolarů (24 až 30 milionů korun).