Hlavní obsah

Festival rychlosti v Goodwoodu na vlastní kůži: Zážitek vymykající se úplně všemu, tohle je povinná četba pro každého fanouška aut!

Foto: Goodwood

O Festivalu rychlosti v Goodwoodu jste nepochybně už slyšeli. A asi také víte, že je to úžasná přehlídka prakticky všeho, co má čtyři (ale i dvě) kola. Jenže, ono je to celé asi tak stokrát úžasnější, než jste slyšeli. A než si dokážete představit.

Článek

Nechci vypadat všeználkovsky nebo nabubřele, ale pro vaši lepší představu, jak je Goodwood neuvěřitelný, asi nemůžu začít jinak – v branži jsem už skoro dvacet let, na několika i hodně exkluzivních akcích jsem už za ty roky byl, hlavně v mých prvních redaktorských krůčcích byl automobilový průmysl ještě zdravý a podle toho vypadaly i akce pro novináře. A to jsem ty úplně nejzlatější roky nezažil (devadesátky byly prý neskutečná divočina i v tomto směru). Autosalony, Formule 1, MotoGP, WRC, to všechno jsem zažil, ale Gooodwood, to je úplně, ale úplně jiná liga.

Navíc, obrovský automobilový nadšenec samozřejmě jsem, ale přiznám se, že takový přehled, jako třeba kolega Honza Matoušek, který byl u každého vystaveného kusu schopný málem odrecitovat kódové označení, skutečně nemám. A ani nejsem zarytý fanoušek do youngtimerů a veteránů, já spíš ty závoďáky… A stejně jsem po celém Goodwoodu chodil jak v Jiříkově vidění a s otevřenou pusou, že tohle snad není možné. Bylo.

Namátkou…

Pojďme si po mém chvástacím okénku udělat alespoň rychlý exkurz, takový stručný výběr toho, na co jsem v Goodwoodu narazil. Abyste konečně měli trošku přehled, proč se tady tak rozplývám.

To třeba tak jdete paddockem závodních aut a najednou, pod úplně obyčejným stanem, bez jakékoliv ochrany nebo dodatečného oplocení, stojí Ferrari 250 GTO. Auto, které se prodává za 1,7 miliardy korun, bylo v Goodwoodu zaparkované jako… no, prostě úplně normálně, navíc v sekci, která byla stranou hlavního dění. Zkrátka Ferrari 250 GTO takhle postává v rohu, ze stran na něj prší a další kolega, kamarád Franta Dvořák, neodolá a na miliardové auto si sáhne. Nikdo mu samozřejmě nic neřekl, protože nikdo u auta jednoduše nebyl.

Foto: Martin Machala

Ferrari 250 GTO. Jedno z nejdražších aut světa stálo v Goodwoodu takto bezprizorně.

A pak jsem šel kousek dál, na takový nenápadný travnatý kopeček, tahle sekce tedy měla honosné jméno Cartier Style, ale znovu – parčík, kde bylo bez ladu a skladu pohozeno dvacet třicet aut, opět bez jakékoliv další ochrany. Dokonce ani před počasím, žádný stan, žádná ochranka, žádný vymezený prostor, kam už se nesmí… A teď, omluvte můj omezený devadesátkový vkus, ale já níže zmíněné modely měl jako modýlky nebo plakáty – takže, bez dechu jsem zíral na Bugatti EB 110 GT (zde především!), McLaren F1 (netušil jsem, jak je ve skutečnosti kompaktní), nádherné Lamborghini Diablo (proč jsou současná lamborghini tak nevkusná?) nebo ultravzácné Porsche 911 GT1. A jenom o kousek dál, na samostatném podstavci, nejnovější Singer DLS Turbo. Bože!

Foto: Martin Machala

Nejnovější Singer DLS Turbo.

