Článek
Brzké stmívání, šero, mlhy a častý déšť či sníh představují zátěž i pro zdravé oči, což vyvolává únavu, která je za volantem nežádoucí. V šeru a mlze totiž dochází ke zhoršení kontrastní citlivosti, čímž klesá ostrost vidění a zhoršují se reakce.
Tma, šero, sníh, déšť. Tyto faktory negativně ovlivňují náš zrak.
Rovněž dochází k pozdějšímu rozeznání tmavých barev, takže vám chodci nebo silniční značení můžou snadno splynout. A co teprve oslnění od protijedoucích vozidel, což hůře „rozdýchávají“ lidé trpící šedým zákalem.
A právě v těchto dnech se mohou více či méně projevit oční vady, o kterých mnozí řidiči nemají ani tušení. O co tedy jde a jak je poznat? To nám prozradil optometrista a vedoucí optik společnosti Lentiamo Jakub Odcházel.
Až čtvrtina řidičů nevidí
Průzkum BESIP z roku 2022 ukázal, že až čtvrtina účastníků, kteří byli na měření poprvé, potřebovala korekci nejméně o 0,75 dioptrie. Už 0,75 dioptrie však stačí k tomu, aby si řidič všiml chodce či překážky ze vzdálenosti o polovinu delší než řidič bez oční vady. Oko s vadou 2 dioptrie pak daný objekt zaregistruje až ze vzdálenosti 20 metrů.
Nejčastější oční vady řidičů
Úplně nejčastější oční vady, které trápí řidiče, jsou krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Zmíněné vady se projevují neostrým viděním a opožděnou detekcí vzdálenějších objektů, což řidiči bere drahocenné sekundy na reakci. Riziko je poté ještě zvýšené v oblastech a úsecích, které daný šofér nezná nebo jsou nepřehledné.
Řidič nad 40 let obvykle trpí vetchozrakostí, která se projevuje neschopností rozpoznat předmět na blízkou vzdálenost. Pro takového člověka je pak obtížné přečíst údaje na přístrojové desce či navigaci a trvá mu dlouho přeostřit mezi vozovkou a interiérem vozu.
Pozor na oční vady, o kterých mnozí řidiči ani netuší, že jimi trpí.
Další rozšířenou vadu jistě budete znát. Říká se jí šeroslepost a projevuje se tím, že člověk v šeru vidí o poznání hůře a mnohdy vůbec. Takový řidič by rozhodně měl zvážit samotné řízení (denní dobu), potažmo držení řidičského oprávnění. Jezdit naslepo je totiž obrovským hazardem se zdravím vlastním i těch ostatních.
Výjimkou není podle Jakub Odcházela ani barvoslepost, kterou častěji trpí muži. Jde o dědičnou poruchu, při které se zkoumá, zda řidič rozezná základní signální barvy, tedy červenou, oranžovou (žlutou) a zelenou.
Jak na unavené oči?
Při akutním podráždění a únavě očí za volantem lze použít oční kapky, protože unavené oči nevytvářejí dostatek slzné tekutiny a kapky ji rychle nahradí. „Zároveň však nevyrážejte na silnici hned, jak si oči vykapete, ale dejte oku prostor kapky vstřebat,“ říká Kristýna Štěbetáková, optometristka společnosti Alensa.cz, a dodává, že při delších cestách by si řidiči měli dávat také pravidelné pauzy.
„Při přestávce zkuste očím ulevit i tím, že si je na pár okamžiků či minut zavřete, nebo si zacvičte oční jógu, která funguje jako přirozená masáž očního orgánu. Určitě na cestách také dostatečně pijte a opatrně na klimatizaci, která může zbytečně vysušovat oči,“ dodává specialistka.
Náš tip: Oční jógu můžete provádět pravidelně. Stačí pár cviků, kdy se 10× podíváte doprava a doleva, následně nahoru a dolů a také 10× silně zamrkáte. Mezi cviky oči na minutu vždy zavřete.
