Článek
To, že je Bára Seemanová výtečná plavkyně, se všeobecně ví. Už tolik známé ovšem není, že je velká fanynka řízení. „Vždy, když sednu do auta, tak nejdřív vytvořím a vyberu playlist na cestu. To je můj oblíbený rituál a terapie v jednom. Řízení mě fakt moc baví a s hudbou je ještě mnohem lepší,“ poznamenává třiadvacetiletá olympijská naděje, jež každoročně zmákne kolem 13 000 kilometrů. Krásnou plavkyni vyzpovídal Tomáš Hadač.
Co vám nejčastěji hraje v autě?
Je to podle nálady v daný moment. Někdy to jsou české a zahraniční osmdesátky a devadesátky, někdy pop a někdy zase R&B.
Necháte se rychlými songy někdy unést a dupnete na plyn trochu víc?
Rychlé písničky radši přeskakuji. Nechávám si je až do bazénu. Nicméně jsem fanouškem spíše svižnější jízdy.
Takže pokuty sbíráte, předpokládám, nejvíc za rychlost?
To vás možná překvapí, ale za rychlost jsem zatím nedostala ani jednu. Všechny jsou za parkování.
Čím vlastně teď jezdíte?
Momentálně jezdím Toyotou Corollou Cross. Musím říct, že je to můj nový nejoblíbenější model. I když se muže zdát, že se jedná o mohutné SUV, je velice hbité a velice dobře se řídí a ovládá. A to i v centru Prahy. To mě osobně hodně příjemně překvapilo.
Máte s ním spojenou nějakou zajímavou příhodu?
Občas se mi stává, že mi někdo dá vzkaz za volant, že mi fandí. To mi vždy vykouzlí úsměv na rtech a udělá hezký den! Nikdy bych neřekla, že se mi to bude někdy stávat, tak mě to vždy dojme a dodá další motivaci.
V čem se podobá řízení a plavání?
Člověk se musí extrémně soustředit, ale zároveň se při tom uvolnit, nebýt v křeči. Někdy je i potřeba zvolit dobrou taktiku za volantem podobně jako v bazénu, kudy jet a jak si cestu časově rozvrhnout, obzvláště pokud se proplétáte naším hlavním městem.
Když jste například v koloně, zanadáváte si na ostatní účastníky provozu?
Doma mě naučili, abych si z ostatních nedělala hlavu. Zjistila jsem, že mi tenhle flegmatický přístup absolutně vyhovuje.
Najde se však něco, co vás přece jen štve na českých silnicích?
Pokud někdo neumí zipovat. Také kroutím hlavou nad těmi, kteří se na dálnici drží permanentně v levém pruhu. A v neposlední řadě to, když někdo zaparkuje tak, že nemůžu projet.
Trpíte nějakým zlozvykem za volantem?
S tím, jak se neustále přesouvám z tréninku na trénink, tak pořád něco zobu. A to, že mám automat, který se řídí velice pohodlně a snadno, tak v pohodě zvládnu za volantem i svačinu, což mi ušetří spoustu času.
Jak byste se na závěr definovala jako řidička jedním slovem?
Spolehlivá!