Článek
Krásně to v nejnovějším videu popsal Jason Fenske z Engineering Explained, když se pokusil vysvětlit, jak dospěl Motor Trend k onomu dechberoucímu sprintu s Teslou S 100D. Z nuly na sto za 2,28 sekundy. Skoro se tomu až nechce věřit, co? Samotní redaktoři v článku vysvětlují, že bez tzv. rolloutu je čas ve skutečnosti někde kolem 2,5 sekundy - tedy mnohem blíž papírovým údajům Tesly (po posledním updatu by měl nejvýkonnější model umět stovku za 2,42 sekundy). O čem se tu bavíme? Rollout se používá při testování akcelerace - částečně proto, aby se vyrovnal rozdíl mezi startovacími reakcemi a došlo se k "užitečnému" číslu, které lze v reálu napodobit. Princip je jednoduchý. Laserový paprsek snímače míří na střed zadního kola a čas začne počítat až ve chvíli, kdy tzv. vidí druhou stranu vysílače, tj. poté co vůz opustí jeho zorné pole a ujede tak zhruba třicet centimetrů (záleží na průměru kola). Čas se tedy začíná počítat až ve chvíli, kdy už je vůz v pohybu a zrychluje. V dané metodice jde zhruba o dvě, tři desetinky k dobru, které Motor Trend v článku poctivě uvádí. Novináři ale samozřejmě přebírají to hezčí číslo.
A pak je tu ještě jedna finta - my v českých krajích vždycky říkáme z nuly na sto, ale americké testy ve skutečností měří zrychlení na šedesát mil v hodině, což je nějakých 96 km/h. I tady je proto potřeba nějaké ty setinky přičíst. A rázem je z kouzelné hodnoty jen cifra "od oka", kterou nemá smysl v reálném světě zkoušet napodobit, stejně jako je marné se hnát se svým autem za časem, který ten samý vůz zajel na Nürburgringu. Je to opravdu jenom marketing, vypovídající hodnotu má hlavně pružné zrychlení a brzdná dráha - to vás na silnici zajímá nejvíc. I proto by se Tesla měla chlubit spíš tím, že dokáže stejně rychle brzdit jako akcelerovat. Při brždění, kdy notně pomáhá rekuperace, zažijete ještě větší přetížení, jmenovitě 1,18 G. Máte tedy mnohem větší "šanci", že ubrzdíte krizovku. Problém může nastat s autem za vámi, které tak schopné brzdy mít nebude. Ale to už je zas jiná pohádka.