A tady jsem už brečel

Rallye sleduju někdy od dob, kdy Škodovka trápila mnohem výkonnější soupeře v mistrovství světa, Emil Triner a Pavel Sibera, to byli moji hrdinové. A když pak v roce 1999 poprvé vyjela Octavia WRC, byl jsem k Eurosportu vyloženě přikovaný. Do toho první vydání legendární hry Colin McRae Rally a na celoživotní lásku bylo zaděláno.

A teď si tak jdete goodwoodským panstvím, vzpamatováváte se ze zážitku s Ferrari 250 GTO a kolekce od Cartiera a skoro minete nenápadné parkoviště s několika stany. Nebýt jakéhosi nastartovaného speciálu se slibným zvukem, asi bych k malému parkovišti ani neodbočil. Životní chyba by to byla! Protože – Toyota Corolla WRC posádky Sainz/Moya, Colinův Focus WRC se startovním číslem z Rally Acropolis 2002, potom jeho úchvatná Impreza a pak další Impreza, teď už WRC a s nezapomenutelným Tommim Mäkinenem na bočním okénku. Dále už novější Focus WRC Jariho-Matti Latvaly (svezení s ním ve Fiestě WRC patří k mým životním zážitkům) a o kousek vedle aktuální Puma Rally1, u níž lehce znuděně postával Ott Tänak. Přitom si o dosavadním průběhu šampionátu mohl popovídat se svým kolegou-soupeřem, Thierry Neuville se u své i20 N Rally1 nudil jenom o pár metrů vedle. Já měl fakt na krajíčku…

Foto: Martin Machala

Jak já tohle auto zbožňoval! Colinův Ford Focus WRC, tento konkrétní kousek startoval mimo jiné na Rally Acropolis v roce 2002.

Slavný závod do vrchu na kraťoučké trati

Tohle také určitě znáte. Jistě dobře víte, že každý rok se v Goodwoodu závodí na kraťoučké trati. Říkají tomu Hillclimb, ale pokud si pod „závodem do vrchu“ představíte třeba Ecce Homo, zde velmi uberte. V prvé řadě je trať skutečně krátká, jak jsem už napsal, měří jenom necelých 1,9 kilmetru. A za druhé, převýšení je skutečně minimální, typický závodník-vrchař by tuto mírně nakloněnou rovinu za vrch určitě nepovažoval.

Ke Goodwoodu však tento „závod“ neodmyslitelně patří a hlavně – o čas tady jde až ve druhé řadě (mimochodem, rekord drží vozítko McMurtry Spéirling, které trať profrčelo za 39,08 s). Hlavní jsou auta, jež si z přilehlých tribun a strání můžete prohlížet.

Foto: Martin Machala

Držitel rekordu Hillclimbu v Goodwoodu - raketka McMurtry Spéirling.

Stejně jako v případě celého Goodwoodu šlo i v rámci Hillclimbu o absolutní všehochuť. Pořadatelé sice v jednotlivých časových slotech avizovali různé tematické celky, občas se jim ale do programu vklínilo pár aut, která s tématem zjevně nesouvisela. Třeba do supersportovního stintu se tak „naboural“ Renault Austral, jenž byl vůbec častým hostem v nejrůznějších relacích.

Foto: Goodwood

Takto odstartoval čtvrteční Hillclimb samotný Charles-Gordon Lennox, jedenáctý vévoda z Richmondu a zakladatel Festival of Speed v Goodwoodu. Letos se konal třicátý ročník.

Oslava 75. výročí značky Porsche však byla dodržena beze zbytku a byla… neuvěřitelná. Do vrchu se tak hnalo samozřejmě Porsche 356, několik slavných speciálů z Le Mans (včetně toho nejnovějšího, ten se sice porouchal, zase to ale byla stylová příležitost pro akci traktůrku Porsche) a pochopitelně také celá plejáda 911 včetně závodních specifikací. Po výšlapu do cíle se pak všechna porsche sjela před slavnou goodwoodskou sochu (kus obřího umění, z jehož ocelového spletence „vystřelují“ zavěšená auta, ta jsou skutečná, žádné makety), organizátoři spustili živou smyčcovou verzi Kashmir od Led Zeppelin, odstartovali ohňostroj a ta pravá Porsche 75 let party mohla začít!

