Výročí 40 let Interserie v Mostě: První západní závody u nás

První závod možná pořadatelé získali jen proto, že z dnešního pohledu v té době procházela Interserie krizí, zmizely Porsche 917 a byla jen soubojem soukromníků. Jenže i tak to byl pro nás zážitek, kde jinde bychom viděli sportovní vozy s motory Ford Cosworth DFV z tehdejší formule 1, či osmilitrové McLareny ze severoamerického seriálu CanAm? Už od druhého mosteckého ročníku se navíc vrátily špičkové prototypy Porsche, které pak psaly zlatou éru Interserie v letech 1979 – 1994, kdy byl závod každoroční součástí mosteckého programu!

Počty diváků začaly rapidně vzrůstat ze třiceti až na sto tisíc, lidé přijížděli nejen z celého Československa, ale i z dalších východních zemí, hlavně z tehdejší Německé demokratické republiky. Zaskočilo to i samotné západoněmecké promotéry, obrovský zájem se jim pochopitelně líbil, protože závody Interserie se jinde jezdily jen pro hrstku nadšenců a přátel závodníků, nemluvě o finančních výhodách, když svou jednu marku měnili za osmnáct korun československých! Tak se stalo, že Interserie zůstala každý rok vrcholem sportovního programu na mosteckém autodromu, kam se přestěhovala krátce po jeho vybudování v létě 1983.

První čtyři ročníky 1979 – 1982 se ovšem jely na kuriozním původním okruhu u nádraží, jehož součástí byl i skutečný most a základem zavřená dvouproudová silnice dálničního typu, jež dodnes tvoří obchvat města Mostu. Zájem příznivců motoristického sportu zvýšila účast československých závodníků. Už ve druhém ročníku dojel Miran Velkoborský ve dvou jízdách druhé divize na pátém a čtvrtém místě, a to startoval s domácím výrobkem MTX 2-03 Ford, spyderem z plzeňského Metalexu. S podobným vozem se o rok později blýskl také Jaroslav Petrák, ale největší želízko v ohni Miroslav Adámek si dokonce dokázal vypůjčit silné vozy první divize, s nimiž proháněl i ty nejrychlejší...

Zakladatel seriálu Gerhard Härle chtěl představit nejrychlejší sportovní prototypy s pětilitrovými motory a ještě větší automobily CanAm (až osmilitrové osmiválce), které jinak v Evropě nemohly jezdit (od 1972 byly i sportovní prototypy omezeny na tři litry objemu motoru). Zpočátku závody ovládla monstra Porsche 917 s pětilitrovým dvanáctiválcem, jaká vyhrála dvakrát 24 h Le Mans 1970 a 1971, prvním mistrem se v roce 1970 stal Němec Jürgen Neuhaus. To se ještě Interserie u nás nejezdila, po sportovních prototypech Porsche 917 přišly jejich evoluce 917/10 Turbo s přeplňovanými motory, Létající Fin Leo Kinnunen dobyl tři mistrovské tituly, pak ho vystřídal Švýcar Herbert Müller. Když pětilitrům došla homologace, nastoupil poprvé tým Reinhölda Joesta (šéf osobně vyhrál ročník 1978 na Porsche 908/3 Turbo).

Na přelomu desetiletí, kdy Interserie dorazila do Mostu, však už vládli soukromníci, hlavně s automobily TOJ (Team Obermoser Jörg), než se vrátil Joest Racing s novými Porsche 908, 936 a nakonec 956, které se na mostecké trati objevovaly jen krátce poté, co triumfovaly v závodech mistrovství světa včetně 24 h Le Mans.

