Článek
Přenesme se zpátky v čase do přelomu 80. a 90. let, kdy minivany byly rodícím se obrovským hitem. Všechno začal Renault (a za oceánem Chrysler), ale na tenhle vlak rychle naskočily všechny automobilky (kromě té nejrodinnější, Škodovky) a začaly je chrlit do světa jako o život. A každý odpovědný rodič musel jeden mít, naplnit ho uřvanými dětmi a nezbytným harampádím až po strop a o víkendu křižovat silnice rychlostí přesně deset kilometrů pod zákonným limitem, aby netrpěl v životě jen on sám, ale také všichni kolem.
Není divu, že se přidalo také studio Italdesign, které na sebe zoufale potřebovalo upozornit. A jak to udělat lépe než šest metrů dlouhou, přes dva metry širokou a dva metry vysokou silniční jachtou z pera samotného Giorgetta Giugiara. Takový pozemní Boeing 747, což podporuje i „dvoupatrové“ pojetí – vpředu na horní palubě bylo centrální pracoviště pilota (který si musel připadat jako vládce světa), za ním seděl palubní inženýr a letuška, vzadu v dolním patře pak byla luxusní klubovna pro další čtyři pasažéry, kteří měli k dispozici pohodlí otočných křesel a pokrokovou techniku v podobě televize s VHS přehrávačem.
Tenhle gigantický minivan – vlastně už spíš minibus – poháněl mocný pětilitrový osmiválec od BMW s výkonem 300 koní, který byl umístěný vpředu uprostřed a napříč. Proto bylo ostatně nutné dvoupatrové pojetí, které činí Columbus zcela nezaměnitelným. Ale takovým tím ne úplně lichotivým způsobem.
I přes veškerou snahu a kreativitu maestra Giugiara (třeba světla podobná pozdějšímu konceptu supersportu Calá, což byl působivý návrh Italdesignu na menšího brášku Lamborghini Diablo) je výsledek přinejlepším bizarní a řeší problémy, které sám vytvořil.
Což vlastně platí pro celé auto, jehož koncept odpovídal na otázky, které však nikdo nepoložil. Vážně nikdo nepotřeboval dvoupatrový minibus s funkcí pojízdné kanceláře. A dokonce ani v obrovitánské Americe, na kterou italské studio cílilo („Columbus“ ji měl pomoci dobýt, chápete?). Na sériovou produkci tedy nedošlo a Columbus se dochoval v jediném exempláři. Což je víc než dost.