Článek
Designová hala ve vývojovém centru v Mladé Boleslavi poblíž řeky Jizery patří k nejtajnějším pracovištím zdejší automobilky. Není divu, protože právě tady vznikají studie a koncepty pro výstavy a modely budoucích vozů, které lidé na silnicích uvidí za dva, tři roky. Do haly pro exteriérový design se mimochodem vejde až sedm modelů v životní velikosti, na nichž pracují desítky lidí.
A přestože se při výrobě automobilů čím dál více používají digitální technologie, pořád je potřeba některé věci vytvářet ve fyzické podobě v měřítku 1:1. Menší modely se dělají jen výjimečně, protože by na nich nevynikly detaily.
„Fyzické modely jsou pro nás stále nesmírně důležité. Dotyk lidské ruky je totiž v tomto případě nenahraditelný. U modelů ladíme detaily, které nám v digitální podobě mohou uniknout,“ říká Martin Bogner, vedoucí týmů designových modelářů připravujících digitálních i fyzické modely. „Fyzické modely také stále slouží ke schvalování finálního designu vozu na úrovní vedení Škoda Auto i koncernu Volkswagen. I tyto prezentace náš tým zajištuje,“ dodává Bogner.
Na začátku jsou 3D data od designérů. Právě z nich vznikají hliněné modely, doplněné řadou na míru vytvořených takzvaných vkládaných dílů. Ty jsou k nerozeznání od těch ze skutečného auta, u exteriérových dílů jde například o mřížky masky chladiče, světlomety, ráfky kol a další obdobné detaily. A v interiéru hliněného modelu je vkládaných dílů, zhusta tištěných na 3D tiskárně, ještě mnohem více.
Hlína se nanáší ohřátá na 50–60 °C.
Samotný hliněný model se staví pomocí frézovacích strojů, zatímco dříve vývojáři hliněné modely tvořili jen rukama. Samotná hlína se nanáší na ocelový rám s pěnovými prvky, protože model jenom z hlíny by byl velice těžký a velká hmota hlíny by mohla praskat. Hlína z pece má teplotu 50 až 60 stupňů Celsia, takže je při aplikaci velice tvárná a vytvrdne až po vychladnutí na běžnou teplotu cca 20 °C.
Po vyfrézování základních tvarů na chystaném novém autě začnou pracovat modeláři a pomocí škrabek „zjemňují“ původní linie. Výsledek jejich práce je naskenován do 3D modelu a slouží pro další případné frézování nebo pro digitální prezentace.
Výroba hliněných modelů zaměstnává desítky lidí.
Mimochodem, nezdá se to, ale hliněný model váží několik tun. Exteriérové modely dostávají dokonce lak nebo jsou potaženy speciální fólií. Od skutečného auta je tak rozeznáte až při pohledu zblízka.
Hard model nepoznáte od skutečného vozu
Kromě exteriérových modelů se tvoří také interiérové „moduly“. U nich je množství vkládaných dílů podstatně větší. Některé díly, třeba páčky pod volantem nebo samotný věnec volantu, by z hlíny ani vyrobit nešly a většinou se tvoří na 3D tiskárnách nebo se vyrábí ručně. A pozor: díly se i lakují, k tomu mají ve vývojovém centru vlastní lakovnu.
„U interiéru je potřeba řešit texturu mnoha povrchů a třeba mřížky ofukovačů a jiné detaily by vymodelované pouze z hlíny v podstatě splývaly se zbytkem kabiny,“ uvádí Vlastimil Pažout z vývojového centra.
Výroba hliněných modelů automobilů – fyzické modely chystaných vozů jsou nenahraditelné
Kromě hliněných modelů se vytváří i takzvaný hard model. Ten je vyroben z pevných materiálů, je k nerozeznání od skutečného a slouží k nejrůznějším prezentacím v rámci interních oddělení Škoda Auto nebo u externích dodavatelů.
„Chrom musí být chrom, světlomet svítí a model je dokonce pojízdný. Je to model na vrcholu pyramidy, ten prezentujeme v rámci koncernu, konzultujeme s ostatními značkami nebo ukazujeme vybraným partnerům,“ říká Pažout.
A co se děje s hliněnými prototypy poté, co se transformují v sériovou produkci? Většinou putují do klimatizovaného skladu a typicky jsou využity při přípravě modernizace. Pak jejich životní pouť končí možná nedůstojně: zničením a následnou recyklací použitých materiálů.