Jak zlepšit zrak za volantem?
V rámci bezpečnosti řízení mnoho lidí sáhne po slunečních brýlích, nicméně zde pozor na tmavost. Stupeň tmavosti by měl být nejvýše 3. Někdy, ale spíše výjimečně, můžete vidět, že si někteří řidič berou v šeru brýle s oranžovým zbarvením skel, což zvyšuje kontrast.
Polarizační skla brýlí pak zabraňují odleskům od vodorovné plochy, tedy např. od mokré silnice. Navíc tato skla nezkreslují barvy a zvýrazňují kontrast. Pozor ovšem na některé přístrojové štíty, obrazovky infosystému nebo head-up displeje, jež mohou kvůli užití polarizačních brýlí tmavnout či úplně mizet.
Pozor, některé brýle mohou ovlivnit pohled na přístrojový štít nebo obrazovku infosystému.
Určitou výhodu pak mohou tvořit brýle s antireflexní úpravou, které eliminují světelné odrazy, a pohled přes ně je tak jasnější a kontrastnější. Tyto brýle přijdou vhod i za deště, pro práci na počítači nebo v místech s umělým osvětlením. Tato úprava se aplikuje jak na dioptrické brýle, tak sluneční.
Komu nevyhovují brýle, může zkusit sáhnout po speciálních brýlových čočkách s podobnými vlastnostmi, jaké nabízí běžně dostupné brýle.
Nutnost brýlí prozradí kód
Možná vás zajímá, jak se to, že má daný řidič vadu zraku, zanáší do samotného řidičáku? Přece jen např. policista při silniční kontrole nemá šanci na první pohled poznat, že máte mít nějakou kompenzaci vady zraku, nicméně napoví mu takzvané harmonizované kódy.
Ty se vypisují přímo do řidičáku formou čísel, přičemž každý číselný kód ma svůj význam. Tedy stačí spárovat číselný kód s významem a hned je při silniční kontrole jasno, zdali máte mít brýle, či nikoli.
| Kód 01 | Ochrana nebo korekce zraku |
|---|---|
| 01.01 | Brýle |
| 01.02 | Kontaktní čočky |
| 01.03 | Ochranné brýle |
| 01.04 | Brýle snižující propustnost světla |
| 01.05 | Oční kryt |
| 01.06 | Brýle nebo kontaktní čočky |
Jenže zrakovou vadu můžeme během života i získat. Takže jak se to pozná a řeší? Na to jsme se zeptali Ministerstva dopravy, odkud nám dorazila tato odpověď.
„V průběhu řidičského života se zhoršení zraku zjišťuje při prohlídkách u lékaře. Nemusí se jednat ani o pravidelné prohlídky například u praktického nebo očního lékaře; obecně posuzující lékař, je-li podle posouzení zdravotní způsobilosti řidič zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou, například právě zhoršení zraku, nebo zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidel, oznámí neprodleně tuto skutečnost obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.“
„Zároveň se ale předpokládá, že zájmem řidiče je být zdravotně způsobilý k řízení, a neohrozit tak sebe ani ostatní účastníky silničního provozu.“
Harmonizované kódy najdete v řidičáku na konci na straně se skupinami.
Tedy se vada zraku odhalí u doktora, ať už cíleně (špatně vidím, jdu k lékaři), či náhodou (pane Novák, potřebujete brýle…), potažmo se předpokládá, že je v zájmu řidiče být zkrátka fit. Ovšem pokud řidič neví či nedbá, nejde v případě maléru o žádnou omluvu.
Každopádně právě toto období je nejvhodnější pro návštěvu lékaře či optiky, a to právě kvůli kontrole zraku. Totiž ke zhoršování vidění nedochází jen ve stáří, ale už v 35 letech. A je to pravda odvěká, že prevence stojí ve finále méně než případné následky zanedbání.