Článek
Psal se rok 2004, já byl prvním rokem ve Světě motorů, tehdy jako občasný přispěvatel, který si do své vysněné práce sem tam odskočil ze studia žurnalistiky. Každý testovací vůz pro mě byl svátkem, mít zbrusu nový model k dispozici na týden! Auta, která jsem hltal na stránkách časopisů, jsem najednou mohl testovat! Neuvěřitelný pocit.
A pak se mi dostal do rukou Citroën Pluriel. Přiznám se, že už tehdy, kdy mě dokázalo nadchnout prakticky cokoliv, od čeho jsem dostal klíče (včetně letité bazarové Fiesty), jsem si v případě Plurielu nebyl jistý, co tím vlastně Citroën chtěl říct. Respektive, v době tehdy velmi módních kupé-kabrioletů se asi mělo jednat o další vývojový stupeň – místo dvou aut v jednom jste jich najednou měli mít pět… I před těmi necelými dvaceti - jako naprostý zelenáč, jsem si však nebyl jistý, jestli se u Citroënu neměli spokojit jen se dvěma.
Vidíte, teď si vzpomínám, já ještě ke všemu testoval kousek vybavený robotizovanou převodovkou, což byl sám o sobě velký zážitek! Tehdy poměrně nová technika potřebovala ke změně převodu strašidelně dlouhou dobu, přidejte k tomu vrzání od slavných oblouků, kroucení karoserie a vyjde vám mix, který několikrát „ocenili“ i chlapci v Top Gearu. Clarkson a jeho kumpáni byli kolikrát přehnaně kritičtí, až zaujatí, v tomto případě bych si s nimi ale dovolil minimálně částečně souhlasit, byť mě k vozu váže celkově vlastně spíš milá nostalgická vzpomínka na moje úplné novinářské začátky.
Citroën C3 Pluriel v tomto uspořádání se nazýval spider pick-up!
Mluvil jsem o pěti autech v jednom, pojďme si je tedy všechny spočítat – Pluriel byl v prvé řadě hatchbackem, pak „panoramatickým hatchbackem“ (to, když jste částečně odsunuli plátěnou střechu), následně kabrioletem (plátěná střecha kompletně pryč), spiderem (varianta s demontovanými oblouky, ty jste pochopitelně museli někde nechat) a konečně tzv. spider pick-upem. Ten vznikl dodatečným sklopením zadních sedaček.
Nutno dodat, že Pluriel vlastně nebyl úplně neúspěšný. V roce 2003 získal titul kabriolet roku a celkově se ho za osm let kariéry prodalo nějakých sto patnáct tisíc kousků, což určitě vůbec není špatné!
Bylo to zvláštní auto, beze sporu. A objektivně skutečně ne moc dobré. Ale buďme rádi i za takové kousky, já jsem se třeba celou dobu při psaní tohoto článku usmíval.