Článek
Dakar patří k nejnáročnějším závodům na světě. Už dojet je malým vítězstvím. Vítězství? Tak to je pro většinu účastníků nesplnitelný sen. Bezpočet závodníků v průběhu let absolvovalo tuto zkoušku řidičských schopností, houževnatosti a cti… A každý z nich na to šel tak trochu po svém.
1. Vespa P200 E
Náš výběr otevírá skútr Vespa, který se cítí doma v uličkách italských měst. Do pouštního závodu odstartovaly čtyři a dva z nich kupodivu dojely až do cíle
Ročníku 1980 se zúčastnil vskutku pozoruhodný stroj – a ne jeden! Skupina čtyř nadšenců totiž tehdy odstartovala do možná nejnáročnějšího závodu světa na obyčejných skútrech Vespa. Věřte, nebo ne, ale dva z nich závod dokončili! Pravda, senegalského hlavního města dosáhli až po oficiálním ukončení závodu, ale i tak klobouk dolů.
2. Rolls-Royce Corniche
Na palubě „terénního Rolls-Royce“ bylo veškeré životně důležité vybavení: bedna s nářadím, rezervní kolo, minibar nebo balení dijonské hořčice
Ty nejlepší nápady často vznikají v hospodě u piva – ačkoliv v tomhle případně nejspíš u lahve červeného. V roce 1981 se jistý Thierry de Montcorgé z Francie při posezení s přáteli vsadil, že tehdejší trasu Paříž–Alžír–Dakar odjede ve svém vlastním voze Rolls-Royce Corniche.
Že sázku myslí vážně stvrdil de Montcorgé tím, že nechal u odborníka na zakázku sestrojit novou karoserii vážící pouhých 80 kg, urozený 6,75l osmiválec spároval s pohonem všech kol od Toyoty a kabinu jako správný Francouz vybavil minibarem. Ze závodu byl bohužel vyřazen pro nepovolenou opravu, jinak by dojel na fantastickém 13. místě.
3. Jules II Proto
Proč tenhle pouštní speciál nese název Jules? Hlavním sponzorem byl totiž Christian Dior a Jules byl tehdy název zbrusu nového parfému, který měl vůz propagovat
Po zklamání z ročníku 1981 to nadšenec Thierry de Montcorgé zkusil znovu – tentokrát však svůj milovaný Rolls-Royce nechal doma a vytasil zbraň většího kalibru. V roce 1984 se totiž postavil na start se strojem Jules II Proto, šestikolovým monstrem poháněným 3,5l osmiválcem Chevrolet spárovaným s robustní převodovkou ze závodního Porsche 935. Bohužel opět nedojel, šasi jeho speciálu se vlivem nerovností rozlomilo vedví.
4. Porsche 959
Sporťák na Dakaru se zprvu může jevit jako naprostý nesmysl – vždyť načančaný sportovní vůz by si přece na rally ušpinil svá naleštěná litá kola. Jenže automobilka Porsche nedělá jen tak ledajaké sporťáky
Účast automobilky Porsche na Dakaru začala typem 953, což byla jen mírně upravená 911 s pohonem všech kol, který se měl v budoucnu objevit právě v supersportu 959 (původně stavěným pro zrušenou rally skupinu B, účast na Dakaru byl v podstatě „plán B“). Tohle „testování“ dopadlo tak dobře, že Porsche 953 dojelo na prvním místě.
Výsledkem byli překvapeni dokonce i lidé ve Weissachu, a tak se o rok později vrátili s 959, ovšem bez úspěchu – ani jeden ze tří vozů nedojel pro technické potíže. Téměř celý následující rok strávili inženýři Porsche vylepšováním za účelem napravení svého selhání. Což se podařilo na výbornou: Porsche 959 Rallye dojelo v roce 1986 na 1., 2. a 6. místě.
5. Citroën 2CV
Více než čtyřicet let stará technika málem pokořila slavný Dakar. Tuto splašenou Kachnu poháněly hned dva motory Visa, takže výkon nebyl padesát, ale rovných sto koní
K velmi ambiciózním pokusům nepochybně patří i start Citroënu 2CV v roce 2007. Bratři Georges, Philippe a Gilles Marquesovi se tehdy rozhodli postavit na start se 44letou Kachnou. Šasi bylo vyztuženo, podvozek byl zvýšen a o pohon se staraly hned dva motory Citroën Visa. Tým nakonec musel odstoupit pro selhání zadního zavěšení.
6. Pojízdný stánek s hranolky alias pick-up Toyota
Kromě závodního náčiní a nářadí měl vůz na palubě stále ještě původní fritézu a také 7 kg hranolek, osazenstvo bivaku tak mělo teplou a kalorickou večeři. Byť šlo o poměrně velkou recesi, vůz přesto dojel na úctyhodném 58. místě
Dalším adeptem na absolutního favorita excentrických vozidel je pick-up od Toyoty Belgičana Hervého Diersea přestavěný na stánek s občerstvením, konkrétně s hranolky. Ve skutečnosti byl vůz poměrně dost upraven, motor měl například výkon zvýšený na 200 koní a zesílené šasi.
7. DAF Turbotwin
Tahle přemotorovaná bestie potrápila i Ari Vatanena s Peugeotem 405 T16 – a nakonec ho i předjela! Fin totiž musel s osobákem zvolnit kvůli výrazným nerovnostem, záběry natočené z vrtulníku tehdy obletěly svět
Tento splašený náklaďák byl obdivuhodným a také trochu děsivým kusem inženýrství. Vznikl k tomu, aby kamiony ovládly Dakar. A šance byly velké. O pohon se totiž nestaral jeden, ale rovnou dva 11,6l naftové řadové šestiválce se třemi turbodmychadly ! Výsledkem byl výkon až 1 200 koní a točivý moment 4 700 Nm.
Vlnu úžasu a ohromení však nakonec zahalil závoj smutku. Jeden z dvoumotorvých DAFů při v ročníku 1988 v osmé etapě ošklivě havaroval v rychlosti cca 180 km/h, navigátor byl na místě mrtev. Druhý nasazený vůz mezitím pokračoval a do etapového cíle dojel na fantastickém pátém místě celkově! Jeho pilot Jan de Rooy se potom až od novinářů dozvěděl, že sesterský vůz ošklivě havaroval, načež celý tým ze závodu okamžitě odstoupil.
8. Audi RS Q e-tron
Elektrické ústrojí pochází z Formule E a i na sypkém povrchu zvládá stovku za 4,5 sekundy. Inženýrům se podařilo váhu udržet na 2 000 kilogramech, poté však vedení závodu zvedlo minimální hodnotu na 2 100 kg
Zmínku v našem článku si zaslouží i tento přelomový hybridní speciál Audi, který je vlastně takovým „elektromobilem na benzin“. Má výhody elektromobilu jako nízké těžiště, okamžitý zátah i stále stejný výkon bez ohledu na nadmořskou výšku, úzkostí z krátkého dojezdu však netrpí díky benzinovému motoru, který tu slouží jako generátor elektrické energie dobíjející baterii o kapacitě 60 kWh.
Oním „generátorem“ je 2,0l přeplňovaný čtyřválec odvozený z DTM, jehož výkon je nějakých 358 koní – výkon elektromotorů však dosahuje nejspíš až 500 koní (to si ale inženýři Audi drží jako firemní tajemství). Díky tomu tahle mašina zvládne sprint 0–100 km/h za 4,5 sekundy (na sypkém povrchu!), maximální rychlost je v souladu se závodními předpisy 170 km/h.