Článek
Kdo se chce dopravovat zadarmo, ať chodí pěšky, škemrá u kamaráda o svezení nebo jezdí (na vlastní riziko) na černo hromadnou dopravou. Asi jsme všichni smíření s tím, že potřeba někam se dopravit jinak než vlastními silami něco stojí. Stačí však celkem skromný rozpočet, aby měl člověk jak jezdit aspoň na krátkých trasách.
Pokud tedy hledáte opravdu levnou mobilitu, z čeho vlastně můžete vybírat? Samozřejmě můžete jezdit na kole, ale to je hodně kompromisní řešení. Existují však i motorizované prostředky. Ovšem tam už se nedá počítat, že budou jezdit skoro zadarmo. Některé z nich ale nevyžadují velký rozpočet a opravdu vaši mobilitu zlepší jen s minimálními náklady.
Kola, elektrokola a koloběžky
Výhody: Nepotřebujete řidičák, provoz stojí opravdu málo peněz, rychlé přesuny po ucpaném městě.
Nevýhody: Jen sezonní použitelnost, nic a nikoho neodvezete, upocení z kola budete páchnout, mimoměstské přesuny jsou už velké dobrodružství.
Roční náklady: Jen v rámci stokorun za běžnou údržbu.
Kilometrové náklady: Jezdí prakticky zadarmo (když nepočítáme nabíjení elektrokol).
Popularita elektrokoloběžek (a také elektrokol) roste. Poskytují větší akční rádius a nenadřete se na nich tolik. Provozní náklady jsou pak prakticky nulové. Ale jinam než na krátké cesty po městě se nehodí.
Nejlevnějším způsobem rychlejší přepravy po městě a blízkém okolí je cokoli, na co nepotřebujete řidičák, tedy kolo, koloběžka, případně tyto prostředky vybavené elektrickou asistencí, jejichž popularita raketově roste. Bohužel se podmínky provozu elektrokol a elektrokoloběžek neustále mění, neboť úředníci jsou vždycky za technologickým vývojem opoždění a vždy jim pár let trvá, než zjistí, že je zase něco potřeba omezit a zakázat.
Elektrokoloběžka se dá koupit za deset až dvacet tisíc korun a může mít reálný dojezd 20 až 40 km podle typu a velikosti baterie. Její rychlost umí překročit 25 km/h, což na rychlé přesuny městem naprosto stačí. Můžete si ji s sebou vzít do kanceláře a domů a nemusíte řešit parkování. Samozřejmě nic než batoh na zádech neodvezete, těžko na kole a koloběžce pak pojedete ve dvou. Roční provozní náklady ale mohou pak být i nižší než celoroční „lítačka“ na MHD (pražská stojí 3 650 Kč).
Skútr
Výhody: Bezkonkurenční prostředek do města, nepotřebujete řidičák na motorku, levný provoz, už se s ním dá jet i daleko a ve dvou.
Nevýhody: Omezená použitelnost v zimě, malá přepravní kapacita, potřebujete mít kde ho zaparkovat, riziko odcizení bez důkladného zabezpečení.
Roční náklady: Pojistka zhruba 400 Kč, běžný roční servis do 2 000 Kč.
Kilometrové náklady: Se spotřebou pod 2 l/100 km do 1 Kč na km
Na trhu je obrovské množství skútrů s motorem do 125 ccm, na které nepotřebujete extra řidičák na motorku, pokud máte jen „béčko“. Ve městě jsou jednoznačně nejlepším a nejrychlejším způsobem dopravy mimo místa dobře obsloužená MHD, ale nedají se používat celý rok, potřebujete helmu a pořád mají omezenou přepravní kapacitu.
Zcela upřímně - pokud jezdíte pouze sami a potřebujete vozit maximálně pár věcí v batohu, je skútr do města jednoznačně nejlepší dopravní prostředek. Dokonce se dá provozovat celoročně, snad jen s výjimkou dní s ranní námrazou a když napadne opravdu hodně sněhu. Celoroční provoz v zimě, když se solí, se ovšem na stavu motorky nepodepíše zrovna příznivě, takže takový stroj bude vyžadovat mnohem důkladnější péči.
Popularita skútrů do 125 cm3 (na které vám stačí řidičák na auto a nemusíte kvůli tomu znovu do autoškoly) drží ceny nahoře a i více ojeté kusy oblíbených značek jsou stále docela drahé. Nový značkový „stopětadvacítkový“ skútr stojí 80 až 140 tisíc korun, ojetý s nájezdem kolem 10 000 km ale klidně jen o pár tisíc méně. Levné čínské stroje stojí klidně i polovinu.
S rozpočtem do 50 000 Kč se dá vybírat, ale bude to tak 10 let starý skútr. Kosmetiku moc neřešte, zaměřte se hlavně na technický stav a funkci. Ať moc neklouže variátor, ať má motorka slušné gumy a brzdy a ať funguje startování a elektrika. Vyzkoušejte studené i teplé starty. Běžný skútr do 125 cm3 by měl na rovince jet aspoň 90 až 100 km/h. Pokud se rozjede sotva na sedmdesát, osmdesát, je něco špatně. Levné čínské skútry mají slabší motory a ne takovou výdrž.
Motorka
Výhody: Skvělý prostředek v ucpaném městě, zábavné a rychlé svezení za málo peněz, naučí vás řídit, použitelná i na delší trasy.
Nevýhody: Použitelnost jen po část roku, omezená přepravní kapacita, velká motorka není vyloženě levnější na provoz než auto, potřebujete bezpečné parkování a lepší oblečení na moto.