Zatímco soukromníci Kurt Lotterschmid a Norbert Przybilla využili šance, po roce 1980 už ji proti Porsche neměli, ale stále patřili k jejich rychlým soupeřům. Vůbec první ročník v Mostě 1979 vyhrál jistý Norbert Przybilla, německý závodník narozený v únoru 1943 v polské Bytomi, jehož závodní TOJ SC306 používal třílitrový osmiválec Ford z tehdejší formule 1. Interserie však měla dvě divize, v nichž jezdci sbírali body. Znamená to, že Kurt Lotterschmid (později stavitel supersportů Lotec), se stal mistrem v první sezoně 1979, kdy se jelo také v Mostě. Nasbíral celkem o pět bodů více než Przybilla, třetí skončil Peter Hoffmann s osmilitrovým McLarenem M8F Chevy, jenž sice vládl závodu v Mostě, ale ve čtrnáctém kole se mu rozpadla převodovka!

Vozy Porsche znamenaly jinou ligu. Reinhöld Joest, později šéf vítězného týmu Audi Sport ze 24 h Le Mans, osobně usedal za volant, a tak se po součtu časů stal celkovým vítězem druhého závodu v Mostě. V jedné jízdě dojel druhý za týmovým kolegou Volkertem Merlem, ve druhé třetí za Przybillou a Hoffmannem, když byl závod zkrácen pro déšť. Bylo to jeho poslední vystoupení v Mostě za volantem, další dva ročníky tam pro tým Joest Racing vyhráli bývalý jezdec formule 1 Jochen Mass (1981) a francouzský šampion Bob Wollek (1982). Převahu svého Porsche 936 Turbo potvrdil Wollek nejen vítězstvím start – cíl v první jízdě, ale když ve druhé po hodinách klesl na poslední pozici, probil se ve čtrnáctém z dvaceti kol opět na první příčku a obhájil vítězství o pouhých 0,51 sekundy před Norbertem Przybillou.

V létě 1983 přešla Interserie stejně jako jiné mostecké závody na zcela nový autodrom za městem, vytvořený rekultivací někdejší výsypky povrchového dolu. Jak se tehdy podařilo záměr prosadit a realizovat, je skutečně obdivuhodné, na druhé straně za minulého režimu byly aktivity občanů omezeny, a tak mnozí rádi přiložili ruce k dílu. Interserie vyvrcholila nejrychlejšími závody v Mostě do konce 80. let, ovšem v 90. už přišla o svoji úroveň, když se po smrti populárního promotéra Paula Göpperta změnila na podivný šampionát, kde jelo všechno možné včetně malých formulí a pak neslavně zanikla.

Její vrcholnou formu jsme však v Mostě zažili v letech 1979 – 1999, na českém okruhu přežila až do roku 2003. V letech 1983 – 1993 zde startovaly největší hvězdy automobilových závodů, a to včetně jezdců formule 1 a vítězů 24 h Le Mans! Pamatuji si, jak jsem tam dělal rozhovory s Henrim Pescarolem, čtyřnásobným vítězem 24 h Le Mans; Paolo Barillou, potomkem výrobců špaget, jezdcem formule 1 a vítězem 24 h Le Mans 1985; Dannym Ongaisem, havajským Králem dragsterů a pozdějším jezdcem formule 1 a Indy Cars; Klausem Niedzwiedzem, vítězem ročníku 1984 s kuriozním prototypem Ford C1/8 Zakspeed; a mnoha dalšími. V roce 1986 přivedl Ongaise do Joestovy stáje československý emigrant Vašek Polák, za jehož tým Vasek Polak Racing mimo jiné závodil v CanAm i budoucí mistr světa Jody Scheckter. Pan Polák překvapil perfektní češtinou, jako kdyby přijel ze Žižkova a nikoli po téměř čtyřiceti letech z Kalifornie.

Za to, že jsme u nás mohli vidět nejrychlejší sportovní prototypy, patří mosteckým pořadatelům velké díky! Ještě v letech 1993 – 1994 tam nasadil tým Porsche Kremer špičkové vozy, ale hranice se otevřely a s nimi přišly nové možnosti. Diváků ubylo, Interserie se vrátila pouze jako klubovní závody, ale i tam naši jezdci slavili zajímavé úspěchy. Nepřekonané zůstanou výkony Miroslava Adámka, který nedávno v plné svěžesti oslavil osmdesátiny, a přestože nevyhrál v Mostě, stal se jediným československým vítězem závodu Interserie (v roce 1989 v německém Siegerlandu).