Za veterány od BMW nemusíte do Mnichova, stačí jet do Brna

Příběh vzniku muzea a vlastně jednoho velkého kultu nadšenců do BMW na Moravě má na svědomí primárně jeden muž – Miloš Vránek senior. První listy české motoristické encyklopedie dnes nazvané BMW Renocar Muzeum začala ruka Vránkova psát už v roce 1968 (!), když si tehdy mladý nadšenec zakoupil kabriolet ze 30. let BMW 326, zrenovoval jej, pojezdil, prodal a za utržené peníze (s výrazným finančním přispěním své babičky) pořídil zánovní BMW 1800.

Tím se vlastně zažehla bavorácká vášeň, ovšem zprvu ne pro sbírání, ale pro radost z jízdy. K osmnáctistovce postupně přibývaly další modely, které Vránek tuze rád proháněl po moravských silnicích.

A protože jde o muže-samouka, ač nestudovaný mechanik, začal tyto vozy také servisovat (ve stodole), což vyústilo v to, že se z Vránka stal jeden z nejžádanějších mechaniků specializujících se na auta od BMW. A to prosím všechno v hluboké totalitě…

V podstatě až v letech 1987–1988 začalo sbírání vozů v pravém slova smyslu, posléze vzniklo družstvo Renocar a jedno z prvních oficiálních zastoupení značky BMW v Česku. Dnes se v rozsáhlém brněnském areálu můžete pokochat nejen novými vozy, ale rovněž veterány, a právě ty nás k návštěvě největšího moravského města zlákaly.

Začneme britským modelem Austin 7. Proč? Protože právě z tohoto vozu vycházely v rámci licence vůbec první automobily mnichovské značky, prodávané jako BMW DIXI.

Nelze se nepozastavit u BMW DIXI Ihle, u nějž se vůbec poprvé objevily ikonické ledvinky, které nebyly vůči poměru k vozu vůbec malé. Takže pokud si myslíte, že dnešní obří bavorské ledviny jsou výmyslem nějakého hi-tech marketingového oddělení, zklameme vás. Designéři prostě jen sáhli do hluboké historie a vyslyšeli volání silných trhů (např. amerického).

Řada vozidel je vybavena rovněž registračními značkami, což napovídá, že se s nimi skutečně jezdí. Například rudé BMW 328 Sport se vloni zúčastnilo prestižního závodu 1000 mil československých, zatímco jiného veterána jste mohli (se štěstím) potkat třeba na nějaké soukromé svatbě. Ono když „celý život“ jezdíte mnichovskou prémií, tak si na ženění/vdavky nepůjčíte traktor nebo nějakou škodovku, že?

Koukněte na tohle BMW 503. Na první pohled možná staré obyčejné GT, nicméně hledíte na jednu z vrcholových variant tehdejší řady 5 s osmiválcem pod kapotou. A co víc, jde o šestý vyrobený kus, přičemž prvních pět oblékalo ocelovou karoserii, zatímco modrobílý fešák už má kabátek z hliníku.

Vzácné BMW 329 vybavené karoserií Drauz, jež je odvozena z BMW 326, nabídne ještě jednu zvláštnost, a to originální tovární čalounění z teletiny. Určitě si vybavíte ony laciné zebrované potahy ve vozech porevolučních taxikářů, nicméně tohle je raritní originál a ve finále nepůsobí tak kýčovitě, jako ty opely či mercedesy tehdejších (ale i dnešních) rozvozců osob.

Další impozantní epizodu má svědomí zachovalé BMW 1600-2, co se na Brněnský strojírenský veletrh dostalo z Německa v roce 1967. Toho času u bavorského stánku působil také Miloš Vránek, takže byl vlastně svědkem toho, kdy si předmětný vůz jistý kupec zamiloval a přibližně za tři dny jej skrze Tuzex doopravdy zakoupil.

Vránkovi se totiž tenkrát podařilo Němce přesvědčit, aby šestnáctistovku nevraceli do vlasti a určitým způsobem se zaručil, že právě onen muž bude vážným solventním zájemcem. V roce 1994 pak došlo ke znovushledání, tentokrát když Vránek přebíral od tohoto (zakoupeného) vozu klíče i papíry.

Sportovní Z3 můžete vidět v úvodu nebo na této fotce, kde spolu s maličkou hrdinnou Isettou vítá návštěvníky muzea. Autorem polepu je umělec „Jiří Macht2“ a dílo vyrobené na přání jednoho z členů dozorčí rady Renocaru. Využitím jde vlastně o takový showcar doplňující kulturní prostředí komplexu.

Kam se běžně nedostanete a co (zatím) neuvidíte, se nachází v moderních dílnách společnosti. Snímek na zdi slouží jako předvoj repliky užitkového modelu BMW DIXI Lieferwagen 1929, kterou zde šikovní karosáři od šroubku staví. A jelikož Vránkovi nesnáší fušeřinu, prý si můžeme být jistí, že výsledek bude 100% jako originál.

Do toho vám dáme radu – kdyby se někde náhodou objevilo (třeba v kvízu…), zdali BMW vyrábělo také užitkové vozy, budete vědět, že ano. Dnešní modelová řada bavoraků sice nic takového nenaznačuje, ale minulost se zkrátka také počítá.

Velká premiéra tohoto modelu (níže) je sice ještě před námi, ovšem nám bylo umožněno vám lehce poodhalit, co se chystá. Ve fázi přípravy se totiž nachází kupé BMW 335 – jedno ze dvou vyrobených. Zatímco první je nenávratně ztraceno, toto druhé, jímž mj. jezdil tehdejší starosta Mnichova, čeká (nejspíše) po-renovační premiéra v hlavním BMW Welt. No a potom? Potom se auťák z roku 1943 bude jistě těšit, až jej navštívíte v Brně.

V procesu přípravy se nachází taktéž BMW 1600 GT Glas, jehož produkční život jakožto smíšeniny z komponentů BMW a Glas trval v továrně v Dingolfingu asi rok a půl. Nelze také nezmínit precizní poskládaní všech dílů ležících vedle vozu, což je jistou vizitkou šikovných pracovníků tamních dílen.

Do renocáráckého muzea, spojeného se showroomem BMW Motorrad a MINI, se dostanete každý den mimo neděle, a to od 8:00 do 17:00 hodin. Vstupné se zatím nevybírá, nicméně do budoucna to není vyloučeno, jelikož se plánuje výrazné rozšíření prostor a navezení dalších exponátů, mj. třeba i zachovalé (staré) 850 a dalších skvostů.

Kromě toho si můžete odskočit také do vedlejší budovy, kde se mimo nových vozů nejen divize BMW M dají občas zastihnout i různé mladé „youngtimery“. Během naší návštěvy tam například stála modrá M3 generace E46.

Za parkování se taktéž neplatí, a pokud to D1 dovolí, dojedete sem pohodlně a bez kolon, jelikož se budova zaštiťující krásné veterány nachází relativně kousek od dálničního sjezdu. Pokud byste aut přece jen neměli dost, doporučujeme ještě návštěvu MiniGarage Brno, kde bydlí různé modely v měřítku 1:18.

Faktem zůstává, že sbírka historických vozů umístěná v areálu firmy reflektuje úctyhodný příběh jednoho milovníka značky, co si ze skromné opravny ve stodole vybudoval malé impérium zasvěcené mnichovské automobilce, kterou proslavilo zejména kulaté modrobílé logo a řada technologických pokroků.