Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Možná víte, že poslední osobní tatrovku představuje model 700 vyráběný v letech 1996 až 1999. Poslední verzí bylo provedení 700-2, které se od staršího modelu lišilo větším a výkonnějším motorem. O pohon se staral 4,4litrový osmiválec s výkonem 172 kW.
Tatra 700 přitom byla jen evolucí legendární Tatry 613, jejíž produkce odstartovala v roce 1974. A prodejní trhák to nebyl, za tři roky produkce vzniklo jen několik desítek kusů - dostupné zdroje uvádějí různá čísla, od 62 přes 69 až po 75 exemplářů. V roce 1999, před nějakými 25 lety, výroba skončila. To byl také šlus pro osobní tatrovky.
Zajímavá auta kopřivnické automobilky ale mají stále svoje příznivce a pro některé z nich je jejich odkaz tak silný, že jim věnují víc než pouhé fanouškovství. Do této skupiny patří také český designér Jan Petružela, který několik let pracoval na konceptu osobní tatrovky pro moderní dobu. Svou vizi, pojmenovanou Tatra 60E, dokončil nedávno.
Tatra 60E od českého designéra.
„Osobní tatry, hlavně modely 603 a 613, mám rád od dětství, a když automobilka přestala - z pochopitelných důvodů - s jejich výrobou, byl jsem z toho smutný. Byly to zajímavé vozy s vlastním charakterem a s ukončením jejich produkce přišel automobilový svět o část rozmanitosti. Vždycky jsem si říkal, že by se mohl najít někdo, kdo by byl ochoten investovat prostředky do obnovení alespoň malosériové výroby. Zvlášť v dnešní době, kdy lidé kupující luxusní vozy touží po něčem výjimečném a neokoukaném, by si mohla moderní osobní Tatra nějaké zákazníky najít,“ říká Jen Petružela.
Jan Petružela
Jan Petružela se narodil v roce 1985 a jak říká, o auta se zajímá celý život. „V dětství jsem je začal kreslit a na konci střední školy jsem se dostal krátce do kontaktu s designérem Pavlem Huškem, který byl z oboru první, kdo mé výtvory viděl. V prvním a druhém ročníku studia na Fakultě dopravní ČVUT v Praze jsem navštěvoval hodiny designu, které vedl Václav Král. Ten měl k designu úplně odlišný přístup než pan Hušek, naučil mě dbát na techniku a ergonomii. Po jeho smrti převzal výuku předmětu Stanislav Hanuš,“ vypráví.
Po dokončení magisterského programu v roce 2011 začal pracovat jako modelář 3D povrchových ploch v Mladé Boleslavi u firmy MBtech a na konci roku 2014 v rámci společnosti přešel do Německa, kde pracuje i nyní. Firma se po změně majitele přejmenovala na Akkodis.
Jan se podílel na modelování vozidel značek Mercedes-Benz, Volkswagen, Rolls-Royce a BMW, autobusech Mercedes-Benz a Setra, interiérech i exteriérech, konceptech i produkčních vozidlech.
Práci na vlastním konceptu zahájil v roce 2019. „Dotáhnout model na prezentovatelnou úroveň, kdy jsem si po několikaměsíčních pauzách říkal, jestli má cenu se k projektu ještě vracet, byla nakonec největší výzva,“ prozrazuje v Německu žijící český designér.
Nakonec projekt do konce dotáhl. A my v redakci jsme jedině rádi, jeho představa moderní osobní tatrovky podle nás vypadá skvěle!
Tatra 60E představuje pět metrů dlouhý liftback s krátkým předním převisem, zadním dlouhým, „sebevražednými“ zadními dveřmi a několika detaily, které jasně odkazují na historické modely kopřivnické automobilky.
„Při návrhu proporcí jsem se inspiroval u Tater 87 a 603, přední partie kombinují prvky modelů 603, 613 a 600. Boky trochu napodobují „šestsettrojku“ - zejména chromová lišta ukrývající kliky dveří, která přechází do prolisu, jenž svým tvarem odkazuje na kapsy pro nasávání vzduchu na Tatře 603. Tento tvar se opakuje i na bočním prosklení v oblasti D-sloupku, kde končí chromová lišta vycházející z krytů kamer,“ popisuje Jan Petružela.
Výrazný detail představuje zadní ploutev, prvek známý z několika historických tatrovek. „Integroval jsem do ní brzdové světlo, část ploutve by navíc mohla fungovat i jako anténa,“ říká Jan, který upozorňuje ještě na zadní difuzor a kola s aerodynamickými kryty odkazující na Tatru 613.
Na zádi zaujme hlavně charakteristická ploutev.
„Exteriér je podle mě hotový na takové úrovni, že by se dal vyfrézovat prototyp, který by měl otvíratelné dveře a přední i zadní kufr. Musely by se jen vyřešit šedé zóny u kufru, u dveří už základní plochy jsou. Osy otáčení pantů jsou předběžně definovány, okna by měla jít stahovat. V interiéru jsou vymodelována jen sedadla inspirovaná Tatrou 613. Palubní deska, volant, výplně dveří a kryty sloupků jsou jen základní objemy, pro které ještě nemám žádný návrh,“ dodává designér.
„Pro malosériovou výrobu by auto potřebovalo ještě několik optimalizačních smyček, standardní B-sloupky, zmenšení kol, možná i zrcátka místo kamer… A samozřejmě interiér. Seznam úprav není krátký,“ usmívá se Jan Petružela.
Že svou vizi koncipoval pro moderní dobu, potvrzuje také pohon. Designér tatrovku navrhl jako elektromobil. „Elektrický pohon je teď prostě in a jiný se v konceptech skoro neprezentuje. O tom, jestli je to správně, nebo ne, se asi lze hádat… Elektropohon každopádně nabízí větší svobodu při dimenzování úplně nového auta. Teoreticky vzato, vidlicový osmiválec by se dozadu asi vešel, ale muselo by se například vyřešit chlazení,“ říká Petružela.
A proč zvolil označení Tatra 60E? „Písmeno E odráží elektrický pohon, ale také představuje obrácené číslo 3, takže trochu navazuje na Tatru 603. Ostatně i font na registrační značce jsem vybral schválně tak, aby se to dalo takto interpretovat.“