Článek
Víte, co ve světě letectví znamená VTOL? Je to zkratka pro „vertical take-off and landing“ neboli koncept letounů se schopností kolmého startu i přistání jako vrtulníky a letu v horizontální rovině jako normální letadla. Už zhruba pět let na projektu prvního českého letounu VTOL pracuje tuzemský start-up Zuri, který s novými silnými investory a po dalším vývoji představuje novou generaci svého modelu ZURI 2.0 ve snaze ovlivnit mobilitu budoucnosti.
Koncept futuristických letounů VTOL není v letectví úplně nový, ale zatím zahrnuje mnoho dosud nevyřešených technických problémů, kvůli nimž se tvůrci projektu Zuri spojují s experty z katedry řídicí techniky pražské Fakulty elektrotechnické ČVUT. Ti jim v další fázi vývoje pomohou s architekturou letových řídicích systémů, přičemž hlavním cílem spolupráce je vyřešit, jak nejlíp „přepnout“ z vertikálního letu na horizontální.
Tým odborníků ČVUT/VTOL Flight Controls Lab, tvořený docentem Martinem Hromčíkem (uprostřed), Janem Belákem (vpravo) a Ondřejem Procházkou (vlevo)
Na hledání řešení a úspěšném dokončení prvního českého VTOLu bude pracovat zkušený tým pod vedením docenta Martina Hromčíka z FEL ČVUT, jež má s problematikou letectví bohaté zkušenosti a už v minulosti pracoval na projektech pro přední světové společnosti v oboru jako Airbus nebo Honeywell. Jménem týmu ČVUT/VTOL Flight Controls Lab bude spolupracovat s Janem Belákem z pražské elektrofakulty a společně budou řešit parametrizaci a ověřování řídicích systémů pro VTOL letouny.
Letoun ZURI 2.0 chce ovlivnit městskou i regionální mobilitu
Letoun ZURI 2.0 konceptu VTOL má změnit létání na střední vzdálenosti a zpříjemnit cestování. Technologie budoucnosti bez kompromisů v oblasti bezpečnosti a pohodlí cestujících umožní vzlet i přistání na libovolném místě i mimo letiště, tedy třeba na městské periferii nebo přistávacích plochách na střechách výškových budov v centru. Tvůrci letounu ZURI 2.0 uvádějí, že spojí cestovní rychlost přes 300 kilometrů v hodině s doletem přesahujícím 700 kilometrů a schopností přistát na ploše o rozměrech 26 na 26 metrů.
Letoun ZURI 2.0 ovlivní budoucnost městské i regionální mobility
I když vojenské letouny VTOL už v současnosti v aktivní službě používá třeba americké letectvo, konstruktéři strojů pro civilní letectví musí pracovat s mnohem přísnějšími nároky na spolehlivost i bezpečnost. Martin Hromčík říká, že se jeho tým pohybuje na hodně novém a neprobádaném území, a dodává, že jejich výzvou bude vymyslet dobrou strategii pro přechod z kolmého na vodorovný let a obráceně.
Letoun ZURI 2.0 světovým byznysmenům slibuje, že se cestu z Ženevy do Monaka zkrátí z 2 hodin a 50 minut normálním komerčním letem na pouhou 1 hodinu a 50 minut
Tím nejdůležitějším při hledání technického řešení je stoprocentní spolehlivost a bezpečnost i při různých turbulencích a poryvech větru, přičemž musí sledovat efektivitu i spotřebu. Během vývoje navíc bude tým Martina Hromčíka připravovat dokumenty pro certifikaci letounu světovými autoritami FAA a EASA. V minulosti už úspěšně dokončili certifikaci autopilotu BendixKing AeroCruze 230 v projektu společnosti Honeywell.
Je budoucností mobility VTOL, nebo létající auta?
Ve vznikajícím oboru městské a regionální letecké mobility je v posledních letech velmi rušno, protože do vývoje prototypů aerotaxi s kolmým startem investují nejen všichni světoví lídři v oboru letectví, ale také automobilky jako Honda, Toyota nebo Hyundai. Letouny VTOL přitom soupeří s vizí létajících aut, která jsou snem nadšených inženýrů už dlouhá desetiletí, a je jen otázkou času, která z nově vznikajících technologií nakonec vyhraje.
Letouny VTOL ale mají naději vyhrát nad létajícími auty a definovat budoucnost městské i regionální mobility, protože jejich první komerční lety se plánují už na rok 2024. Zatímco ve snaze naučit auta létat musí inženýři radikálně přepracovat původní myšlenku, koncept VTOL si zachovává všechny výhody letounu, ovšem s minimální plochou potřebnou ke vzletu. Ve srovnání s helikoptérami a multikoptérami pak zase nabízí větší bezpečnost, efektivitu a úsporu paliva, v tomto případě elektřiny.
Česká společnost Zuri neplánuje v tomto vývoji zůstat pozadu a nedávno získala investice v celkové výši bezmála 60 milionů korun od společností Kiwi.com, Pale Fire Capital nebo zakladatele firmy GoodAI. Díky spolupráci s týmem odborníků z FEL ČVUT pak vyvine letové řídicí systémy na maximální úroveň bezpečnosti a úspornosti letu a připraví letoun k náročnému procesu certifikace.