Článek
Vůz Lamborghini Miura asi netřeba představovat automobilovým fanouškům. Model Miura můžeme prohlásit za první skutečný supersportovní vůz, který se právě díky tomu těší značné oblibě mezi bohatými automobilovými sběrateli. Produkce začala v roce 1966 modelem P400. Čtyřstovku poháněl motor V12 3,9 l o výkonu 350 koňských sil. O dva roky později byla v Turíně představena veřejnosti Miura P400S. Toto vylepšené provedení, co do vzhledu i techniky, nabídlo majitelům o 20 koní silnější motor ve srovnání s P400. Roku 1971 spatřila světlo světa Miura SV. Její přepracovaný motor nabídl 385 koní a maximální točivý moment činil 400 N.m. Změny se dotkly i podvozku, kde na první pohled upoutaly pozornost širší pneumatiky Pirelli. Provedení SV už můžeme počítat mezi vzácné a zvlášť ceněné, neboť produkce čítala pouhých 150 kusů z celkového počtu cca 760 všech vyrobených miur.
Nezpochybnitelným milníkem bylo provedení Jota, které vzniklo na popud testovacího jezdce Boba Wallaceho. Tento na kost oholený a přepracovaný model s mnoha aerodynamickými a ryze funkčními prvky definovala dvě, vlastně tři čísla. Hmotnost vozu klesla o neuvěřitelných 360 kilogramů. Výkon povyrostl na 418, dle některých zdrojů až na 440 koňských sil při 8800 ot./min. Poslední číslo – jedna - uvádí počet vyrobených kusů. Tehdejší finanční problémy, které provázely automobilku Lamboghini, nedovolovaly vyrábět takový speciál, jakým Jota byla. Další smutná zpráva je, že se vůz v původním stavu nedochoval, neboť jej nový majitel naboural tak silně, že shořel. Uklidnit nás tak může fakt, že posléze vzniklo několik replik.
Když vynecháme neuvěřitelně šarmantní P400 Roadster v bledě modrém laku a zůstaneme u hardcore provedení Miury, pak musíme připomenout další extrémně vzácnou verzi – SV/J. Ta byla jakýmsi duchovním pokračovatelem Joty, na kterou odkazovala svými spoilery, plastovými kryty světel namísto výklopných, širokými pneumatikami, jedním stěračem, otevřenými výfuky a značně posíleným motorem, pyšnícím se výkonem 420 koňských sil. Verze SV/J vznikla celkem v šesti kusech, z nichž jen jeden byl zcela nový, zbylých pět se pak zrodilo přestavbou verze SV.
Lamborghini Miura SVR
Krkolomný příběh a cesty osudu zažil model SVR. Toto provedení se narodilo jako Miura S v zeleném lakování a s černým interiérem. Automobil vystřídal v rodné Itálii několik majitelů, než se dostal do rukou německého vlastníka. Ten se vzhlédl v provedení Jota (jak překvapivě, že?) a chtěl po automobilce Lamborghini, aby mu vůz upravila do příslušné podoby, což se nakonec stalo roku 1976. Krátce na to byl skvost prodán do Japonska, kde se začal psát jeho mytický příběh předlohy pro automobilový komiks Circuit Wolf. Nakonec příběh SVR končí tam, kde začal – v Lamborghini, respektive v restaurátorském oddělení Polo Storico. Tam vůz prošel důkladnou péčí trvající devatenáct měsíců. Dnes je Miura SVR opět ve stavu, který odpovídá novému kousku. Jedinou odlišností oproti originálu jsou závodní bezpečnostní pásy, což je drobnost, kterou jí automobiloví fanoušci jistě rádi prominou.