Hned po Porsche se na proslulý kopec (dobře, řekli jsme si, že spíš kopeček) vydal se svou partičkou Hyundai. Ten se Goodwoodu účastnil poprvé a přivezl velmi zajímavou novinku – svůj první ostrý elektromobil Ioniq 5 N. O něm jste už na Garáži četli, kromě něj se na trati lemované balíky slámy (k atmosféře Goodwoodu se tento „bezpečnostní“ prvek hodí skvěle, o jeho funkčnosti ale úplně přesvědčený nejsem) předvedl třeba i driftovací speciál právě na základě Ioniqu 5 N nebo Ioniq 6. Chybět nemohl pochopitelně ani Thierry se svou i20 N Rally1. Člověk by řekl, že na typickém a stokrát viděném kolečku pálení pneumatik není co vymyslet, ale jak tenhle pětatřicetiletý Belgičan dostal auto do smyku… vzorové přenesení hmotnosti na brzdách a pak nádherně plynulý přechod do kolečka. Ono to takto napsané nepůsobí nijak zvlášť složitě a efektně, Neuville „jenom“ udělal vše správně. Ale tak krásně elegantně a na centimetry přesně! Golfový švih je u profíka také úžasně ladná záležitost, jiný u toho ale zase vypadá, jako by mu něco bylo. Velmi pěkné defilé si Hyundai připravil pro svoji goodwoodskou premiéru.

Foto: Goodwood

Svoje závodní speciály ukázal v Goodwoodu i Hyundai.

A takto bych mohl napsat knihu

Když teď po sobě článek čtu, nejsem ani náhodou spokojený. Přijde mi, že se mi nepovedlo na „papír“ přenést ani promile goodwoodské atmosféry. Fotky pomůžou jenom trochu, těch jsem za těch třicet let Goodwoodu viděl nepočítaně, záznamů z Hillclimbu pochopitelně také. Ale na tento zážitek mě nedokázalo připravit nic. Budete se tam muset podívat. Zcela vážně. Pokud jenom trochu můžete, neváhejte.

Foto: Goodwood

V Goodwoodu jste letos mohli potkat i Micka Schumachera.

A mohl bych pokračovat dál, ty dva dny by vydaly na knížku. Nezmínil jsem třeba ještě nejnovější specifikace speciálů pro Le Mans (kde jinde si můžete sáhnout na zvláštně tvarované koncové svítilny Peugeotu 9X8 Hybrid Hypercar?), na stejném místě jsem si mohl prohlížet i monoposty Formule 1, stačilo si vybrat jenom dobu, která vás zajímá. Chcete trávit čas u formulí posledních generací? Není problém, oni vám k nim mechanici něco rádi řeknou. Nebo stále vzpomínáte na Ayrtona Sennu? V Goodwoodu byste měli hned několik příležitostí, kde si vzpomínky oživit, narazil jsem minimálně na dva monoposty nezapomenutelného Brazilce.

Při procházce panstvím jste mohli potkat také „pár“ zajímavých osobností – Sebastian Vettel zde proháněl své formule na udržitelné palivo, Francesco Bagnaia ukázal svoji nejnovější Ducati z MotoGP, návštěvníky pozdravil i Giacomo Agostini, hned v několika autech se závodem do vrchu prohnal Rowan Atkinson, úsměvy rozdával Jenson Button nebo Mick Schumacher… Mimochodem, letos byl v Hillclimbu nejrychlejší Marvin Kirchhöfer s McLarenem Solus GT s časem 45,34 sekundy (připomínám rekord McMurtry Spéirling za 39,08 sekundy).

Do Goodwoodu se zkrátka musíte podívat. Takže si pište – ročník 2024 se bude konat 11. až 14. července, prodej lístků startuje 6. listopadu. Lepší akce pro milovníky aut neexistuje!

Související témata:
Načítám