Článek
Jestliže máme vzpomenout na nějakou československou automobilku, která byla opravdu luxusní, honosná a nabízela vesměs jen individuálně konfigurované vozy, pak musíme jednoznačně vyzdvihnout prostějovský strojírenský podnik Wikov pánů Wichterleho a Kováříka.
Jistě víte, že tato společnost má na svědomí první tuzemský automobil s aerodynamickou karoserií nazvaný příznačně Kapka, nicméně své místo dějinách zaujal taktéž Wikov 40 jakožto nejdražší model značky pro ty nejbohatší klienty.
Nejde ovšem o šťastný příběh, kvůli krizi a nedostatečnému zájmu zákazníků šla koncem 30. let podniková automobilová divize do kytek. Dnes už víme, že je to též proto, že tehdy byly wikovy nejen drahé (3× více než Škoda Popular), ale pro mnohé potenciální kupce rovněž příliš futuristické.
Spolu s naším designérem Rosťou Prokopem jsme se pustili do oživování této značky a stvořili digitální koncept dlouhého šestimístného kabrioletu Wikov 50 s unikátním čtrnáctiválcovým motorem do V.
Připraven na útěk
Této zástavbě odpovídá především masivní příď, navazující na původní designovou tradici ze 30. let. Dalším prvkem je široká čelní maska, za níž pracují hned dva chladiče pro pohon, zatímco spodní mřížka kryje dva intercoolery.
Futuristické světlomety nabídnou dokonce projekční funkci, takže svému řidiči umí na silnici promítnout různá varování, nasvítit linie značící šířku vozu, a díky GPS spojení, mapovým podkladům i komunikaci přední a zadní nápravy (obě aktivní) také napovědět, jak si do ostrých či takřka 90stupňových zatáček správně nadjet.
Boční linie svými aerodynamickými prolisy vzpomínají na původní Wikov 40, nicméně jejich primární funkcí je usměrňování obtékajícího vzduchu. Za zmínku stojí i kola s moderními plnými aero kryty, nainstalované opět v zájmu funkčnosti a vzhledu.
Hledáte boční okna či střechu? Nehledejte, jde o honosné přehlídkové kabrio, žádné takové prvky prostějovský automobil nemá. Tato silná vzpomínka na Československo jezdí jen při zvláštních slunných příležitostech, vozí honosnou smetánku a obvykle jen pomalým vyhlídkovým tempem.
Kdyby bylo přece jen třeba výkonu, má řidič vozu k dispozici zážehový vidlicový čtrnáctiválec 6 793 cm3 přeplňovaný dvěma dvoustupňovými turbodmychadly. Mocná motorizace o výkonu 720 koní se navíc chlubí točivým momentem 1 114 Nm, který posílá desetirychlostní automat na všechna čtyři kola. Nejvyšší rychlost? Nikdo neví, ale něco přes 300 km/h určitě.
Nutno dodat, že tyto vrcholové hodnoty jedinečné jednotky Wikov V14 jsou k dispozici pouze v takzvaném nouzově-dynamickém módu, určeném například kvůli rychlému ujetí z místa. Běžně se šofér musí spokojit „jen“ s 550 koníky, 700 Nm síly a maximálkou 250 km/h.
Český fachman
Pokud se podíváte dozadu, najdete zde dělené úložné prostory, podobně jako na Boat Tailu od Rolls-Royce. Čekáte místo pro kufry? Kdepak. Zatímco levá strana funguje jako vestavěná lednice pro prvotřídní šampaňské, pravá část ukrývá luxusní křišťálové skleničky z Jablonce nad Nisou.
K tomu si přidejte dvojici podlouhlých koncových světel, skromný difuzor a čtyři plně funkční laufy. Jaká to krása tuzemské modelářské činnosti…
Dvoudveřový ukázkový kabriolet je uvnitř pochopitelně zasypán jakostní českou kůží z Trutnova. Plastů zde najdete minimum, zato pravého dřeva záplavu. Jde o tradiční eleganci a uměleckou čistotu snoubenou s aktuální modernou.
Kdyby takové auto existovalo, asi by v něm jezdili pouze VIP hosté či vysocí státníci. A třeba by si jej fabrika Wikov nechala pro sebe a většinu roku ho ukazovala ve svém muzeu – kdyby nějaké měla. Celý tento projekt, jak asi tušíte, je pochopitelně jen individuálním grafickým návrhem, stejně jako třeba Tatra T800, Škoda Popular Monte Carlo a další naše prototypy.
Dost možná takový automobil nedává absolutně smysl, avšak slouží jako atraktivní připomínka toho, že i naše země měla české rolls-roycy, že se rodily v Prostějově a že se honosily emblémem pracujícího fachmana. Tedy žádná montovací manufaktura, ale ryzí domácí ruční řemeslná práce…