Článek
Co si představíte, když se řekne „autíčko pro děti“? Šlapací autíčka z dob socialismu, jednoduché odrážedlo nebo moderní elektrická auta pro děti, licencovaná podle skutečných modelů? V éře prvního velkého rozmachu japonského automobilového průmyslu na to v zemi vycházejícího slunce šli trochu jinak – využili techniku tehdejších aut pro dospělé k tomu, aby vyrobili i malou sérii roztomilých autíček pro děti.
Maličké stylové kupé Datsun Baby je totiž miniaturním autíčkem, které Nissan vyvinul jménem své značky Datsun z malého pick-upu Cony Guppy japonského výrobce Aichi Machine Industry pro zábavní park Kodomo No Kuni v Jokohamě. Celkem vzniklo 100 exemplářů, které Nissan dodal do dětského parku v letech 1964 až 1965, přičemž cílem projektu bylo připravit děti na nebezpečí japonských silnic se stále hustějším provozem.
Celkem stovka malých Datsunů Baby učila japonské děti základy bezpečného řízení vozidla
Japonské děti se navíc v malých Datsunech učily základům bezpečného řízení a ovládání vozidel už v raném věku. A další důvod, proč je zrovna Datsun Baby jedním z nejzajímavějších dětských autíček, se ukrývá v jeho konstrukčním základu. I když je dětským autíčkem z poloviny šedesátých let minulého století, se svou technikou zaujme i vedle opravdových aut.
S designem inspirovaným tehdejšími sporťáky technicky vycházel z drobounkého pick-upu Cony Guppy a kombinoval dvoutaktní jednoválec AE82N o zdvihovém objemu 199 cm3, maximálním výkonu 7,5 koně (5,5 kW) při 5 000 ot./min a točivým momentem 12,7 newtonmetru s automatickou převodovkou a nezávislým zavěšením všech kol. Datsun Baby vážil 430 kilogramů, s omezovačem rychlosti jezdil až 30 km/h a zpomaloval bubnovými brzdami na všech kolech.
Před pár lety si Nissan zrenovoval červený exemplář s pořadovým číslem 100 a zařadil jej do své vlastní sbírky
Datsun Baby tedy sice vypadá jako vtipné autíčko pro děti, ale pro automobilový průmysl i silniční dopravu v Japonsku měl významný přínos. Z dnešního pohledu je navíc o to zajímavější, protože využíval technická řešení, která ani v současnosti nejsou standardem všech sportovně laděných aut – nezávislé zavěšení předních kol tvoří lichoběžníková náprava, napomáhající přesnému vedení kol. To je technika, jakou využívají i sportovní auta jako Honda S2000 nebo Mazda RX-8.