Článek
Také odmítáte uvěřit, že od roku 2003 uplynulo už dvacet let? Těm z nás, kteří sedávali v neděli u televize s kávou v ruce, fandili a užívali si zvuk vysokootáčkových atmosférických motorů, se to může zdát jako nedávná doba. Ale co naplat, bohužel už je to historie vzdálená dvě dekády.
Schumi si pořádně „máknul“
Řada z nás si pamatuje, že období v letech 2000 až 2004 bylo divácky poměrně nudné – v sezoně 2003 se však Schumi musel hodně snažit, přálo mu také štěstí
Že byla F1 za Schumacherovy největší slávy nudná? Ne vždy. Je pravda, že zejména roky 2002 a 2004 byly extrémně nudné, neboť v sezoně 2002 Schumi skončil nejhůře třetí (!), konkrétně na VC Malajsie, navíc ještě s monopostem z předešlé sezony, typem F2001. Za sezonu 2002 vyhrál 11 ze 17 závodů, v sezoně 2004 potom 13 z 18 Velkých cen.
Více o legendách motorsportu:
Jakkoliv už se ty vzpomínky mohou zdát mlhavé, sezona 2003 byla divácky poměrně zajímavá. V prvních dvou závodech Schumi nevyhrál ani jednou – čtvrté místo bral v Austrálii a šesté v Malajsii, leč opět se „starým“ vozem z předešlého ročníku.
Ve třetím závodě sezony v Brazílii dokonce ani jedno z Ferrari nedojelo. Situace tedy mluvila více než jasně – stačilo, aby po ohromně úspěšné sezoně 2002 v Maranellu jen nakrátko usnuli na vavřínech, a hladová konkurence už se na ně stačila dotáhnout.
V sezoně 2003 nebylo stoprocentně rozhodnuto až do posledního závodu v japonské Suzuce – za určitých okolností mohl být mistrem světa Kimi Räikkönen, když by on vyhrál a Schumacher nebodoval. Nakonec je dělily pouhé dva body
S přesluhujícím vozem F2002 se Scuderia Ferrari rozloučila krásným vítězstvím Schumachera a třetím místem Barrichella na Velké ceně San Marina, pak už ale přišel ke slovu typ F2003-GA, který vidíme na fotografiích.
Schumi si do konce sezony připsal ještě pět dalších vítězství (Španělsko, Rakousko, Kanada, Itálie a USA), ale musel si lidově řečeno „máknout“. Relativní bodovou stabilitu mu pak pomohla udržet dvě třetí místa z Monaka a Francie, ovšem doma v Německu dojel až sedmý, v Maďarsku dokonce osmý.
Rozhodla opět Suzuka
Vůz poháněl 3,0l atmosférický V10 o výkonu 850 koní, systém nepřímého vstřikování dodala firma Magneti-Marelli a samotný vůz přitom vážil jen 600 kg. Jeden z těchto motorů se před časem vydražil za více než 900 tisíc korun
No, nebudeme to dále prodlužovat – chybělo málo, a šestý titul by Schumimu utekl. Rozhodlo se až v posledním závodě v japonské Suzuce, jak už tomu v minulosti bylo mockrát – stačí vzpomenout třeba na éru Senny a Prosta.
Situace byla následující – do posledního závodu nastupuje Schumacher se skóre 92 bodů, Räikkönen měl 83 bodů. Bylo tu přirozeně obrovské množství různých variací, jak mohl výsledek dopadnout. Jedno bylo jisté – Schumi potřebuje dojet na bodech, aby si udržel aspoň mírný náskok. Kimi se musí udržet na pódiové pozici, ideálně však na té nejvyšší.
Těsné udržení náskoku a spolehlivý parťák Barichello
Schumacherův čtvrtý (a šestý celkový) titul mistra světa pro Ferrari byl ten nejvíce vydřený – ostatně jej také získal s tím nejtěsnějším rozdílem pouhých dvou bodů. A opět v tom hrál roli Fin – už ne však Häkkinen, nýbrž Räikkönen
Schumacher body bral – konkrétně tu poslední (tehdy osmou) bodovanou pozici, Räikkönen dojel druhý. Výsledek byl tedy 93 bodů pro Němce, 91 pro Fina. Kdyby Kimi vyhrál, Schumi by patrně byl mistrem i přes stejný počet bodů, protože by rozhodoval počet vítězství.
Více o Kimim Räikkönenovi:
Ovšem kdyby Němec nebodoval a Finovi by se podařilo zvítězit, bral by titul mistra světa o jediný bod Räikkönen. Tohle „kdyby“ se však nevyplnilo, neboť tady Schumachera podržel jeho týmový kolega – první místo v posledním závodě před dotírajícím Räikkönenem totiž uhájil Rubens Barrichello.
Kromě pěti nesmírně důležitých vítězství ve Španělsku, v Rakousku, v Kanadě, v Itálii a v USA si s tímto konkrétním šasi Schumacher dojel pro potřebné 8. místo v posledním závodě, a slavil v něm tedy i svůj šestý titul mistra světa. Tehdy se navždy zapsal mezi legendy, neboť překonal fenomenálního Brazilce, Juana Manuela Fangia.
Sice ne nejúspěšnější, zato spolehlivý monopost
Typ F2003-GA možná nebyl zdaleka nejdominantnějším monopostem, pomohl však týmu posbírat potřebná vítězství (včetně toho Barrichellova v závěru sezony), zároveň byl poměrně spolehlivý – Schumacher nedokončil pouze jednou v Brazílii, naproti tomu nejbližšího konkurenta Räikkönena zradil jeho McLaren třikrát – což patrně také zamíchalo kartami.
Více o monopostech stáje Ferrari:
Tento úchvatný monopost pocházející z doby, která mnohými bývá považována za vůbec nejlepší éru Formule 1 a jednu z nejlepších epoch motorsportu, se nakonec prodal za částku, která je mezi monoposty Formule 1 naprostým rekordem – 14 630 000 švýcarských franků – tedy na naše peníze necelých 366 milionů korun.