Roční náklady: Na stroje o objemu přes 500 cm3 stojí pojistka i přes 1 500 Kč, běžný roční servis zhruba 3 000-5 000 Kč (ale i víc).
Kilometrové náklady: 1,50 až 2 Kč na km
I „stopětadvacítka“, na kterou můžete od 16 let s řidičákem A1, může vypadat a jezdit jako dospělá motorka. Tyhle maloobjemové stroje mají opravdu nízké provozní náklady a ve městě jejich dynamika stačí. Samozřejmě mnohem atraktivnější jsou výkonnější stroje, které nejsou pro ostudu ani za městem. U nich už ale provozní náklady rostou. Za 50 tisíc Kč koupíte klidně i velkou a rychlou motorku se silnějším motorem o objemu přes 600 ccm.
Pokud už řidičák na „velkou“ motorku máte, klidně si můžete udělat radost. Moderní motorky jsou velmi spolehlivé stroje a dají se používat každý den i v horším počasí. Stačí jim jen běžná údržba a občas namazat řetěz, když jezdíte pravidelně i v dešti. Samozřejmě v opravdu špatném zimním počasí se tenhle jinak výborný dopravní prostředek realisticky používat nedá.
S rozpočtem 50 000 Kč se dá koupit plno zajímavých motorek. Do města to chce něco lehčího a obratného, třeba Hondu CBF 500, Suzuki SV650 nebo klidně nějaký silnější skútr, na kterém se nemusí řadit. Ale za padesát tisíc koupíte i velký cesťák, jen bude mít hodně najeto. Naprosto skvělé jsou do města malé motorky A1, na které můžete už od 16 let. A i značkový stroj se dá pořídit velmi výhodně.
„Dospělá“ motorka z vás také udělá celkově lepšího řidiče. Naučí vás dávat pozor za ostatní a předvídat. Donutí vás rovněž akceptovat vyšší riziko a svou zranitelnost a také vás vlastně naučí spoléhat se sám na sebe a ne na to, že vás ochrání nějaký zákon a nařízení. Ve městě se pak vždycky dostanete dopředu a v hustém provozu všude dojedete dříve.
Na rozdíl od malého skútru, který odhodíte kdekoli, už musíte parkování trochu řešit, abyste nepřekáželi. Přesto je parkování s motorkou jednodušší než s autem. Další nevýhodou ale je, že už musíte mít pořádnou helmu a chce to i motorkářské oblečení. To na slabém skútru se dá jezdit v obyčejných „hadrech“ a stačí vám jen jednodušší otevřená helma.
Stejně jako u skútrů i u motorek řešte hlavně celkovou funkci a technický stav. Samozřejmě nikdo nechce omlácený pekáč, ale pokud důležité věci fungují, dá se „položená“ motorka s pár oděry koupit velmi výhodně. Protože se už bavíme o výkonnějším a rychlejším stroji, naprosto klíčové jsou tu brzdy a pevnost podvozku. Pozor na vůle v řízení a v kyvné vidlici. Nebezpečná jsou také unavená ložiska v kolech.
Levné auto „za padesát“
Výhody: Přepravní kapacita a skutečně svobodná individuální mobilita nezávislá na počasí.
Nevýhody: Levné ojeté auto je o mnoha kompromisech a jeho provoz stojí nejvíc.
Roční náklady: Podle objemu motoru pojištění 2 000 až 5 000 Kč, roční servis do 10 000 Kč, případně ještě náklady za parkovací stání.
Kilometrové náklady: Okolo 3 Kč na km za palivo
První generace Škody Fabia je auto, které se dá koupit za méně než 50 tisíc korun. A i na dnešní poměry je vlastně slušné. V této cenové relaci se dá pořídit ale mnoho jiných dobrých vozů. Bude to o kompromisech v oblasti dynamiky a komfortu, ale i starší Dacia je pořád lepší než přecpaný zapařený autobus plný kýchajících lidí.
Vás ale asi nejvíc zajímají auta. Co si budeme povídat, auto je prostě nejuniverzálnější dopravní prostředek, s nímž lze bez omezení jezdit celoročně bez ohledu na počasí. Nepotřebujete speciální oblečení jako na motorku a nemusíte zas tolik řešit parkování (protože auto vám nečapnou dva zloději do ruky a nehodí ho rychle do dodávky jako motorku).
Dříve šla koupit slušná auta i za třicet tisíc, dnes je potřeba ten rozpočet navýšit tak na 50 000 korun, aby to za něco stálo. Ale v této relaci je docela dost rozumných ojetin se spolehlivými a nenáročnými motory, které ještě pár let poslouží a vyžadovat budou jen běžnou údržbu. Docela výhodně se dají koupit koncepčně menší a levnější auta, která postrádají některé nezbytné prvky výbavy, třeba klimatizaci nebo centrální zamykání. S nimi by jinak byla o dost dražší.
Levné vozy do padesáti tisíc korun jsme si už představili v samostatném článku (odkaz na něj uvádíme o kousek výše), ale připomeneme ty nejběžnější. Nejrozšířenější je Škoda Fabia první generace, dostupná i v praktické verzi Combi. Levně se dá sehnat Dacia Logan, Renault Thalia, docela dost starších fiatů nebo nějaké menší fordy. Ani třeba starší Renault Clio není špatné auto.
Chtějte jednoduchý benzinový motor bez turba, diesely jsou v této cenové relaci hodně rizikové. Vyhněte se hlavně prémiovým značkám. I když za padesát tisíc koupíte klidně bavorák nebo mercedes se silným motorem a luxusní výbavou, levně se takové auto provozovat nedá.