Článek
Turínský autosalon, rok 1955. Tehdy se prototyp Ferrari 250 GT Berlinetta Competizione vůbec poprvé představil světu. Těchto krasavců s dlouhým rozvorem automobilka z Maranella vyrobila všehovšudy pouhých šest kusů. Tehdy jen málokdo tušil, že prototyp závodní berlinetty 250 byl předskokanem velice úspěšného typu 250 GT Berlinetta Competizione „Tour de France“, který stejnojmennému automobilovému závodu dominoval od poloviny padesátých let až do začátku těch šedesátých.
„Aerodynamika je pro ty, kdo neumí udělat pořádný motor,“ říkal vždycky starý pán Enzo Ferrari. Ovšem tohle bylo jedno z prvních Ferrari, kde začal nepatrně polevovat, jak naznačují elegantní a zaoblené tvary
Berlinetta Competizione byla ve své době de facto vrcholem série 250 GT. Takzvaná závodní „berlinetta“, což je prakticky jen elegantnější výraz pro dvousedadlové nebo 2+2 kupé, byla postavena na šasi Tipo 508 s rozvorem 2,6 metru. Pohon zajišťoval legendární 3,0l atmosférický dvanáctiválec Colombo. Podle mnohých na ikonické pověsti série typu 250 GT lví podíl právě Berlinetta Competizione.
Při pohledu na tohle konkrétní auto s číslem šasi 0385 GT se krásně snoubí elegantní vzhled inspirovaný dřívějším typem 250 MM a současníkem 375 MM, zde zabaleným do karosářské varianty Berlinetta, doplněným o ladné zaoblené křivky. 250 GT Berlinetta Competizione bylo koneckonců jedním z úplně prvních Ferrari, u kterých se začalo experimentovat s vědním oborem, který do té doby byl pro většinu výrobců španělskou vesnicí – s aerodynamikou.
Berlinetta 250 GT Competizione měla pár na svou dobu novátorských – a pro závodní auto užitečných – vymožeností. Bylo to například tehdy téměř revoluční nezávislé zavěšení s vinutými pružinami, mělo také „sportovní“ neboli posuvné stahování oken, které bylo v závodech mnohem praktičtější než klasický mechanismus s kličkou. Z pochopitelných důvodů neměla závodní 250 GT ve verzi Competizione ani žádné víko kufru.
Pohon zajišťoval ikonický V12 Colombo o výkonu 230 koní
Model závodní 250 GT byl vlastně i první vlaštovkou úspěšné a dlouholeté spolupráce mezi automobilkou Ferrari a karosárnou Pininfarina – ze série 250 GT Berlinetta Competizione vzniklo pouhých šest kusů, karosérie tří z nich přitom vznikly právě u vyhlášeného Pininfariny.
Příběh prodávaného auta
Prvním majitelem šasi 0385 GT byl jistý Luigi Bertett, svého času předseda automobilového klubu v Miláně. Vůz měl potom ještě další dva italské majitele, než byl v lednu 1964 převezen na Krétu. V roce 1965 však prodělal autonehodu, načež byl na dlouhá léta odstaven.
Nakonec to bylo až v roce 1975, kdy Berlinettu Competizione objevil podnikavý Američan jménem Stephen Barney při svém cestování po Středozemním moři. Auto se mu podařilo zachránit a nechal jej odvézt zpět do jeho rodné Itálie, kde už na něj v Modeně čekali specialisté od Ferrari.
Interiér obsahuje jen to nejnutnější, posez je oproti běžným dvěstěpadesátkám nižší, přesto je velikost volantu stejná. Pedály jsou perfektně rozmístěné pro dávkování meziplynů
Nedlouho po renovaci nechal Barney dopravit Ferrari do své domoviny, kde jej pečlivě uchovával v Severní Karolíně a jezdil s ním jen zřídka. V roce 1983 vůz koupil sběratel Brian Brunkhorst z Wisconsinu, ten jej však později prodal do Německa sběrateli Hartmutu Ibingovi. V obou případech však Berlinetta Competizione sdílela garáž se svými sourozenci – ve sbírkách obou mužů byly tehdy vozy jako typ 250 GTO a další klenoty.
Koncem osmdesátých let se vůz „odstěhoval“ do Japonska a začátkem těch devadesátých se vrátil zpět do Evropy, ačkoliv ne přímo na kontinent, ale na Albion, tedy do Anglie. Tehdy byl vůz z původní stříbrné barvy přelakován na červenou, v roce 1995 pak specialisté z firmy Talacrest provedli generálku motoru. Na konci devadesátek vůz koupil sběratel z Francie. Majitele pak naposledy změnil zhruba před deseti lety, když jej koupil jiný, rovněž francouzský, byť známější sběratel Jean Guikas, který vlastní i stejnojmenný závodní tým.
Ferrari 250 GT Berlinetta Competizione je krásný kus historie značky Ferrari. Stálo u zrodu spolupráce Ferrari a Pininfariny a tento vzácný prototyp, který vznikl v pouhých šesti exemplářích, dnes patří k nejvzácnějším vozům, které opustily brány automobilky. Šasi 0385 GT je ve skvělém stavu a s bohatou historií, navíc čísla šasi i motoru perfektně sedí. I díky tomu si vysloužilo certifikát Ferrari Classiche, a může se tak pochlubit odhadovanou cenou 7-9 milionů eur. Tedy v českých korunách 180-231 milionů. Dražba pod taktovkou aukční síně RM Sotheby's se odehraje 19. listopadu ve Francii.